29.7.2019 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 255/23 |
Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Sofiyski rayonen sad (Bulharsko) dne 8. května 2019 — „BOSOLAR“ EOOD v. ČEZ ELEKTRO BULGARIA“ AD
(Věc C-366/19)
(2019/C 255/32)
Jednací jazyk: bulharština
Předkládající soud
Sofiyski rayonen sad
Účastnice původního řízení
Žalobkyně:„BOSOLAR“ EOOD
Žalovaná:„ČEZ ELEKTRO BULGARIA“ AD
Předběžné otázky
1. |
Musí být článek 16 Listiny základních práv Evropské unie, který upravuje svobodu podnikání v unijním právním řádu, vykládán v tom smyslu, že brání takovému vnitrostátnímu ustanovení, jako je ustanovení § 18 Prehodni i zaklyuchitelni razporedbi na Zakona za izmenenie i dopalnenie na zakona za energetikata (přechodná a závěrečná ustanovení zákona o změně a doplnění energetického zákona, dále jen PZR ZIDZE), v jehož důsledku dojde k pozměnění podstatných smluvních součástí (cena) ve prospěch jedné smluvní strany zákonodárným aktem i přesto, že již byla uzavřena smlouva a existuje smluvní vztah podléhající zvláštním ustanovením platného práva? |
2. |
Musí být zásada právní jistoty vykládána v tom smyslu, že brání nové úpravě právních vztahů vzniklých již na základě zvláštních předpisů mezi fyzickými osobami nebo mezi státem a fyzickými osobami, jestliže je tato nová úprava spojena s nepříznivými důsledky pro oprávněná očekávání soukromoprávních osob a práva, která již nabyly? |
3. |
Musí být zásada ochrany legitimního očekávání jako základní zásada unijního práva při zohlednění rozsudku Soudního dvora ze dne 10. září 2009, Plantanol (C-201/08, EU:C:2009:539) vykládána v tom smyslu, že členskému státu brání v provedení změny platné právní úpravy pro výrobu elektrické energie z obnovitelných zdrojů bez dostatečné záruky předvídatelnosti v tom smyslu, že předčasně ukončí zákonem stanovená opatření na podporu výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů, která souvisí s dlouhodobými smlouvami o nákupu elektrické energie, a to v rozporu s podmínkami, za nichž fyzické osoby investovaly do výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů a uzavřely dlouhodobé smlouvy na nákup elektrické energie se státem regulovanými podniky dodávajícími elektrickou energii? |
4. |
Musí být články 3 a 4 směrnice 2009/28/ES o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů při zohlednění bodů 8 a 14 odůvodnění směrnice vykládány v tom smyslu, že členským státům ukládají, aby vnitrostátními opatření provádějícími směrnici zajistily právní jistotu investorů v oblasti výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů, včetně solární energie? V případě kladné odpovědi na tuto otázku: Je podle článků 3 a 4 ve spojení s body 8 a 14 odůvodnění směrnice 2009/28 (1) přípustná taková vnitrostátní právní úprava, jako je ustanovení § 18 PZR ZIDZE, která zásadně mění zvýhodňující podmínky pro nákup elektrické energie z obnovitelných zdrojů také pro dlouhodobé smlouvy o nákupu elektrické energie z takovýchto zdrojů, které byly uzavřeny podle původních vnitrostátních opatření vydaných za účelem provedení směrnice? |
5. |
Jak má být vykládán pojem „členský stát“ pro účely použití unijního práva na vnitrostátní úrovni? Zahrnuje tento pojem při zohlednění rozsudku Soudního dvora ze dne 12. července 1990 Foster a další (C-188/89, EU:C:1990:313) a následujících rozsudku Soudního dvora v této řadě judikatury také poskytovatele služby obecného hospodářského zájmu (zásobování elektrickou energií), jako je žalovaný podnik v probíhajícím soudním řízení, který je za podmínek upravených zákonem pověřen výkonem této služby na základě aktu vydaného státním orgánem a pod kontrolou tohoto orgánu? |
(1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a o změně a následném zrušení směrnic 2001/77/ES a 2003/30/ES (Úř. věst. 2009, L 140, s. 16).