1

Návrhem došlým soudní kanceláři Tribunálu dne 24. října 2018 požádala žadatelka, OP, o bezplatnou právní pomoc podle článku 147 jednacího řádu Tribunálu za účelem podání žaloby znějící zaprvé na zrušení implicitního rozhodnutí Evropské komise o odmítnutí přístupu k dokumentům týkajícím se administrativních opatření přijatých mezi zápisem do systému Ares(2015)2298835 ze dne 5. června 2015 a zápisem do systému Ares(2015)3272640 ze dne 5. srpna 2015 v souvislosti se žadatelkou a její stížností podanou na základě článku 22 nařízení Rady (ES) č. 58/2003 ze dne 19. prosince 2002, kterým se stanoví statut výkonných agentur pověřených některými úkoly správy programů Společenství (Úř. věst. 2003, L 11, s. 1; Zvl. vyd. 01/04, s. 235), a zadruhé na vydání předběžného opatření, kterým bude Komisi nařízeno, aby neprodleně poskytla přístup k uvedeným dokumentům.

2

Dopisem ze dne 22. listopadu 2018 byla Komise vyzvána k předložení písemného vyjádření k žádosti o bezplatnou právní pomoc podané žadatelkou.

3

Ve svém vyjádření doručeném soudní kanceláři Tribunálu dne 10. prosince 2018 v souladu s čl. 148 odst. 1 jednacího řádu Komise navrhla žádost o bezplatnou právní pomoc zamítnout.

4

Podle čl. 146 odst. 1 a 2 jednacího řádu podléhá poskytnutí bezplatné právní pomoci dvojí podmínce, a sice že žadatel není z důvodu své hospodářské situace zcela nebo zčásti schopen nést náklady spojené s právní pomocí a zastupováním před Tribunálem a že se jeho žaloba nejeví zjevně nepřípustnou nebo po právní stránce zjevně zcela neopodstatněnou.

5

Pokud jde o podmínku týkající se prostředků, čl. 147 odst. 3 jednacího řádu stanoví, že k žádosti o bezplatnou právní pomoc se přikládají všechny informace a doklady umožňující zhodnotit hospodářskou situaci žadatele, například osvědčení příslušného vnitrostátního orgánu potvrzující tuto hospodářskou situaci. Tento požadavek je kromě toho jasně uveden ve formuláři žádosti o bezplatnou právní pomoc.

6

V projednávaném případě podání, kterým žadatelka požádala o bezplatnou právní pomoc, sestává z několika dokumentů, a to z průvodního dopisu ze dne 12. října 2018, v němž žadatelka stručně uvádí předmět svých návrhů. K tomuto dopisu přikládá jako přílohu 1 dvacetistránkové shrnutí předmětu žaloby na neplatnost a návrhu na nařízení předběžného opatření, pro něž žádá o bezplatnou právní pomoc, spolu s přiloženými dokumenty, jako přílohu 2 formulář žádosti o bezplatnou právní pomoc (dále jen „formulář“), spolu s přiloženými dokumenty, a jako přílohu 3 návrh na vyloučení některých členů Tribunálu.

7

Pokud jde nejprve o formulář, je třeba konstatovat, že jej žadatelka nevyplnila úplně. Je nutné konstatovat, že žadatelka nevyplnila žádné z políček tří sloupců tabulky týkající se „příjmů“, která se nachází v části formuláře týkající se „hospodářské situace žadatele“ (dále jen „tabulka ‚příjmy‘ “). Je třeba připomenout, že tyto tři sloupce se týkají příjmů žadatele, příjmů manžela či manželky nebo druha či družky a příjmů jiné osoby žijící ve společné domácnosti s žadatelem (nezaopatřené dítě nebo jiná osoba odkázaná výživou na žadatele).

8

Je zajisté pravda, že podle čl. 147 odst. 2 jednacího řádu musí být žádost o bezplatnou právní pomoc sepsána na formuláři zveřejněném v Úředním věstníku Evropské unie a k žádosti o bezplatnou právní pomoc předložené jinak než na uvedeném formuláři se nepřihlédne. Kromě toho je žadatel na konci formuláře vyzván, aby žádost podepsal a datoval, přičemž „čestně prohlašuj[e], že údaje uvedené v této žádosti o bezplatnou právní pomoc jsou správné“. V případě formuláře vyplněného neúplně, jako je tomu v projednávaném případě, tedy může být žádost o bezplatnou právní pomoc odmítnuta jako nepřípustná.

9

Nicméně pokud jde přinejmenším o vlastní příjmy žadatelky, z „doplňujícího přísežného prohlášení o nákladech a prostředcích [žadatelky] na uspokojení běžných životních potřeb“ ze dne 12. října 2018, které je připojeno k formuláři jako příloha 5 (dále jen „doplňující prohlášení“), vyplývá, že žadatelka tvrdí, že nemá žádný příjem, a uvádí různé informace o své hospodářské situaci a podmínkách, za jakých uspokojuje své životní potřeby. Je třeba konstatovat, že tyto skutečnosti se částečně překrývají s údaji, které jsou požadovány v prvním sloupci tabulky „příjmy“.

10

Je tedy třeba mít za to, že pokud jde o její hospodářskou situaci a konkrétně o vlastní příjmy, žadatelka tvrdí, že nemá žádný osobní příjem a že se – v souladu s pokynem uvedeným v poznámce pod čarou na straně 4 formuláře – snaží v doplňujícím prohlášení vysvětlit, z čeho hradí své životní potřeby.

11

Pokud jde o posouzení hospodářské situace žadatelky, z čl. 147 odst. 3 jednacího řádu vyplývá, že informace a doklady přiložené k žádosti o bezplatnou právní pomoc musí umožnit zhodnocení, zda vzhledem k této situaci žadatel není zcela nebo zčásti schopen nést náklady na právní pomoc a zastupování před Tribunálem. Takové posouzení nutně vyžaduje, aby žadatel předložil informace a doklady s datem dostatečně blízkým datu, kdy byla žádost podána, aby bylo možné objektivně zhodnotit jeho finanční způsobilost nést uvedené náklady. Proto je ve formuláři pod nadpisem rubriky „příjmy“ konkrétně uvedeno, že „[p]okud se v okamžiku podání […] žádosti […] příjmy oproti uplynulému roku nezměnily, budou zohledněny příjmy [přiznané] vnitrostátním orgánům za období od 1. ledna do 31. prosince uplynulého roku“ a „[p]okud ve […] finanční situaci došlo ke změně, budou zohledněny […] současné příjmy za období od 1. ledna tohoto roku do data podání […] žádosti“.

12

V projednávaném případě přitom zaprvé žadatelka uvádí, že „[žádost o bezplatnou právní pomoc] je úplná, protože na základě stejných skutečností a dokladů [jí] byla přiznána bezplatná právní pomoc ve věcech [důvěrné] ( 1 ) a T‑478/16 AJ“. Ke své žádosti připojila v příloze 1 doklad o příjmech za rok 2015 a v příloze 2 dopis Deutscher Akademischer Austauschdienst (Německá akademická výměnná služba), v němž se potvrzuje, že do 31. ledna 2016 pobírala stipendium. I když tyto doklady mohly být, jak konstatoval Tribunál s ohledem na dotčené období a datum podání žádostí o bezplatnou právní pomoc ve věcech, v nichž byla vydána usnesení [důvěrné] a ze dne 16. února 2017, OP v. Komise (T‑478/16 AJ, nezveřejněné), relevantní pro posouzení finanční způsobilosti žadatelky v dané době, nemůže tomu tak být v projednávaném případě. Žádost o bezplatnou právní pomoc byla totiž podána v říjnu 2018, tedy téměř tři roky po vystavení uvedených dokladů. Jak přitom výslovně vyplývá z pokynů uvedených v rubrice „příjmy“ formuláře, které jsou připomenuty v bodě 11 výše, měla žadatelka předložit informace o svých příjmech v roce 2017 či dokonce v roce 2018 (dále jen „příslušné období“).

13

Zadruhé ani výpis z bankovního účtu, který měla žadatelka v Sparda-Bank Baden-Württemberg eG, datovaný 22. června 2017, a dopis, který zaslala dne 26. června 2017 uvedené bance, v němž rozporuje zrušení svého účtu, ani rozhodnutí Sozialgericht Köln (soud pro věci sociální v Kolíně nad Rýnem, Německo) ze dne 9. února 2018 o přiznání bezplatné právní pomoci, ani doklad o náhradě nákladů řízení ze strany Amtsgericht Esslingen (okresní soud v Esslingen, Německo) ze dne 17. července 2017, ani potvrzení o žádosti o úhradu pohledávky spolkové země Bádensko-Württembersko (Německo) vůči žadatelce z června 2017, ani potvrzení o semináři v době od 19. do 23. dubna 2015, ani potvrzení o pracovní době žadatelky na univerzitě v Tübingen (Německo) v době od 19. do 25. dubna 2015, které jsou přiloženy jako přílohy 3, 4, 5a až 5d k formuláři, neumožňují určit příjmy žadatelky během příslušného období za účelem zhodnocení její hospodářské situace, a posoudit tak její schopnost nést náklady řízení.

14

Zatřetí v doplňujícím prohlášení žadatelka především uvádí, že působí jako docentka ve spolkové zemi Bádensko-Württembersko, avšak od roku 2015 nepobírá žádnou finanční odměnu kvůli dosud probíhajícím sporům mezi ní a univerzitou v Tübingen (Německo), a vedle toho vykonává čestné činnosti nebo působí jako hostující přednášející v mezinárodních institucích, za což nepobírá žádnou odměnu. Dále upřesňuje, že její životní potřeby jsou kryty z náhrady nákladů, které vynaložila v rámci soudních řízení. A konečně žadatelka podle svého tvrzení nemá bankovní účet a neexistují daňová přiznání týkající se příslušného období kvůli nákladům na soudní řízení, které musí nést.

15

Tyto informace sdělené v doplňujícím prohlášení jsou obzvláště stručné, případně nejednoznačné.

16

Pokud jde v první řadě o tvrzení týkající se příjmů pocházejících z náhrady nákladů řízení, je nutné konstatovat, že tyto příjmy jsou jednorázové a souvisejí se soudními řízeními, takže neumožňují pochopit, jakým způsobem žadatelka – při neexistenci příjmů – hradí své nejzákladnější životní potřeby, tedy především stravu, ošacení a bydlení. Jak žadatelka sama uznává v doplňujícím prohlášení, tento typ finančního plnění nelze považovat za zdroj způsobilý pokrýt běžné životní potřeby osoby.

17

Kromě toho je třeba dodat, že náhrada nákladů, které žadatelka údajně vynaložila v rámci soudních řízení, je z povahy věci nutně a přinejmenším zčásti náhradou za výdaj, který ona nebo jiná osoba musela dříve vynaložit. Žadatelka přitom nepředložila žádný doklad umožňující zjistit, na základě čeho došlo k náhradě, ani podmínky, za kterých byl takový výdaj vynaložen, a neupřesňuje ani, jakým způsobem k tomu došlo. Pokud, jak tvrdí, nepobírá příjmy, nemohla takové výdaje předtím vynaložit.

18

Dále, pokud jde o tvrzení v doplňujícím prohlášení, podle něhož není žadatelka schopna předložit daňové přiznání týkající se příslušného období z důvodu soudních nákladů, které údajně nese a které vyjmenovává v uvedeném prohlášení, to nemůže při posuzování projednávané žádosti obstát. Existence takových nákladů, které jsou v tomto případě údajně předmětem žaloby u vnitrostátního soudu, totiž nemůže odůvodnit nevyhotovení žádného daňového přiznání, nebo v každém případě a přinejmenším, navzdory výslovnému pokynu ve formuláři, nepředložení osvědčení vydaného příslušným vnitrostátním orgánem, potvrzujícího její stávající hospodářskou situaci.

19

A konečně je třeba poznamenat, že žadatelka neupřesnila, ačkoliv je to výslovně požadováno v tabulce „příjmy“, zda pobírá nějaký přídavek, dávku nebo důchod, ani jaké mohou být příjmy případného manžela nebo druha či jiné závislé osoby žijící ve společné domácnosti.

20

Pro úplnost je třeba uvést, že ze spisu vyplývá, že téměř všechny dokumenty vyhotovené žadatelkou v letech 2017 a 2018, ať už se jedná o průvodní dopis, přílohy 1 a 3 k tomuto dopisu, dokumenty předložené v přílohách 3, 5 a 6 k žádosti, jakož i dokumenty, jako jsou dopisy nebo e-maily, přiložené v přílohách A, B, G a H, na podporu shrnutí uvedeného v příloze 1 žádosti, výslovně – zejména v záhlaví některých z těchto dokumentů nebo v označení postavení a kontaktních údajů podepisující osoby, tj. žadatelky – nasvědčují tomu, že přinejmenším od roku 2018 podle všeho působí na katedře „Fyzika a astronomie“ státní univerzity Rutgers v New Jersey (Spojené státy americké), jejíž poštovní adresa je 136 Frelinghuysen Roa, Piscataway, NJ 08854–8019. Kontaktní údaje, které uvádí ve výše uvedené příloze G, nadto obsahují číslo mobilního telefonu ve Spojených státech.

21

S ohledem na toto pro úplnost učiněné konstatování, které platí rovněž přinejmenším pro rok 2018, a při neexistenci jakéhokoli vysvětlení ze strany žadatelky, si lze klást otázku, zda dotčená vykonává pravidelnou činnost na státní univerzitě Rutgers. V tomto ohledu jí každopádně přísluší upřesnit hmotné a finanční podmínky, za nichž tuto činnost vykonává, a v souladu s pokyny v rubrice „příjmy“ formuláře poskytnout informace a důkazy o svých současných příjmech – od 1. ledna 2018 – které souvisejí s výkonem této činnosti.

22

Z výše uvedeného vyplývá, že nelze určit, jaké příjmy žadatelce umožňují během příslušného období hradit její životní potřeby.

23

S ohledem na tyto skutečnosti je třeba učinit závěr, že žadatelka neprokázala právně dostačujícím způsobem, že z důvodu své hospodářské situace není zcela nebo zčásti schopna nést náklady na právní pomoc a zastupování před Tribunálem.

24

Vzhledem k tomu, že podmínka stanovená v čl. 146 odst. 1 jednacího řádu není za těchto okolností splněna, musí být projednávaná žádost o bezplatnou právní pomoc zamítnuta, aniž je třeba rozhodovat o tom, zda se zamýšlená žaloba jeví zjevně nepřípustnou nebo po právní stránce zjevně zcela neopodstatněnou.

Z těchto důvodů

PŘEDSEDKYNĚ PRVNÍHO SENÁTU TRIBUNÁLU

rozhodla takto:

Žádost o bezplatnou právní pomoc ve věci T‑630/18 AJ se zamítá.