Věc T‑166/19

Marco Bronckers

v.

Evropská komise

Rozsudek Tribunálu (prvního senátu) ze dne 25. listopadu 2020

„Přístup k dokumentům – Nařízení (ES) č. 1049/2001 – Dohoda mezi Evropským společenstvím a Spojenými státy mexickými o vzájemném uznávání a ochraně označení lihovin – Dokumenty předložené v rámci smíšeného výboru – Odepření přístupu – Výjimka týkající se ochrany veřejného zájmu v oblasti mezinárodních vztahů – Výjimka týkající se ochrany obchodních zájmů třetí osoby“

  1. Orgány Evropské unie – Právo veřejnosti na přístup k dokumentům – Nařízení č. 1049/2001 – Výjimky z práva na přístup k dokumentům – Povinnost uvést odůvodnění – Rozsah

    [Článek 296 SFEU; Listina základních práv Evropské unie, čl. 41 odst. 2 písm. c); nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1049/2001, článek 4]

    (viz body 22–25, 31)

  2. Orgány Evropské unie – Právo veřejnosti na přístup k dokumentům – Nařízení č. 1049/2001 – Výjimky z práva na přístup k dokumentům – Dokumenty pocházející od třetích osob – Povinnost předchozí konzultace s dotyčnými třetími osobami – Rozsah – Povinnost vyhovět námitce třetích osob proti zpřístupnění dokumentů – Neexistence – Posuzovací pravomoc Komise

    (Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1049/2001, čl. 4 odst. 1, 2 a 4)

    (viz body 42–54)

  3. Orgány Evropské unie – Právo veřejnosti na přístup k dokumentům – Nařízení č. 1049/2001 – Výjimky z práva na přístup k dokumentům – Ochrana veřejného zájmu – Mezinárodní vztahy – Odepření zpřístupnění dokumentů v případě důvodně předvídatelného, a nikoli čistě hypotetického nebezpečí porušení ochrany těchto vztahů – Přípustnost

    [Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1049/2001, čl. 4 odst. 1 písm. a) třetí odrážka]

    (viz body 58–64)

  4. Orgány Evropské unie – Právo veřejnosti na přístup k dokumentům – Nařízení č. 1049/2001 – Výjimky z práva na přístup k dokumentům – Ochrana veřejného zájmu – Mezinárodní vztahy – Rozsah

    [Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1049/2001, čl. 4 odst. 1 písm. a) třetí odrážka]

    (viz body 69–71)

  5. Orgány Evropské unie – Právo veřejnosti na přístup k dokumentům – Nařízení č. 1049/2001 – Výjimky z práva na přístup k dokumentům – Ochrana veřejného zájmu – Převažující veřejný zájem nebo soukromý zájem odůvodňující zpřístupnění dokumentů – Neexistence vlivu

    (Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1049/2001, čl. 4 odst. 1)

    (viz body 74, 75)

  6. Orgány Evropské unie – Právo veřejnosti na přístup k dokumentům – Nařízení č. 1049/2001 – Výjimky z práva na přístup k dokumentům – Odepření založené na několika výjimkách – Opodstatněnost jedné z výjimek – Povaha postačující k odůvodnění rozhodnutí o odepření

    (Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1049/2001, článek 4)

    (viz bod 78)

Shrnutí

Dne 8. května 2018 požádal žalobce na základě nařízení č. 1049/2001 ( 1 ) Evropskou komisi o přístup ke všem zápisům ze zasedání Smíšeného výboru pro lihoviny zřízeného v rámci dohody z roku 1997 uzavřené mezi Evropským společenstvím a Mexikem ( 2 ), jejímž cílem je ochrana zeměpisných označení výrobků. Poté, co Komise poskytla žalobci částečný přístup ke dvěma zápisům, jejichž přijetí žalobce potvrdil dne 3. července 2018, žalobce současně požádal, aby mu byly poskytnuty dva další dokumenty pocházející od mexických orgánů a předložené Komisi v rámci zasedání smíšeného výboru ( 3 ). Komise zamítla žádost o přístup k těmto dokumentům na základě dvou výjimek stanovených v článku 4 nařízení č. 1049/2001, které se týkají ochrany veřejného zájmu v oblasti mezinárodních vztahů ( 4 ) a ochrany obchodních zájmů právnické osoby ( 5 ). Dne 5. září 2018 podal žalobce potvrzující žádost, jíž Komisi vyzval, aby přehodnotila své stanovisko. Rozhodnutím ze dne 10. ledna 2019 Komise tuto potvrzující žádost o přístup zamítla.

Tribunál, kterému byla předložena žaloba proti tomuto rozhodnutí Komise, ji zamítl a zejména rozhodl, že Komise v projednávaném případě správně uplatnila výjimku, podle níž orgány odepřou přístup k dokumentu, pokud by jeho zpřístupnění vedlo k porušení ochrany veřejného zájmu v oblasti mezinárodních vztahů. Tato věc umožňuje Tribunálu zejména upřesnit problematiku, která se v judikatuře objevuje pouze zřídka, a sice účinky námitky třetí země na přístup k dokumentům.

Závěry Tribunálu

Tribunál nejprve konstatuje, že Komise při přijetí napadeného rozhodnutí dodržela svou povinnost uvést odůvodnění. V této souvislosti uvádí, že Komise v napadeném rozhodnutí dostatečně podrobně popsala skutkové a právní okolnosti, jakož i všechny úvahy, které ji vedly k přijetí tohoto rozhodnutí.

Dále Tribunál při konkrétní analýze uplatnění výjimky týkající se ochrany veřejného zájmu v oblasti mezinárodních vztahů Komisí připomíná, že podle čl. 4 odst. 4 nařízení č. 1049/2001 u dokumentů třetích osob konzultuje orgán třetí osobu pro posouzení, zda má uplatnit výjimku uvedenou v odstavci 1 nebo 2 uvedeného článku. Komise tak musela konzultovat mexické orgány, od nichž pocházejí dokumenty, k nimž žalobce požadoval přístup. Je však vždy věcí Komise, aby posoudila rizika, která mohou vyplynout ze zpřístupnění dokumentů. K tomuto Tribunál zejména dodává, že Komise nemůže mít za to, že námitka třetí osoby automaticky znamená, že ke zpřístupnění nemůže dojít z důvodu nebezpečí pro mezinárodní vztahy, ale musí nezávisle analyzovat všechny relevantní okolnosti a přijmout rozhodnutí v rámci svého prostoru pro uvážení. Takové rozhodnutí má navíc komplexní a choulostivý charakter, který si zejména s ohledem na obzvláště citlivou a zásadní povahu chráněného zájmu žádá mimořádný stupeň obezřetnosti. Tribunál konstatuje, že na rozdíl od toho, co tvrdí žalobce, Komise v projednávaném případě zohlednila nejen odůvodněnou námitku mexických orgánů proti zpřístupnění požadovaných dokumentů, ale i jejich obsah, specifický kontext, ve kterém je získala, a případné negativní důsledky spojené s jejich zpřístupněním. Upřesňuje, že odepření zpřístupnění dotčených dokumentů bylo založeno zejména na závěru Komise, že takové zpřístupnění může být mexickými orgány považováno za porušení důvěry a mohlo by vést k odmítnutí předat v budoucnu některé informace, zejména smíšenému výboru, což by mělo negativní dopad na fungování tohoto výboru a na jakoukoli budoucí spolupráci týkající se zeměpisných označení a jejich ochrany v Unii. V tomto ohledu není Komise povinna vyjádřit se k použitelnosti výjimky týkající se ochrany obchodních zájmů právnické osoby při zkoumání použitelnosti výjimky týkající se ochrany veřejného zájmu v oblasti mezinárodních vztahů, i když mexické orgány měly námitky proti zpřístupnění požadovaných dokumentů z důvodu jejich obsahu.

Kromě toho Tribunál odmítá argumentaci žalobce, podle které riziko, že by zpřístupnění dotčených dokumentů mohlo vést k porušení ochrany vztahů s mezinárodním obchodním partnerem, a sice Mexikem, je hypotetické, či dokonce nepravděpodobné. V tomto ohledu Tribunál připomíná, že Komise není povinna prokázat existenci nepochybného rizika porušení ochrany mezinárodních vztahů Unie, nýbrž pouze existenci důvodně předvídatelného, a nikoli čistě hypotetického rizika. Tribunál konstatuje, že Komise správně dospěla k závěru, že zpřístupnění dotčených dokumentů by mohlo mít negativní dopad na vztahy Unie s mexickými orgány v dotčené oblasti. Existence tohoto předvídatelného rizika stačí k odůvodnění použití výjimky týkající se ochrany veřejného zájmu, pokud jde o mezinárodní vztahy, na všechny požadované dokumenty.

Konečně Tribunál připomíná, že k tomu, aby bylo napadené rozhodnutí právně opodstatněné, stačí, aby jedna z výjimek, které Komise uplatnila za účelem odepření přístupu k požadovaným dokumentům, byla uplatněna oprávněně. Vzhledem k tomu, že napadené rozhodnutí bylo správně založeno na výjimce týkající se ochrany veřejného zájmu, pokud jde o mezinárodní vztahy, není důvodné se vyjadřovat k ostatním žalobním důvodům vycházejícím zejména z porušení výjimky týkající se ochrany obchodních zájmů právnické osoby.

( 1 ) – Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (Úř. věst. 2001, L 145, s. 43).

( 2 ) – Dohoda mezi Evropským společenstvím a Spojenými státy mexickými o vzájemném uznávání a ochraně označení lihovin (Úř. věst. 1997, L 152, s. 16).

( 3 ) – Jedná se o dokumenty „Tequila cases found by the Tequila Regulatory Council to be informed to the European Commission [Ares(2018) 4023479]“ a „Verification Reports in the European Market (Reportes de Verificación en el Mercado Europeo) [Ares(2018) 4023509)]“.

( 4 ) – Článek 4 odst. 1 písm. a) třetí odrážka nařízení č. 1049/2001.

( 5 ) – Článek 4 odst. 2 nařízení č. 1049/2001.