Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Hoge Raad der Nederlanden (Nizozemsko) dne 17. prosince 2019 – Stichting Waternet v. MG

(Věc C-922/19)

(2020/C 103/16)

Jednací jazyk: nizozemština

Předkládající soud

Hoge Raad der Nederlanden

Účastníci původního řízení

Navrhovatelka v řízení o kasačním opravném prostředku: Stichting Waternet

Odpůrce v řízení o kasačním opravném prostředku: MG

Předběžné otázky

Musí být článek 9 směrnice 97/7/ES (1) a článek 27 směrnice 2011/83/EU (2) ve spojení s čl. 5 odst. 5 a přílohou I bodem 29 směrnice 2005/29/ES (3) vykládán v tom smyslu, že se jedná o nevyžádané dodání pitné vody ve smyslu těchto předpisů, spočívá-li obchodní praxe dodavatele pitné vody v následujícím:

i)	Dodavatel pitné vody je podle zákona a) v rámci jemu přidělené zásobované oblasti výhradně odpovědný a povinný dodávat pitnou vodu prostřednictvím potrubí a b) povinen předložit osobám, které o to požádají, nabídku na připojení na veřejné zásobování pitnou vodou a dodávky pitné vody;

ii)

dodavatel pitné vody udržuje připojení bytu spotřebitele na veřejné zásobování pitnou vodou ve stavu, v jakém bylo před nastěhováním tohoto spotřebitele do bytu, ve vodovodním potrubí v bytě spotřebitele je tedy tlak a spotřebitel může aktivním a vědomým úkonem – otočením vodovodního kohoutku či podobným úkonem – případně odebírat vodu i poté, co sdělil, že nechce uzavřít smlouvu o dodávkách pitné vody, a

iii)	dodavatel pitné vody účtuje náklady, pokud spotřebitel aktivním a vědomým úkonem skutečně odebíral pitnou vodu, přičemž použité sazby pokrývají náklady, jsou transparentní a nediskriminující, což kontroluje veřejná správa?

Brání článek 9 směrnice 97/7/ES a článek 27 směrnice 2011/83/EU ve spojení s čl. 5 odst. 5 a přílohou I bodem 29 směrnice 2005/29/ES domněnce, že mezi dodavatelem pitné vody a spotřebitelem vzniká smlouva o dodávkách pitné vody, jestliže (i) spotřebitel – stejně jako nizozemský průměrný spotřebitel – ví, že s dodávkou pitné vody jsou spojeny náklady, (ii) spotřebitel přesto po delší dobu systematicky spotřebovává pitnou vodu, (iii) spotřebitel i poté, co od dodavatele pitné vody obdržel uvítací dopis, faktury a upomínky, pokračuje ve své spotřebě vody a (iv) spotřebitel poté, co bylo soudem uděleno povolení k přerušení dodávky pitné vody do bytu, sdělí, že si přece jen přeje uzavřít smlouvu s dodavatelem pitné vody?

(1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES ze dne 20. května 1997 o ochraně spotřebitele v případě smluv uzavřených na dálku (Úř. věst. 1997, L 144, s. 19; Zvl. vyd. 15/3, s. 319).

(2) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU ze dne 25. října 2011 o právech spotřebitelů, kterou se mění směrnice Rady 93/13/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/44/ES a zrušuje směrnice Rady 85/577/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES (Úř. věst. 2011, L 304, s. 64).

(3) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu a o změně směrnice Rady 84/450/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES, 98/27/ES a 2002/65/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 (směrnice o nekalých obchodních praktikách) (Úř. věst. 2005, L 149, s. 22).