1)

Článek 2 odst. 1 písm. c) směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty, ve znění směrnice Rady 2010/88/EU ze dne 7. prosince 2010, musí být vykládán v tom smyslu, že nositel autorských práv k hudebním dílům poskytuje službu za úplatu ve prospěch organizátora představení, konečného uživatele, jestliže posledně uvedený získá na základě nevýhradní licence oprávnění sdělovat tato díla veřejnosti za zaplacení poplatků vybíraných určenou organizací kolektivní správy, která jedná svým jménem, avšak na účet tohoto nositele autorských práv.

2)

Článek 28 směrnice 2006/112/ES, ve znění směrnice 2010/88, musí být vykládán v tom smyslu, že organizace kolektivní správy, která vybírá vlastním jménem, avšak na účet nositelů autorských práv k hudebním dílům poplatky, které jim náležejí jako protiplnění za povolení sdělovat jejich chráněná díla veřejnosti, jedná jako „osoba povinná k dani“ ve smyslu tohoto článku, a má se tedy za to, že jí tito nositelé poskytli službu před tím, než ji sama poskytla konečnému uživateli. V takovém případě musí tato organizace vystavit svým jménem pro konečného uživatele faktury, v nichž jsou uvedeny poplatky vybrané od tohoto uživatele, včetně daně z přidané hodnoty (DPH). Nositelé autorských práv jsou následně povinni vystavit organizaci kolektivní správy faktury zahrnující DPH za plnění poskytnuté z titulu obdržených poplatků.