8.3.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 79/4


Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 20. ledna 2021 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Upper Tribunal (Immigration and Asylum Chamber) London – Spojené království) – Secretary of State for the Home Department v. OA

(Věc C-255/19) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Směrnice 2004/83/ES - Minimální normy týkající se podmínek přiznávání postavení uprchlíka nebo statusu doplňkové ochrany - Postavení uprchlíka - Článek 2 písm. c) - Ukončení postavení uprchlíka - Článek 11 - Změna okolností - Článek 11 odst. 1 písm. e) - Možnost využít ochrany země původu - Kritéria pro posouzení - Článek 7 odst. 2 - Finanční a sociální podpora - Nedostatek relevance“)

(2021/C 79/04)

Jednací jazyk: angličtina

Předkládající soud

Upper Tribunal (Immigration and Asylum Chamber) London

Účastníci původního řízení

Žalobce: Secretary of State for the Home Department

Žalovaný: OA

za přítomnosti: United Nations High Commissioner for Refugees (UNHCR)

Výrok

1)

Článek 11 odst. 1 písm. e) směrnice Rady 2004/83/ES ze dne 29. dubna 2004 o minimálních normách, které musí splňovat státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, aby mohli žádat o postavení uprchlíka nebo osoby, která z jiných důvodů potřebuje mezinárodní ochranu, a o obsahu poskytované ochrany musí být vykládán v tom smyslu, že „ochrana“ uvedená v tomto ustanovení, pokud jde o ukončení postavení uprchlíka, musí splňovat tytéž požadavky, jako jsou požadavky, které pro přiznání tohoto postavení vyplývají z čl. 2 písm. c) této směrnice ve spojení s jejím čl. 7 odst. 1 a 2.

2)

Článek 11 odst. 1 písm. e) směrnice 2004/83 ve spojení s čl. 7 odst. 2 této směrnice musí být vykládán v tom smyslu, že případná sociální a finanční podpora poskytovaná soukromými subjekty, jako je rodina nebo klan dotyčného státního příslušníka třetí země, nesplňuje požadavky ochrany vyplývající z těchto ustanovení, a není proto relevantní ani pro účely posouzení účinnosti nebo dostupnosti ochrany poskytované státem ve smyslu čl. 7 odst. 1 písm. a) této směrnice, ani pro účely určení podle čl. 11 odst. 1 písm. e) uvedené směrnice ve spojení s jejím čl. 2 písm. c), zda i nadále existuje odůvodněná obava z pronásledování.


(1)  Úř. věst. C 206, 17. 6. 2019.