1)

Článek 20 SFEU musí být vykládán v tom smyslu, že brání tomu, aby členský stát zamítl žádost o sloučení rodiny podanou ve prospěch státního příslušníka třetí země, rodinného příslušníka občana Unie, který má státní příslušnost tohoto členského státu a nikdy nevyužil práva volného pohybu, pouze z toho důvodu, že tento občan Unie nemá pro sebe a tohoto rodinného příslušníka dostatečné prostředky, aby se nestali zátěží pro vnitrostátní systém sociální pomoci, aniž bylo zkoumáno, zda mezi uvedeným občanem Unie a uvedeným rodinným příslušníkem existuje vztah závislosti takové povahy, že v případě odmítnutí udělení odvozeného práva pobytu posledně uvedenému by uvedený občan Unie byl nucen opustit území Evropské unie jako celek, a byl by tak zbaven možnosti skutečně využívat podstatné části práv plynoucích z jeho statusu občana Unie.

2)

Článek 20 SFEU musí být vykládán v tom smyslu, že jednak vztah závislosti, který může odůvodňovat přiznání odvozeného práva pobytu na základě tohoto článku, neexistuje pouze z toho důvodu, že státní příslušník členského státu, který je plnoletý a nikdy nevyužil práva volného pohybu, a jeho manžel či manželka, kteří jsou plnoletí a jsou státními příslušníky třetí země, jsou povinni žít společně na základě povinností plynoucích z manželství podle práva členského státu, jehož je občan Unie státním příslušníkem a v němž bylo manželství uzavřeno a jednak je-li občan Unie nezletilý, posouzení existence vztahu závislosti, který by mohl odůvodnit přiznání odvozeného práva pobytu na základě uvedeného článku rodiči tohoto dítěte, státnímu příslušníku třetí země, musí být založeno na tom, že se v nejvlastnějším zájmu dítěte zohlední všechny okolnosti daného případu. Pokud tento rodič trvale žije společně s druhým rodičem, občanem Unie, této nezletilé osoby, takový vztah závislosti se předpokládá, přičemž se jedná o vyvratitelnou domněnku.

3)

Článek 20 SFEU musí být vykládán v tom smyslu, že vztah závislosti, který může odůvodnit přiznání odvozeného práva pobytu na základě tohoto článku ve prospěch nezletilého dítěte, které je státním příslušníkem třetí země, manžela či manželky, kteří jsou sami státními příslušníky třetí země, občana Unie, který nikdy nevyužil práva volného pohybu, existuje, pokud se ze svazku mezi tímto občanem Unie a jeho manželem nebo manželkou narodilo dítě, které je občanem Unie a nikdy nevyužilo práva volného pohybu, a pokud by posledně uvedené dítě bylo donuceno opustit území Unie jako celek, pokud by nezletilé dítě, které je státním příslušníkem třetí země, bylo nuceno opustit území dotyčného členského státu.