1)

Musí být čl. 19 odst. 1 druhý pododstavec Smlouvy o Evropské unii (SEU) ve spojení s článkem 2 SEU a s hodnotou právního státu vyjádřenou v tomto ustanovení, jakož i s čl. 6 odst. 1 až 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/343 (1), ve spojení s bodem 22 odůvodnění této směrnice vykládán v tom smyslu, že k porušení požadavků účinné soudní ochrany, včetně nezávislosti soudnictví, a požadavků vyplývajících z presumpce neviny dochází v situaci, kdy soudní řízení, jako je trestní řízení proti obviněnému z trestného činu podle čl. 200 odst. 1 k.k. a dalších, je vedeno tak, že:

2)

Dochází k porušení požadavků uvedených v bodě 1 v situaci, kdy proti rozhodnutí vydanému v soudním řízení, jako je řízení popsané v bodě 1, mohou strany podat mimořádný opravný prostředek k soudu, jako je Nejvyšší soud, jehož rozsudky nepodléhají odvolání podle vnitrostátního práva, a vnitrostátní právo ukládá předsedovi organizační složky tohoto soudu (kolegia), příslušnému k projednání mimořádného opravného prostředku, povinnost přidělit věc podle abecedního seznamu soudců tohoto kolegia, přičemž výslovně zakazuje opomenutí kteréhokoli soudce, a přidělování věcí se účastní také osoba jmenovaná na návrh kolektivního orgánu, jako je Národní rada soudnictví, jejíž složení je vytvořeno tak, že jejími členy jsou soudci:

3)

Jaký účinek má z pohledu unijního práva, včetně ustanovení a požadavků uvedených v bodě 1, rozhodnutí vydané v soudním řízení, jež je vedeno tak, jak je popsáno v bodě 1, a rozhodnutí vydané v řízení před Nejvyšším soudem, když se na jeho vydání podílí osoba uvedená v bodě 2?

4)

Spojuje unijní právo, včetně ustanovení uvedených v bodě 1, účinky rozhodnutí uvedených v bodě 3 s tím, zda příslušný soud rozhodl ve prospěch či neprospěch obviněného?