Věc T‑86/19

SolNova AG

v.

Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví

Rozsudek Tribunálu (devátého senátu) ze dne 13. května 2020

„Ochranná známka Evropské unie – Řízení o prohlášení neplatnosti – Slovní ochranná známka Evropské unie BIO‑INSECT Shocker – Absolutní důvod pro zamítnutí – Ochranná známka, která by mohla klamat veřejnost – Článek 7 odst. 1 písm. g) nařízení (ES) č. 207/2009“

  1. Ochranná známka Evropské unie – Vzdání se, zrušení a neplatnost – Absolutní důvody neplatnosti – Zápis v rozporu s článkem 7 nařízení č. 207/2009 – Relevantní datum pro posouzení absolutního důvodu neplatnosti – Datum podání přihlášky

    [Nařízení Rady č. 207/2009, čl. 7 odst. 1 a čl. 52 odst. 1 písm. a)]

    (viz body 23, 25)

  2. Ochranná známka Evropské unie – Vzdání se, zrušení a neplatnost – Absolutní důvody neplatnosti – Ochranné známky, které jsou tvořeny výlučně označeními nebo údaji, které mohou sloužit k označení vlastností výrobku nebo služby – Posouzení popisného charakteru označení – Kritéria

    [Nařízení Rady č. 207/2009, čl. 7 odst. 1 písm. c) a čl. 52 odst. 1 písm. a)]

    (viz body 34, 35)

  3. Ochranná známka Evropské unie – Vzdání se, zrušení a neplatnost – Absolutní důvody neplatnosti – Ochranné známky, které jsou tvořeny výlučně označeními nebo údaji, které mohou sloužit k označení vlastností výrobku nebo služby – Slovní ochranná známka BIO‑INSECT Shocker

    [Nařízení Rady č. 207/2009, čl. 7 odst. 1 písm. c) a čl. 52 odst. 1 písm. a)]

    (viz body 43–45, 62, 63)

  4. Ochranná známka Evropské unie – Vzdání se, zrušení a neplatnost – Absolutní důvody neplatnosti – Ochranné známky, které mohou klamat veřejnost – Kritéria pro posouzení

    [Nařízení Rady č. 207/2009, čl. 7 odst. 1 písm. g) a čl. 52 odst. 1 písm. a)]

    (viz body 70–72)

  5. Ochranná známka Evropské unie – Vzdání se, zrušení a neplatnost – Absolutní důvody neplatnosti – Ochranné známky, které mohou klamat veřejnost – Slovní ochranná známka BIO‑INSECT Shocker

    [Nařízení Rady č. 207/2009, čl. 7 odst. 1 písm. g) a čl. 52 odst. 1 písm. a)]

    (viz body 78–83)

  6. Ochranná známka Evropské unie – Vzdání se, zrušení a neplatnost – Absolutní důvody neplatnosti – Ochranné známky, které mohou klamat veřejnost – Kritéria pro posouzení – Ochranná známka, která může být vnímána také ve smyslu, který není zavádějící – Neexistence vlivu @ Nedostatek vlivu

    [Nařízení Rady č. 207/2009, čl. 7 odst. 1 písm. g) a čl. 52 odst. 1 písm. a)]

    (viz body 84, 85)

Shrnutí

Svým rozsudkem SolNova v. EUIPO – Canina Pharma (BIO‑INSECT Shocker) (T‑86/19), vydaným dne 13. května 2020, Tribunál částečně zrušil rozhodnutí Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) z důvodu, že se dopustil nesprávného posouzení, když měl za to, že slovní ochranná známka BIO‑INSECT Shocker není klamavá ve vztahu k biocidním přípravkům.

Společnost SolNova AG, žalobkyně, podala návrh na prohlášení neplatnosti slovní ochranné známky BIO‑INSECT Shocker pro všechny výrobky, na které se tato ochranná známka vztahuje, včetně biocidních přípravků, především z důvodu, že by mohla klamat veřejnost o povaze a jakosti výrobků. EUIPO tento návrh zamítl s tím, že zpochybněná ochranná známka nemohla klamat veřejnost vzhledem k tomu, že žalobkyně neprokázala, že tuto ochrannou známku bylo možno kvalifikovat jako klamavou ve smyslu čl. 7 odst. 1 písm. g) nařízení č. 207/2009 ( 1 ) a že uvedenou ochrannou známku bylo možno užívat neklamavým způsobem. Ve své žalobě k Tribunálu žalobkyně zejména tvrdila, že relevantní veřejnost bude zpochybněnou ochrannou známku vnímat jako ochrannou známku týkající se ekologických výrobků nebo výrobků souvisejících s ochranou životního prostředí.

Tribunál nejprve připomněl svou judikaturu, podle níž případy zamítnutí zápisu stanovené v čl. 7 odst. 1 písm. g) nařízení č. 207/2009 předpokládají, že lze prokázat existenci skutečného klamání nebo dostatečně vážné nebezpečí klamání spotřebitele.

Dále Tribunál poté, co odkázal na ustanovení nařízení č. 528/2012 ( 2 ), která definují pojem „biocidní přípravek“ a stanoví požadavky na označování a reklamy uvedených přípravků, konstatoval, že z těchto ustanovení vyplývá, že přítomnost údajů na takovém biocidním přípravku, jako jsou přípravky, pro který je zpochybněná ochranná známka zapsána, které vedou k domněnce, že je tento přípravek přírodní, neškodný nebo že je šetrný k životnímu prostředí, může spotřebitele uvést v omyl a oklamat jej. Přítomnost údaje tohoto druhu v biocidních přípravcích tedy postačuje k prokázání dostatečně vážného rizika klamání spotřebitele.

Pokud jde v tomto ohledu o slovní prvek „bio“ zpochybněné ochranné známky, Tribunál připomněl, že tento prvek již získal vysoce sugestivní rozsah, jenž obecně odkazuje na myšlenku ochrany životního prostředí, užívání přírodních materiálů, či ekologických postupů výroby.

Tribunál v této souvislosti dospěl k závěru, že přítomnost výrazu „bio“ na biocidních přípravcích, pro které je zpochybněná ochranná známka zapsána, tedy postačuje k prokázání nebezpečí dostatečně závažného klamání spotřebitele.

Na závěr měl Tribunál na rozdíl od EUIPO za to, že možnost neklamavého užívání ochranné známky, i kdybychom ji považovali za prokázanou, nemůže vyloučit porušení čl. 7 odst. 1 písm. g) nařízení č. 207/2009.

( 1 ) – Nařízení Rady (ES) č. 207/2009 ze dne 26. února 2009 o ochranné známce Evropské unie (Úř. věst. 2009, L 78, s. 1).

( 2 ) – Článek 3 odst. 1 písm. a), čl. 69 odst. 2 a čl. 72 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 528/2012 ze dne 22. května 2012 o dodávání biocidních přípravků na trh a jejich používání (Úř. věst. 2012, L 167, s. 1).