|
11.7.2022 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 266/4 |
Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 17. května 2022 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Tribunal Supremo – Španělsko) – L v. Unicaja Banco SA, dříve Banco de Caja España de Inversiones, Salamanca y Soria, S.A.U.
(Věc C-869/19) (1)
(„Řízení o předběžné otázce - Směrnice 93/13/EHS - Zneužívající ujednání ve spotřebitelských smlouvách - Zásada rovnocennosti - Zásada efektivity - Hypotéční smlouva - Zneužívající povaha ‚ujednání o minimální úrokové sazbě‘ obsaženého v této smlouvě - Vnitrostátní pravidla týkající se odvolacího soudního řízení - Časové omezení účinků prohlášení neplatnosti zneužívajícího ujednání - Vrácení - Pravomoc vnitrostátního odvolacího soudu provést přezkum z úřední povinnosti“)
(2022/C 266/05)
Jednací jazyk: španělština
Předkládající soud
Tribunal Supremo
Účastnice původního řízení
Navrhovatelka: L
Odpůrkyně: Unicaja Banco SA, dříve Banco de Caja España de Inversiones, Salamanca y Soria, S.A.U.
Výrok
Článek 6 odst. 1 směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o zneužívajících ujednáních ve spotřebitelských smlouvách musí být vykládán v tom smyslu, že brání použití zásad vnitrostátního soudního řízení, podle nichž vnitrostátní soud, k němuž bylo podáno odvolání proti rozsudku, jímž bylo časově omezeno vrácení částek bezdůvodně zaplacených spotřebitelem na základě ujednání prohlášeného za zneužívající, nemůže uplatnit z úřední povinnosti důvod vycházející z porušení tohoto ustanovení a nařídit vrácení všech uvedených částek, jestliže skutečnost, že dotčený spotřebitel toto časové omezení nezpochybnil, nelze přičíst jeho úplné nečinnosti.