1)

Musí být ustanovení čl. 1 odst. 1 směrnice 96/71/ES (1) ve spojení s články 3 a 5 uvedené směrnice a s § 285 a 299 zákoníku práce vykládáno tak, že se maďarští pracovníci mohou vůči svým maďarským zaměstnavatelům v řízení zahájeném před maďarskými soudy dovolávat porušení uvedené směrnice a francouzské právní úpravy v oblasti minimální mzdy?

2)

Musí být diety určené k pokrytí nákladů vynaložených při pobytu pracovníka v zahraničí považovány za součást mzdy?

3)

Je v rozporu s článkem 10 nařízení č. 561/2006/ES (2) praktika spočívající v tom, že v případě úspory určené v poměru k ujeté vzdálenosti a spotřebě pohonných hmot zaměstnavatel na základě výpočetního vzorce vyplácí řidiči vozidla příplatek, který není součástí mzdy určené v pracovní smlouvě a ze kterého se neplatí daně ani příspěvky do systému sociálního zabezpečení?

Snaha o úsporu pohonných hmot vede řidiče k tomu, že řídí způsobem, který ohrožuje bezpečnost silničního provozu (například tak, že z kopce jedou co nejdéle na volnoběh).

4)

Vztahuje se směrnice 96/71/ES na mezinárodní přepravu zboží, především s ohledem na to, že Evropská komise zahájila řízení pro porušení proti Francii a Německu, protože na odvětví silniční dopravy uplatňují právní úpravu týkající se minimální mzdy?

5)

V případě, že směrnice nebyla provedena do vnitrostátního práva, může sama o sobě zakládat povinnosti jednotlivců, a tudíž sama o sobě představovat základ pro žalobu proti jednotlivci ve sporu zahájeném před vnitrostátním soudem?