Rozsudek Soudního dvora (pátého senátu) ze dne 18. listopadu 2020
Evropská komise v. Německo (Vrácení DPH – Faktury)

(věc C-371/19) ( 1 )

„Nesplnění povinnosti státem – Daně – Daň z přidané hodnoty (DPH) – Směrnice 2006/112/ES – Článek 170 a čl. 171 odst. 1 – Vracení DPH osobám povinným k dani, které nejsou usazeny v členském státě, v němž provádějí nákupy zboží a služeb nebo dovozy zboží zatíženého daní, ale jsou usazeny v jiném členském státě – Směrnice 2008/9/ES – Prováděcí pravidla pro vrácení DPH – Články 9 a 10 – Článek 15 odst. 1 – Článek 20 – Absence kopie faktury nebo dovozního dokladu – Systematické zamítání neúplných žádostí o vrácení – Odmítnutí žádat osoby povinné k dani o doplnění žádostí po uplynutí lhůty pro podání žádosti – Zásada daňové neutrality – Zásada proporcionality – Přípustnost“

1. 

Žaloba pro nesplnění povinnosti – Prokázání nesplnění povinnosti – Důkazní břemeno Komise – Předložení poznatků, z nichž je patrné nesplnění povinnosti – Vyvrácení příslušející dotčenému členskému státu – Povinnost členského státu prokázat změnu správní praxe v souladu s odůvodněným stanoviskem Komise

(Článek 258 SFEU)

(viz body 65, 68, 69)

2. 

Harmonizace daňových právních předpisů – Společný systém daně z přidané hodnoty – Vrácení daně osobám povinným k dani, které nejsou usazeny v tuzemsku – Způsoby výkonu nároku na vrácení daně – Povinnost poskytnout doplňující informace na žádost o vrácení daně – Zamítnutí včas podaných žádostí o vrácení daně, aniž by byli žalobci nejprve vyzváni k doplnění svých žádostí předložením kopií faktur nebo dovozních dokladů – Porušení zásady daňové neutrality a užitečného účinku nároku na vrácení daně

(Směrnice Rady 2006/112, ve znění směrnice 2008/8, články 170 a 171, a směrnice 2008/9, články 5, 10 a čl. 15 odst. 1 a čl. 20 odst. 1)

(viz body 77–84, 86–88, výrok 1)

3. 

Harmonizace daňových právních předpisů – Společný systém daně z přidané hodnoty – Vrácení daně osobám povinným k dani, které nejsou usazeny v tuzemsku – Způsoby výkonu nároku na vrácení daně – Povinnost poskytnout doplňující informace na žádost o vrácení daně – Potvrzení o přijetí žádosti o vrácení daně, ve kterém nejsou požadovány doplňující informace ani doklady – Porušení zásady ochrany legitimního očekávání – Neexistence

(Směrnice Rady 2008/9, čl. 15 odst. 1, čl. 19 odst. 1 a čl. 20 odst. 1)

(viz body 96–99)

Výrok

1) 

Tím, že Spolková republika Německo zamítala žádosti o vrácení daně z přidané hodnoty (DPH) podané před 30. zářím roku následujícího po období pro vrácení daně, k nimž nebyly přiloženy kopie faktur nebo dovozních dokladů vyžadované právními předpisy členského státu vrácení daně podle článku 10 směrnice Rady 2008/9/ES ze dne 12. února 2008, kterou se stanoví prováděcí pravidla pro vrácení daně z přidané hodnoty stanovené směrnicí 2006/112/ES osobám povinným k dani neusazeným v členském státě vrácení daně, ale v jiném členském státě, aniž by nejprve žadatele požádala o doplnění žádostí, případně i po uvedeném datu, předložením uvedených kopií nebo poskytnutím relevantních informací umožňujících vyřízení žádosti, porušila zásadu neutrality DPH, jakož i užitečný účinek práva na vrácení DPH osobami povinnými k dani neusazenými v členském státě vrácení daně, a porušila tak povinnosti, které jí plynou z článků 170 a 171 směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty ve znění směrnice Rady 2008/8/ES ze dne 12. února 2008, jakož i z článku 5 směrnice 2008/9.

2) 

Ve zbývající části se žaloba zamítá.

3) 

Spolková republika Německo ponese vlastní náklady řízení a nahradí dvě třetiny nákladů řízení vynaložených Evropskou komisí.

4) 

Evropská komise ponese jednu třetinu vlastních nákladů řízení.


( 1 ) – Úř. věst. C 213, 24.6.2019.