Věc T-849/19

Leonardo SpA

Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex)

Rozsudek Tribunálu (devátého rozšířeného senátu) ze dne 26. ledna 2022

„Veřejné zakázky na služby – Zadávací řízení – Služby vzdušného dohledu – Žaloba na neplatnost – Neexistence právního zájmu na podání žaloby – Nepřípustnost – Mimosmluvní odpovědnost“

Žaloba na neplatnost – Fyzické nebo právnické osoby – Právní zájem na podání žaloby – Zadávací řízení – Služby vzdušného dohledu – Systém dálkově řízených letadel – Oznámení o zahájení zadávacího řízení – Rozhodnutí veřejného zadavatele určené uchazečům – Žaloba společnosti, která se neúčastnila zadávacího řízení z důvodu technických specifikací, které byly údajně diskriminační – Neprokázání diskriminační povahy těchto specifikací – Neexistence právního zájmu na podání žaloby – Nepřípustnost

(Článek 263 SFEU; směrnice Rady 89/665, čl. 1 odst. 3)

(viz body 23-29, 31-39)
Mimosmluvní odpovědnost – Podmínky – Skutečná a určitá újma způsobená protiprávním aktem – Pojem – Ztráta příležitosti – Zahrnutí – Podmínky

(Článek 340 odst. 2 druhý pododstavec SFEU)

(viz body 46-52)

Shrnutí

Oznámením o zahájení zadávacího řízení ( 1 ) zahájila Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex) zadávací řízení ( 2 ) (dále jen „napadené oznámení o zahájení zadávacího řízení“), za účelem získání služeb vzdušného dohledu nad mořskými oblastmi prostřednictvím evropského systému dálkově řízených letadel se schopností letu ve střední výšce a s dalekým doletem.

Žalobkyně, Leonardo SpA, společnost působící v odvětví letectví, se neúčastnila zadávacího řízení zahájeného napadeným oznámením o zahájení zadávacího řízení.

Dne 31. května 2020 předložil výbor pro hodnocení nabídek svou hodnotící zprávu příslušné schvalující osobě, která poté schválila zprávu o hodnocení nabídek a podepsala rozhodnutí o zadání zakázky (dále jen „napadené rozhodnutí o zadání zakázky“).

Žalobkyně poté podala k Tribunálu návrh na zrušení napadeného oznámení o zahájení zadávacího řízení a jeho příloh ( 3 ), jakož i napadeného rozhodnutí o zadání zakázky, a návrh na náhradu újmy, která jí údajně vznikla z důvodu protiprávní povahy dotčeného zadávacího řízení ( 4 ).

Rozsudkem vydaným v rozšířeném senátu Tribunál zamítl žalobu žalobkyně v plném rozsahu. Hlavní zvláštnost této věci spočívá ve skutečnosti, že žaloba na neplatnost směřuje proti oznámení o zahájení zadávacího řízení a jeho přílohám, a je podána podnikem, který se neúčastnil zadávacího řízení uspořádaného na základě tohoto oznámení. Otázka, zda je taková žaloba přípustná, ještě nebyla nastolena.

Závěry Tribunálu

Tribunál nejdříve při posuzování přípustnosti návrhů na zrušení napadených aktů uvádí, že ve světle tvrzení žalobkyně, že se neúčastnila dotčeného zadávacího řízení, neboť požadavky zadávací dokumentace jí bránily v podání nabídky, vyvstává otázka, zda za takových podmínek má žalobkyně právní zájem na podání žaloby ve smyslu článku 263 SFEU proti uvedené výzvě k podání nabídek. V tomto kontextu Tribunál připomíná postoj, který zaujal v tomto ohledu Soudní dvůr v rozsudku o předběžné otázce, že vzhledem k tomu, že právo na přezkum lze přiznat hospodářskému subjektu, který nepředložil nabídku, pouze ve výjimečných případech, nelze považovat za nepřiměřené, je-li od něho vyžadováno, aby prokázal, že ustanovení výzvy k podání nabídek znemožňují samotné podání nabídky ( 5 ). I když byl tento rozsudek vydán v návaznosti na předběžnou otázku týkající se výkladu ustanovení směrnice 89/665 ( 6 ), která zavazuje pouze členské státy, Tribunál má za to, že řešení, které stanoví, může být mutatis mutandis použito v takovém případě, jako je projednávaný případ, ve kterém žalobkyně tvrdí, že jí bylo zabráněno podat nabídku z důvodu technických specifikací dokumentace k zadávacímu řízení zahájenému agenturou Evropské unie, které zpochybňuje. Podle Tribunálu je tedy třeba určit, zda žalobkyně prokázala, že jí bylo zabráněno v podání nabídky, a zda tudíž má právní zájem na podání žaloby.

V tomto ohledu Tribunál zaprvé připomíná, že pokud jde o dotčené zadávací řízení, tomuto řízení předcházelo zadávací řízení FRONTEX/OP/800/2017/JL, které bylo zahájeno v roce 2017 a týkalo se provedení zkoušek dvou typů systémů dálkově řízených letadel (RPAS). Tato zakázka byla rozdělena na dvě části a žalobkyně získala zakázku na druhou část. Poté, co byly tyto smlouvy splněny, agentura Frontex provedla podrobná hodnocení a na základě těchto hodnotících zpráv definovala požadavky obsažené v napadeném oznámení o zahájení zadávacího řízení a jeho přílohách, otázkách a odpovědích a zápisu z informační schůzky, které jsou uvedeny v žalobě, k nimž patří požadavky, jež žalobkyně považuje za diskriminační. Definice těchto požadavků byla tedy podle Tribunálu formulována na konci postupu, který měl několik fází, a který se vyznačoval zpětnou vazbou, jež umožnila Frontex podrobně a pečlivě posoudit jejich nezbytnost.

Zadruhé, pokud jde tvrzení žalobkyně, že „pravidla zadávacího řízení obsahují protiprávní a neodůvodněná ustanovení, která vystavují potenciální soutěžitele technicky neproveditelným nárokům“, Tribunál konstatuje, že tři podniky předložily nabídku a přinejmenším dva z nich splňovaly všechny technické specifikace, jelikož jim byla zakázka zadána.

Zatřetí, pokud jde o zacházení se žalobkyní ve vztahu k ostatním uchazečům, Tribunál má za to, že žalobkyně neprokázala, že na ni byly technické specifikace použity odlišně od ostatních uchazečů, ani obecně, že s ní bylo zacházeno odlišně, když se nacházela v obdobné situaci jako ostatní uchazeči.

Začtvrté, pokud jde o tvrzení žalobkyně, že jí účast byla „znemožněna“ nebo že účast vyžadovala „tak nadměrné hospodářské výdaje, že to bránilo podání konkurenceschopné nabídky“, Tribunál konstatuje, že takový argument nemůže prokázat jakoukoli diskriminaci vůči žalobkyni.

Za těchto podmínek má Tribunál za to, že žalobkyně neprokázala, že požadavky dotčeného zadávacího řízení mohly být vůči ní diskriminační. Žalobkyně tudíž neprokázala, že jí bylo zabráněno podat nabídku, a nemá tedy právní zájem domáhat se zrušení napadených aktů. Tribunál proto odmítá jako nepřípustná návrhová žádání směřující ke zrušení těchto aktů, a v důsledku toho návrhová žádání směřující proti rozhodnutí o zadání zakázky, aniž je třeba rozhodovat o požadavcích týkajících se existence napadnutelného aktu a aktivní legitimace žalobkyně, či o užitečnosti provedení navrhovaných důkazů.

Dále Tribunál při posouzení návrhu na náhradu újmy připomíná, že pokud jde o podmínku týkající se existence skutečné újmy, může být odpovědnost Unie založena pouze tehdy, když žalobkyni skutečně vznikla „skutečná a určitá“ újma. Žalobkyni tudíž přísluší, aby unijnímu soudu předložila důkazy za účelem prokázání existence a rozsahu takové újmy. V projednávané věci Tribunál konstatuje, že se žalobkyně domáhá jen náhrady veškeré újmy, která jí vznikla a vznikne a která vyplývá z protiprávnosti zadávacího řízení, aniž předkládá důkazy, aby prokázala existenci a rozsah této újmy. Z toho vyplývá, že podmínka týkající se skutečné existence újmy není splněna pro vznik mimosmluvní odpovědnosti Unie ( 7 ).

Za těchto podmínek Tribunál rozhoduje, že je třeba zamítnout návrh žalobkyně na náhradu újmy, a v důsledku toho musí být její žaloba zamítnuta v plném rozsahu.

( 1 ) – Oznámení o zahájení zadávacího řízení zveřejněné v Dodatku k Úřednímu věstníku Evropské unie (Úř. věst. 2019/S 0202 490010).

( 2 ) – Zadávací řízení FRONTEX/OP/888/2019/JL/ON, nadepsané „Systém dálkově řízených letadel (RPAS) se schopností letu ve střední výšce a s dalekým doletem pro vzdušný dohled nad mořskými oblastmi“.

( 3 ) – Článek 263 SFEU.

( 4 ) – Článek 268 SFEU.

( 5 ) – Rozsudek ze dne 28. listopadu 2018, Amt Azienda Trasporti e Mobilità a další (C‑328/17, EU:C:2018:958, bod 53). Tento rozsudek byl vydán v rámci řízení o žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce týkající se výkladu čl. 1 odst. 3 směrnice Rady 89/665/EHS ze dne 21. prosince 1989 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se přezkumného řízení při zadávání veřejných zakázek na dodávky a stavební práce (Úř. věst. 1989, L 395, s. 33, Zvl. vyd. 06/01, s. 246), ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/66/ES ze dne 11. prosince 2007 (Úř. věst. 2007, L 335, s. 31).

( 6 ) – Viz poznámka pod čarou 5 pro úplný odkaz na směrnici 89/665.

( 7 ) – Podle čl. 340 druhého pododstavce SFEU.