–

za One Voice A. Moreau, avocate,

–

za Fédération nationale des Chasseurs H. Farge a C. Waquet, avocates,

–

za francouzskou vládu A.-L. Desjonquères a E. Leclercem, jako zmocněnci,

–

za Evropskou komisi C. Hermesem a F. Thiranem, jako zmocněnci,

1

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se týká výkladu čl. 9 odst. 1 písm. c) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně volně žijících ptáků (Úř. věst. 2010, L 20, s. 7, dále jen „směrnice o ochraně ptáků“).

2

Tato žádost byla předložena v rámci sporu mezi One Voice a Ligue pour la protection des oiseaux na jedné straně a ministre de la Transition écologique et solidaire (ministr pro ekologickou a solidární transformaci, Francie) na straně druhé ve věci platnosti pěti vyhlášek ze dne 24. září 2018, které se týkají používání lepů na odchyt drozdů a kosů černých, kteří mají sloužit jako návnada, v lovecké sezóně 2018‑2019 v departementech Alpes-de-Haute-Provence, Alpes-Maritimes, Bouches-du-Rhône, Vaucluse a Var (Francie) (JORF ze dne 27. září 2018, texty č. 10 až 13 a 15, dále jen „vyhlášky ze dne 24. září 2018“).

3

Článek 9 odst. 1 směrnice Rady 79/409/EHS ze dne 2. dubna 1979 o ochraně volně žijících ptáků (Úř. věst. 1979, L 103, s. 1) uváděl:

„Pokud neexistuje jiné uspokojivé řešení, mohou se členské státy odchýlit od ustanovení článků 5, 6, 7 a 8 z následujících důvodů:

[…]

4

Směrnice o ochraně ptáků kodifikovala směrnici 79/409 a tuto směrnici zrušila.

5

Body 3 a 5 odůvodnění směrnice o ochraně ptáků uvádí:

[…]

6

Článek 1 odst. 1 této směrnice zní:

„Tato směrnice se týká ochrany všech druhů ptáků přirozeně se vyskytujících ve volné přírodě na evropském území členských států, na něž se vztahuje Smlouva. Zahrnuje ochranu, regulování těchto druhů a péči o ně a stanoví pravidla pro jejich využívání.“

7

Článek 2 dané směrnice uvádí:

„Členské státy přijmou opatření nezbytná k tomu, aby populace druhů uvedených v článku 1 byly zachovány na úrovni nebo přivedeny na úroveň, která odpovídá zejména ekologickým, vědeckým a kulturním požadavkům, přičemž budou brát v úvahu hospodářské požadavky a požadavky rekreace.“

8

Článek 5 téže směrnice zní:

„Aniž jsou dotčeny články 7 a 9, přijmou členské státy opatření nezbytná k vytvoření obecné právní úpravy ochrany všech druhů ptáků uvedených v článku 1, která zejména zakáže

[…]“

9

Článek 7 odst. 1 a 3 směrnice o ochraně ptáků stanoví:

„1.   S ohledem na početnost populace, zeměpisné rozšíření a úspěšnost rozmnožování [v Unii] mohou být druhy uvedené v příloze II loveny podle vnitrostátních právních předpisů daného státu. Členské státy zajistí, aby lov těchto druhů nenarušil úsilí o jejich zachování v oblasti jejich rozšíření.

[…]

3.   Druhy uvedené v příloze II části B mohou být loveny pouze v členských státech, které jsou u jejich jmen uvedeny.“

10

Příloha II část B této směrnice uvádí mimo jiné turdus merula (kos černý), turdus pilaris (drozd kvíčala), turdus philomelos (drozd zpěvný), turdus iliacus (drozd cvrčala) a turdus viscivorus (drozd brávník).

11

Článek 8 odst. 1 dané směrnice uvádí:

„Pokud jde o lov, odchyt nebo usmrcování ptáků v souladu s touto směrnicí, zakážou členské státy užití všech prostředků, zařízení nebo metod, jimiž jsou ptáci ve velkém měřítku nebo nevýběrovým způsobem chytáni nebo usmrcováni nebo jejichž použití by mohlo způsobit vymizení druhů v určitých územích, a to zejména těch prostředků, zařízení a metod, které jsou uvedeny v příloze IV písm. a).“

12

Lepy se nachází mezi prostředky pro odchyt uvedenými v příloze IV písm. a) téže směrnice.

13

Článek 9 odst. 1 a 2 směrnice o ptácích uvádí:

„1.   Pokud neexistuje jiné uspokojivé řešení, mohou se členské státy odchýlit od ustanovení článků 5 až 8 z následujících důvodů:

[…]

2.   Odchylky uvedené v odstavci 1 musí upřesnit

14

Hlava II knihy IV code de l’environnement (zákoník o životním prostředí), která se týká lovu, zahrnuje mimo jiné kapitolu IV, která je nadepsána „Provádění lovu“ a je rozdělena do šesti oddílů, přičemž oddíl 3 je věnován „[z]působ[ům] a prostředk[ům] lovu“. Článek L. 424-4 tohoto zákoníku, který se nachází v daném oddíle, uvádí:

„V době, kdy je lov povolen, má držitel na základě povolení právo lovit ve dne buď odstřelem, nebo s loveckými psy, nebo s dravým ptákem, a to podle odlišností stanovených ve vyhláškách ministra rezortu lovu. Dnem se rozumí doba, která začíná hodinu před východem slunce v hlavním městě departementu a končí hodinu po jeho západu.

[…]

K tomu, aby byl za přísně kontrolovaných podmínek a na základě výběru umožněn lov některých tažných ptáků v malém množství, povolí ministr rezortu lovu za podmínek, které stanoví, používání způsobů a prostředků lovu odpovídajících tradičním zvyklostem, které se odchylují od způsobů a prostředků povolených v prvním pododstavci.

[…]

Lepy se nanášejí hodinu před východem slunce a odstraňují se před jedenáctou hodinou.

Všechny ostatní prostředky lovu, včetně letadla a automobilu, jsou stejně jako prostředky naháňky zakázány.

[…]“

15

Článek 1 vyhlášky přijaté státním tajemníkem při úřadu předsedy vlády, pověřeným životním prostředím a prevencí hlavních technologických a přírodních rizik, tedy arrêté du 17 août 1989, relatif à l’emploi des gluaux pour la capture des grives et des merles destinés à servir d’appelants dans les départements des Alpes-de-Haute-Provence, des Alpes-Maritimes, des Bouches-du-Rhône, du Var et de Vaucluse (vyhláška ze dne 17. srpna 1989, která se týká používání lepů pro odchyt drozdů a kosů, kteří mají sloužit jako návnady, v departementech Alpes-de-Haute-Provence, Alpes-Maritimes, Bouches-du-Rhône, Var a Vaucluse) (JORF ze dne 13. září 1989, s. 11560, dále jen „vyhláška ze dne 17. srpna 1989“), stanoví:

„Používání lepů pro odchyt drozda brávníka, drozda cvrčaly, drozda kvíčaly a drozda zpěvného a kosů černých, kteří mají sloužit jako návnady pro osobní účely, je povoleno v departmentech Alpes‑de‑Haute‑Provence, Alpes‑Maritimes, Bouches‑du‑Rhône, Var a Vaucluse za přísně kontrolovaných podmínek uvedených níže, aby byl umožněn selektivní odchyt těchto ptáků v malém množství, neboť neexistuje jiné uspokojivé řešení.“

16

Článek 4 první pododstavec této vyhlášky uvádí:

„Lepy mohou zůstat naneseny jen v přítomnosti lovce. Každý chycený pták musí být okamžitě očištěn.“

17

Článek 6 dané vyhlášky uvádí:

„Ministr rezortu lovu stanoví každý rok maximální počet ptáků, které lze odchytit v průběhu lovné sezony, a případně i technické specifikace pro daný department.“

18

Článek 11 téže vyhlášky upřesňuje:

„Jakákoliv jiná zvěř než drozd brávník, drozd cvrčala, drozd kvíčala a drozd zpěvný a kosi černí, která byla náhodně odchycena, musí být očištěna a okamžitě puštěna na svobodu.“

19

Na základě vyhlášky ze dne 17. srpna 1989 ministre d’État, ministre de la Transition écologique et solidaire (státní ministr, ministr ekologické a solidární transformace) ve vyhláškách ze dne 24. září 2018 stanovil maximální počet drozdů a kosů černých, kteří mají sloužit jako návnady a mohou být odchyceni za použití lepů v lovecké sezóně 2018‑2019, na 2900 v departementu Alpes-de-Haute-Provence, na 400 v departementu Alpes-Maritimes, na 11400 v departementu Bouches-du-Rhône, na 15600 v departementu Vaucluse a na 12200 v departementu Var.

20

One Voice podal ke Conseil d’État (Francie) pět žalob, kterými se domáhal, aby byly zrušeny vyhlášky ze dne 24. září 2018 a aby bylo ministre de la Transition écologique et solidaire uloženo zrušit vyhlášku ze dne 17. srpna 1989. Ligue pour la protection des oiseaux podal k témuž soudu pět žalob znějících na zrušení vyhlášek ze dne 24. září 2018. Projednávání těchto jednotlivých žalob bylo předkládajícím soudem spojeno.

21

Žalobci v původním řízení na podporu svých žalob v podstatě zejména uvedli, že vyhláška ze dne 17. srpna 1989, na jejímž základě byly přijaty vyhlášky ze dne 24. září 2018, je v rozporu s ustanoveními čl. 9 odst. 1 směrnice o ochraně ptáků zejména v rozsahu, v němž povoluje použití neselektivního tradičního způsobu lovu, a sice použití lepů, aniž je mimoto odůvodněna neexistence jiného uspokojivého řešení. Ligue pour la protection des oiseaux navíc tvrdí, že vyhlášky ze dne 24. září 2018 jsou rovněž v rozporu s touto směrnicí, jelikož umožňují odchyt ptáků za přísně kontrolovaných podmínek, aniž je prokázáno, že se povolené odchyty omezují na malá množství.

22

Předkládající soud na prvním místě uvádí, že Soudní dvůr v rozsudku ze dne 27. dubna 1988, Komise v. Francie (252/85, EU:C:1988:202), rozhodl, že ustanovení vyhlášky ze dne 27. července 1982, od nichž se ustanovení vyhlášky ze dne 17. srpna 1989 podstatně neliší, jsou slučitelná s požadavky směrnice 79/409 a zejména nejsou v rozporu s požadavkem „rozumné[ho] využívání některých druhů ptáků“ v malém množství s ohledem na „velmi přesnou povahu“ pravidel, která stanoví.

23

Uvedený soud však poznamenává, že Soudní dvůr v rozsudku ze dne 21. června 2018, Komise v. Malta (C‑557/15, EU:C:2018:477), který byl vydán po vstupu článku 3 SEU a článku 37 Listiny základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“) v platnost, rozhodl, že vnitrostátní právní předpisy, které povolují jiný tradiční způsob lovu, nesplňují jednu z podmínek stanovených v čl. 9 odst. 1 písm. c) směrnice o ochraně ptáků k tomu, aby bylo možné se odchýlit od článku 8 této směrnice, a sice podmínku selektivní povahy dotyčné metody odchytu, když vychází z existence „vedlejších úlovků“, avšak neupřesňují rozsah těchto vedlejších úlovků.

24

V tomto kontextu se předkládající soud táže, zda čl. 9 odst. 1 písm. c) směrnice o ochraně ptáků musí být vykládán v tom smyslu, že brání tomu, aby členské státy umožňovaly používání prostředků, zařízení a metod odchytu nebo usmrcování, které mohou vést, byť v minimálním rozsahu a zcela dočasně, k vedlejším úlovkům. V případě záporné odpovědi je podle předkládajícího soudu třeba určit, jaká kritéria, která se týkají zejména omezeného podílu nebo rozsahu těchto vedlejších úlovků nebo v zásadě neletálního charakteru povoleného způsobu lovu a povinnosti vypustit náhodně odchycené druhy na svobodu, aniž dojde k jejich vážnému poškození, lze použít, aby bylo kritérium selektivity stanovené v těchto ustanoveních považováno za splněné.

25

Na druhém místě předkládající soud zdůrazňuje, že Soudní dvůr sice v rozsudku ze dne 27. dubna 1988, Komise v. Francie (252/85, EU:C:1988:202), rovněž rozhodl, že použití lepů pro odchyt drozdů, což je způsob lovu zakotvený tradičním užíváním v některých francouzských departmentech, není v rozporu s požadavky směrnice 79/409, které byly převzaty směrnicí o ochraně ptáků, nicméně v rozsudku ze dne 21. června 2018, Komise v. Malta (C‑557/15, EU:C:2018:477), rozhodl, že ustanovení článku 9 posledně uvedené směrnice vyžadují přesné a náležité odůvodnění neexistence jiného uspokojivého řešení, než je odchylka poskytnutá členským státem.

26

Vzhledem k tomu, že vyhláška ze dne 17. srpna 1989 uvádí, že s ohledem na skutečnost, že metoda lovu na lep odpovídá v dotyčných departementech tradičním zvyklostem, „neexistuje jiné uspokojivé řešení“, předkládající soud se tedy táže, zda směrnice o ochraně ptáků musí být vykládána v tom smyslu, že cíl zachovat používání způsobů a prostředků lovu ptáků odpovídajících tradičním zvyklostem pro rekreační účely, pokud jsou splněny všechny ostatní podmínky stanovené pro takovou odchylku podle jejího čl. 9 odst. 1 písm. c), může sám o sobě odůvodnit neexistenci jiného uspokojivého řešení ve smyslu čl. 9 odst. 1 dané směrnice, a umožnit tak odchylku od zásady zákazu těchto způsobů a prostředků lovu stanovené v článku 8 této směrnice.

27

Za těchto podmínek se Conseil d’État (Státní rada) rozhodla přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžné otázky:

28

Podstatou druhé otázky předkládajícího soudu, kterou je třeba se zabývat na prvním místě, je, zda čl. 9 odst. 1 písm. c) směrnice o ochraně ptáků musí být vykládán v tom smyslu, že tradiční povaha metody odchytu ptáků postačuje sama o sobě k prokázání, že tuto metodu nelze nahradit jiným uspokojivým řešením ve smyslu tohoto ustanovení.

29

Nejprve je třeba připomenout, že podle judikatury Soudního dvora platí, že aby příslušné orgány mohly použít odchylky stanovené v článku 9 směrnice o ochraně ptáků pouze způsobem, který je v souladu s unijním právem, musí být vnitrostátní právní a správní rámec stanoven tak, aby odchylná ustanovení, která jsou v něm uvedena, byla uplatňována v souladu se zásadou právní jistoty. Vnitrostátní právní úprava použitelná v této oblasti tudíž musí kritéria pro odchylku stanovit jasným a přesným způsobem a orgánům odpovědným za jejich používání uložit, aby tato kritéria zohledňovaly. Pokud jde o režim výjimky, který musí být vykládán striktně a pro každou výjimku stanovit, že orgán, který o ní rozhoduje, nese důkazní břemeno ohledně existence požadovaných podmínek, jsou členské státy povinny zaručit, že jakýkoliv zásah mající dopad na chráněné druhy je povolen pouze na základě rozhodnutí obsahujících přesné a náležité odůvodnění, jež odkazuje na důvody, podmínky a požadavky stanovené v čl. 9 odst. 1 a 2 této směrnice (rozsudek ze dne 21. června 2018, Komise v. Malta, C‑557/15, EU:C:2018:477, bod 47).

30

Konkrétně důkazy o tom, že jsou splněny podmínky pro připuštění odchylky ze systému ochrany zavedeného směrnicí o ochraně ptáků, se musí zakládat na přesvědčivých vědeckých poznatcích. Orgány tak musí mít v okamžiku, kdy rozhodují o udělení povolení, k dispozici nejlepší relevantní poznatky [rozsudek ze dne 23. dubna 2020, Komise v. Finsko (Jarní lov samců kajky mořské), C‑217/19, EU:C:2020:291, bod 70 a citovaná judikatura].

31

Mimoto i když vnitrostátní právní úprava použitelná v oblasti ochrany volně žijících ptáků musí, zamýšlí-li použít odchylný režim stanovený v článku 9 směrnice o ochraně ptáků, stanovit kritéria pro odchylku jasným a přesným způsobem a příslušnému orgánu ukládat, aby ověřil, že neexistuje jiné uspokojivé řešení ve smyslu tohoto článku, z odůvodnění použitého při uplatnění tohoto odchylného režimu musí vyplývat, že je splněna podmínka neexistence jiného uspokojivého řešení (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 21. června 2018, Komise v. Malta, C‑557/15, EU:C:2018:477, body 48 a 50).

32

Za těchto podmínek nelze mít za to, že vnitrostátní právní úprava, která uplatňuje odchylný režim stanovený v článku 9 směrnice o ochraně ptáků, splňuje podmínky, které se týkají povinnosti uvést odůvodnění a vyplývají z čl. 9 odst. 2 této směrnice, pokud pouze uvádí, že neexistuje jiné uspokojivé řešení, aniž je to podloženo zevrubným odůvodněním založeným na nejlepších relevantních vědeckých poznatcích a uvádějícím důvody, které vedly příslušný orgán k závěru, že všechny podmínky, které mohou umožnit odchylku ve smyslu článku 9 uvedené směrnice a mezi něž patří podmínka neexistence jiného uspokojivého řešení, jsou splněny.

33

Dále je třeba připomenout, že Soudní dvůr již rozhodl, že lov volně žijících ptáků pro rekreační účely za podmínek stanovených směrnicí o ochraně ptáků může představovat „rozumné využívání“ povolené touto směrnicí [rozsudek ze dne 23. dubna 2020, Komise v. Finsko (Jarní lov samců kajky mořské), C‑217/19, EU:C:2020:291, bod 65 a citovaná judikatura]. Pod pojem „rozumné využívání“ mohou spadat rovněž tradiční metody lovu, neboť – jak uvádí článek 2 dané směrnice – členské státy musí při přijímání opatření uvedených v tomto článku zohlednit požadavky rekreace.

34

I když však článek 2 směrnice o ochraně ptáků vyzývá členské státy, aby při provádění této směrnice braly v úvahu ekologické, vědecké a kulturní požadavky, jakož i hospodářské požadavky a požadavky rekreace, je nutno konstatovat, že ochrana ptáků je hlavním cílem této směrnice.

35

V tomto ohledu Soudní dvůr opakovaně rozhodl, že zachování tradičních činností nepředstavuje autonomní odchylku od režimu ochrany zavedeného směrnicí o ochraně ptáků [v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 8. července 1987, Komise v. Belgie, 247/85, EU:C:1987:339, bod 8; rozsudek ze dne 28. února 1991, Komise v. Německo, C‑57/89, EU:C:1991:89, bod 22, a rozsudek ze dne 23. dubna 2020, Komise v. Finsko (Jarní lov samců kajky mořské), C‑217/19, EU:C:2020:291, bod 85].

36

Metody lovu jsou totiž často součástí místních tradic nebo zvyklostí, takže kdyby účel spočívající v jejich zachování jako takových představoval samostatný důvod pro odchylku, vedlo by to k povolení velkého množství praktik odporujících požadavkům článku 9 směrnice o ochraně ptáků. Takový přístup by byl v rozporu se striktním výkladem, který musí být u tohoto ustanovení uplatněn.

37

Dále je třeba připomenout, že když má příslušný orgán ověřit absenci jiných uspokojivých řešení, musí provést srovnání různých řešení splňujících podmínky odchylného režimu zavedeného v čl. 9 odst. 1 písm. c) směrnice o ochraně ptáků, aby určil řešení, které se jeví být nejuspokojivějším [v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 23. dubna 2020, Komise v. Rakousko (Jarní lov samců sluky lesní), C‑161/19, nezveřejněný, EU:C:2020:290, body 51 až 57 a citovaná judikatura].

38

V tomto ohledu Fédération nationale des Chasseurs (Národní federace lovců) a francouzská vláda tvrdí, že chov druhů dotčených v původním řízení nemůže být uspokojivým řešením vzhledem k jeho nákladům a platné právní úpravě, která zakazuje obchodování s těmito druhy.

39

Jak uvedla generálního advokáta v bodě 36 svého stanoviska, je třeba vzít v úvahu článek 13 SFEU, podle kterého musí Unie a členské státy při stanovování a provádění politiky Unie plně zohlednit požadavky na dobré životní podmínky zvířat. Z toho plyne, že uspokojivou povahu alternativních řešení je třeba posoudit ve světle rozumných možností a nejlepších dostupných technik (obdobně viz rozsudek ze dne 9. března 2010, ERG a další, C‑379/08 a C‑380/08, EU:C:2010:127, bod 62).

40

Soudní dvůr již v tomto ohledu rozhodl, že chov a reprodukce chráněných druhů v zajetí mohou představovat jiné uspokojivé řešení, pokud se ukáží jako možné (rozsudek ze dne 12. prosince 1996, LRBPO a AVES, C‑10/96, EU:C:1996:504, bod 18 a citovaná judikatura), a že přeprava legálně odchycených nebo držených ptáků představuje rovněž rozumné využívání ve smyslu směrnice 79/409 (rozsudek ze dne 8. července 1987, Komise v. Belgie, 247/85, EU:C:1987:339, bod 48). Stejně tak okolnost, že chov a reprodukce dotyčných druhů v zajetí nejsou dosud proveditelné ve větším měřítku z důvodu vnitrostátní právní úpravy, nemůže sama o sobě zpochybnit relevanci těchto jiných řešení (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 12. prosince 1996, LRBPO a AVES, C‑10/96, EU:C:1996:504, bod 21).

41

Z toho plyne, že – jak v podstatě uvedla generální advokátka v bodech 30 a 38 svého stanoviska – patrně existují jiné alternativy, které mohou splňovat požadavek stanovený v čl. 9 odst. 1 směrnice o ochraně ptáků.

42

Kromě toho, i když odchyt ptáků pomocí lepů spadá sám o sobě pod loveckou činnost, představuje pouze krok předcházející jiným metodám odchytu, neboť takto odchycení ptáci mají sloužit jako návnada k přilákání dalších ptáků téhož druhu, kteří jsou potom zastřeleni puškou.

43

Pouhá skutečnost, že by jiná metoda odchytu vyžadovala úpravu, a v důsledku toho odchýlení se od určitých charakteristik tradice, však nemůže postačovat k učinění závěru, že neexistuje „jiné uspokojivé řešení“ ve smyslu čl. 9 odst. 1 směrnice o ochraně ptáků (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 12. prosince 1996, LRBPO a AVES, C‑10/96, EU:C:1996:504, bod 21).

44

S ohledem na výše uvedené je třeba na druhou otázku odpovědět, že čl. 9 odst. 1 a 2 směrnice o ochraně ptáků musí být vykládán v tom smyslu, že tradiční povaha metody odchytu ptáků nepostačuje sama o sobě k prokázání toho, že tato metoda nemůže být nahrazena jiným uspokojivým řešením ve smyslu tohoto ustanovení.

45

Podstatou první otázky předkládajícího soudu je, zda čl. 9 odst. 1 písm. c) směrnice o ochraně ptáků musí být vykládán v tom smyslu, že brání vnitrostátní právní úpravě, která odchylně od článku 8 této směrnice umožňuje použití metody odchytu ptáků, která po omezenou dobu vede k vedlejším úlovkům malého rozsahu.

46

Je třeba uvést, že tato otázka vyžaduje výklad podmínky, která je uvedena v čl. 9 odst. 1 písm. c) směrnice o ochraně ptáků a podle které odchyt, držení nebo rozumné využívání některých druhů ptáků musí probíhat na základě výběru.

47

V této souvislosti účastníci řízení, kteří předložili písemná vyjádření, odkázali na rozsudek ze dne 27. dubna 1988, Komise v. Francie (252/85, EU:C:1988:202), rozsudek ze dne 9. prosince 2004, Komise v. Španělsko (C‑79/03, EU:C:2004:782), nebo rozsudek ze dne 21. června 2018, Komise v. Malta (C‑557/15, EU:C:2018:477).

48

V tomto ohledu je třeba nejprve zdůraznit, že ačkoli Soudní dvůr v prvním rozsudku shledal, že platné vnitrostátní právní předpisy mají „velmi přesnou povahu“ a zejména existuje „značný počet omezujících podmínek“ týkajících se získání povolení k odchytu, měl pouze za to, že informace poskytnuté Evropskou komisí neumožňují doložit tvrzení tohoto orgánu, že právní úprava dotyčného členského státu je v rozporu s požadavky směrnice 79/409 (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 27. dubna 1988, Komise v. Francie, 252/85, EU:C:1988:202, body 29 a 30), aniž konkrétně a výslovně zkoumal obsah úpravy odchytu z hlediska kritéria selektivity. Uvedený rozsudek tedy nemůže být chápán tak, že výslovně potvrdil uvedenou úpravu z hlediska tohoto kritéria.

49

Pokud jde dále o druhý rozsudek, vnitrostátní právní úprava dotčená ve věci, v níž byl vydán uvedený rozsudek, která umožňovala zvláštní způsob lovu na lep, byla méně přísná než právní úprava dotčená v původním řízení, takže řešení přijaté v uvedeném rozsudku nelze v projednávané věci použít.

50

Konečně ve třetím rozsudku dotčený členský stát sám uznal neselektivní povahu metody odchytu povolené jeho právní úpravou.

51

S ohledem na výše uvedené ze znění čl. 9 odst. 1 písm. c) směrnice o ochraně ptáků vyplývá, že členské státy se mohou od zákazu používat metody odchytu uvedené v příloze IV písm. a) dané směrnice, který je stanoven v článku 8 této směrnice, odchýlit mimo jiné pod podmínkou, že tyto metody umožňují odchyt některých druhů ptáků „na základě výběru“.

52

Je třeba uvést, že čl. 9 odst. 1 písm. c) směrnice o ochraně ptáků neupřesňuje způsob, jakým má být tato podmínka chápána. Analýza různých jazykových verzí tohoto ustanovení mimoto neposkytuje, jak uvedla generální advokátka v bodech 53 a 54 svého stanoviska, údaje o smyslu, v jakém má být pojem „selektivita“ chápán.

53

Vzhledem k tomu, že čl. 9 odst. 1 písm. c) směrnice o ochraně ptáků neobsahuje žádný odkaz na vnitrostátní práva, je třeba konstatovat, že pojem „selektivita“ je autonomním pojmem unijního práva, který musí být na území Unie vykládán jednotně [obdobně viz rozsudek ze dne 25. června 2020, A a další (Větrné elektrárny v Aalter a Nevele), C‑24/19, EU:C:2020:503, bod 75]. Podle ustálené judikatury mimoto platí, že výklad ustanovení unijního práva vyžaduje, aby bylo zohledněno nejen znění takového ustanovení, ale i kontext, do něhož spadá, a cíle, které sleduje akt, jehož je součástí (rozsudek ze dne 9. října 2019, BGL BNP Paribas, C‑548/18, EU:C:2019:848, bod 25).

54

Pokud jde nejprve o pojem „selektivita“, je třeba uvést, že tento pojem v běžném smyslu zahrnuje vše, při čem je prováděn výběr, tedy postup, kterým jsou v rámci daného celku některé prvky vybrány nebo použity s vyloučením ostatních, a to na základě daných vlastností.

55

Pokud jde dále o kontext, do kterého spadá čl. 9 odst. 1 písm. c) směrnice o ochraně ptáků, je třeba připomenout, že čl. 5 písm. a) této směrnice uvádí, aniž jsou dotčeny její články 7 a 9, obecný zákaz úmyslného usmrcování nebo odchytu druhů ptáků uvedených v článku 1 uvedené směrnice jakýmkoli způsobem. V tomto rámci čl. 8 odst. 1 téže směrnice stanoví, že členské státy zakážou „užití všech prostředků, zařízení nebo metod, jimiž jsou ptáci ve velkém měřítku nebo nevýběrovým způsobem chytáni nebo usmrcováni nebo jejichž použití by mohlo způsobit vymizení druhů v určitých územích, a to zejména těch prostředků, zařízení a metod, které jsou uvedeny v příloze IV písm. a)“, mezi něž patří používání lepů.

56

Z těchto ustanovení vyplývá, jak uvedla generální advokátka v bodě 21 svého stanoviska, že směrnice o ochraně ptáků v zásadě zakazuje použití metody odchytu spočívající v používání lepů.

57

Možnost odchylky podle čl. 9 odst. 1 písm. c) směrnice o ochraně ptáků tak představuje protějšek zákazu neselektivních metod odchytu podle čl. 8 odst. 1 této směrnice a zejména metod uvedených v příloze IV písm. a) dané směrnice.

58

Konečně pokud jde o cíle sledované směrnicí o ochraně ptáků, je třeba zdůraznit, jak vyplývá z bodů 3 a 5 odůvodnění této směrnice, že „[z]achování druhů volně žijících ptáků vyskytujících se v přírodě na evropském území členských států je nezbytné pro uskutečnění cílů [Unie] v oblastech zlepšování životních podmínek a udržitelného rozvoje“ a že pokles velkého množství těchto druhů představuje „vážnou hrozbu pro ochranu přírodního prostředí, především protože takový vývoj ohrožuje biologickou rovnováhu“.

59

S cílem čelit takovému nebezpečí čl. 1 odst. 1 směrnice o ochraně ptáků upřesňuje, že cílem této směrnice, která „se týká ochrany všech druhů ptáků přirozeně se vyskytujících ve volné přírodě na evropském území členských států, na něž se vztahuje Smlouva“, je „ochran[a], regulování těchto druhů a péč[e] o ně a stanov[ení] pravid[el] pro jejich využívání“.

60

Uvedená směrnice mimoto spadá do rámce stanoveného v článku 3 SEU i v článku 37 Listiny, podle kterých Unie v podstatě usiluje o udržitelný rozvoj a zajišťuje vysokou úroveň ochrany životního prostředí.

61

Z ustanovení článku 9 směrnice o ochraně ptáků, která odkazují na přísnou kontrolu odchylky stanovené v tomto článku a na selektivní povahu odchytu, jakož i ostatně z obecné zásady proporcionality mimoto vyplývá, že uvedená odchylka, kterou členský stát zamýšlí použít, musí být přiměřená potřebám, které ji odůvodňují [rozsudek ze dne 23. dubna 2020, Komise v. Finsko (Jarní lov samců kajky mořské), C‑217/19, EU:C:2020:291, bod 67 a citovaná judikatura].

62

V důsledku toho je při posuzování selektivity metody odchytu ve smyslu čl. 9 odst. 1 písm. c) směrnice o ochraně ptáků třeba zohlednit nejen podrobnosti této metody a rozsah úlovků ptáků, kteří nejsou cílem, ale rovněž její případné důsledky pro odchycené druhy z hlediska způsobené újmy, a to s ohledem na cíle ochrany sledované touto směrnicí.

63

V tomto ohledu je třeba rozlišovat podle toho, zda je metoda odchytu letální, či nikoli. I když v prvním případě musí být přijato spíše striktní pojetí podmínky selektivity, naproti tomu v druhém případě může být tato podmínka považována za splněnou při existenci vedlejších úlovků, pokud jsou nicméně druhy, které nebyly cílem této metody, odchyceny v malém množství a po vymezenou dobu a mohou být puštěny na svobodu, aniž je jim způsobena jiná než zanedbatelná újma.

64

Jestliže tedy okolnost, že metoda odchytu, která je v zásadě neletální, vede k vedlejším úlovkům, neumožňuje sama o sobě prokázat neselektivní povahu této metody, objem těchto vedlejších úlovků, jakož i rozsah případných dopadů na cílové a necílové druhy svědčí o úrovni selektivity takové metody.

65

Ze znění čl. 9 odst. 1 písm. c) směrnice o ochraně ptáků, vykládaného ve světle čl. 8 odst. 1 této směrnice, z cílů uvedené směrnice i z rámce, do kterého tato směrnice spadá a který vychází z ustanovení článku 3 SEU, článku 37 Listiny, čl. 191 odst. 2 prvního pododstavce SFEU a článku 13 SFEU, který se týká dobrých životních podmínek zvířat, vyplývá, že podmínka selektivity uvedená v čl. 9 odst. 1 písm. c) téže směrnice musí být chápána v tom smyslu, že v případě neletální metody odchytu, která vede k vedlejším úlovkům, může být tato podmínka splněna pouze tehdy, pokud mají tyto vedlejší úlovky omezený rozsah, to znamená že se týkají pouze velmi omezeného počtu náhodně odchycených jedinců po omezenou dobu, a pokud mohou být puštěny na svobodu, aniž je jim způsobena jiná než zanedbatelná újma.

66

V projednávaném případě předkládající soud zdůrazňuje, že metoda odchytu dotčená v původním řízení je „v zásadě“ neletální a vede k malému množství vedlejších úlovků po velmi krátkou dobu. Článek 11 vyhlášky ze dne 17. srpna 1989 mimoto stanoví, že každý pták, který je vedlejším úlovkem, „je očištěn a okamžitě puštěn na svobodu“.

67

Jak poznamenali žalobci v původním řízeni i Komise a jak uvedla generální advokátka v bodech 51 a 64 svého stanoviska, s výhradou zjištění, která nakonec učiní předkládající soud, je však velmi pravděpodobné, že navzdory očištění utrpí odchycení ptáci nenapravitelnou újmu, jelikož lepy mohou ze své podstaty poškodit opeření všech odchycených ptáků.

68

V tomto ohledu je třeba připomenout, že z judikatury uvedené v bodě 30 tohoto rozsudku vyplývá, že příslušné orgány musí mít v okamžiku, kdy poskytují povolení, k dispozici nejlepší vědecké poznatky umožňující prokázat, že podmínky požadované k odchýlení se od režimu ochrany zavedeného směrnicí o ochraně ptáků jsou splněny.

69

Dále je třeba připomenout, že po povolení odchylek musí příslušné orgány v souladu s čl. 9 odst. 2 písm. e) této směrnice provést nezbytné kontroly, aby se ujistily, že vedlejší úlovky v co největší možné míře odpovídají očekávané výši a nezpůsobují jinou než zanedbatelnou újmu.

70

Z toho plyne, že neletální metoda odchytu, která vede k vedlejším úlovkům, nesplňuje požadavek selektivity stanovený v čl. 9 odst. 1 písm. c) směrnice o ochraně ptáků, pokud tyto vedlejší úlovky, byť se jedná o malé množství po omezenou dobu, mohou odchyceným druhům, které nebyly cílem, způsobit jinou než zanedbatelnou újmu.

71

S ohledem na výše uvedené je třeba na první otázku odpovědět, že čl. 9 odst. 1 písm. c) směrnice o ochraně ptáků musí být vykládán v tom smyslu, že brání vnitrostátní právní úpravě, která odchylně od článku 8 této směrnice umožňuje použití metody odchytu, která vede k vedlejším úlovkům, pokud tyto vedlejší úlovky, byť se jedná o malé množství po omezenou dobu, mohou odchyceným druhům, které nebyly cílem, způsobit jinou než zanedbatelnou újmu.

72

Vzhledem k tomu, že řízení má, pokud jde o účastníky původního řízení, povahu incidenčního řízení ve vztahu ke sporu probíhajícímu před předkládajícím soudem, je k rozhodnutí o nákladech řízení příslušný uvedený soud. Výdaje vzniklé předložením jiných vyjádření Soudnímu dvoru než vyjádření uvedených účastníků řízení se nenahrazují.

Z těchto důvodů Soudní dvůr (první senát) rozhodl takto: