—

zrušil zcela rozhodnutí Komise C(2018) 1768 final ze dne 21. března 2018 v řízení podle článku 101 SFEU a článku 53 Dohody o EHP (Věc AT.40136 – Capacitors) v rozsahu, v němž se týká žalobkyně;

—

podpůrně částečně zrušil:

—

snížil pokutu uloženou žalobkyni na základě článku 261 SFEU a článku 31 nařízení Rady (ES) č. 1/2003 ( 1 );

—

každopádně nahradil posouzení Komise svým posouzením, pokud jde o výši pokuty a snížil pokutu uloženou žalobkyni na základě článku 261 SFEU a článku 31 nařízení Rady (ES) č. 1/2003; a

—

uložil Komisi náhradu nákladů řízení v souladu s článkem 134 jednacího řádu Tribunálu.

1.

První žalobní důvod vycházející z nesprávných skutkových zjištění

Nesprávná skutková zjištění se týkají konkrétně tří období kontaktů. Žalobkyně tvrdí, že Komise učinila nesprávné skutkové zjištění, které není dostatečně prokázáno. V důsledku toho měla Komise nesprávně za to, že došlo k porušení článku 101 SFEU.

2.

Druhý žalobní důvod vycházející z nesprávného právního posouzení týkajícího se kvalifikace jediného a trvajícího protiprávního jednání a domněnky účasti žalobkyně na uvedeném protiprávním jednání.

Druhý žalobní důvod se týká údajných pochybení, kterých se Komise měla dopustit jak stran zjištěných kontaktů, které kvalifikovala jako jediné a trvající protiprávní jednání, tak i stran odpovědnosti žalobkyně za takové protiprávní jednání. Zaprvé, Komise podle žalobkyně neprokázala rozsah jediného a trvajícího protiprávního jednání. Zadruhé, Komise nesprávně měla za to, že žalobkyně nese odpovědnost za kontakty, kterých se neúčastnila. Zatřetí, Komise měla dojít k nesprávnému závěru, že protiprávní jednání trvalo nepřetržitě před 7. listopadem 2003. Začtvrté, Komise měla nesprávně za to, že žalobkyně odpovídá za trvající účast v jediném a trvajícím protiprávním jednání po 10. listopadu 2008. Komise tudíž nemůže v důsledku protiprávního jednání uložit žalobkyni pokuty. Zapáté, Komise měla nesprávně za to, že se žalobkyně účastnila jediného a trvajícího protiprávního jednání, přestože se od něj výslovně distancovala.

3.

Třetí žalobní důvod vycházející z nedostatku pravomoci

4.

Čtvrtý žalobní důvod vycházející ze zjevně nesprávného posouzení spočívajícího ve stanovení pokuty

Žalobkyně se v rámci svého čtvrtého žalobního důvodu dovolává zjevně nesprávného posouzení spočívajícího ve stanovení pokuty. Zaprvé, Komise porušila zásadu proporcionality a své pokyny pro výpočet pokut tím, že nesprávně jako základ pro výpočet pokuty použila hodnotu veškerých prodejů v EHP. Zadruhé a zatřetí Komise tím, že nesprávně stanovila jak koeficient závažnosti, tak i dodatečnou částku, porušila zásadu proporcionality, povinnost uvést odůvodnění, jakož i zásadu ne bis in idem. Začtvrté, Komise porušila zásadu proporcionality, povinnost uvést odůvodnění a zásadu rovného zacházení tím, že při výpočtu pokuty údajně řádně nezohlednila omezenou účast žalobkyně na protiprávním jednání. Dále Komise porušila zásadu proporcionality a pokyny pro výpočet pokuty tím, že jakožto polehčující okolnosti nezohlednila nedbalost na straně žalobkyně, pokud vůbec vznikla, a její podstatně omezenou roli a její chování konkurenčním způsobem.

5.

Pátý žalobní důvod vycházející z porušení podstatných formálních náležitostí

Pátý žalobní důvod se týká porušení podstatných formálních náležitostí Komisí ve smyslu článku 263 SFEU, když společnosti Nichicon neposkytla dodatečné prohlášení o námitkách a když jí stanovila příliš krátkou lhůtu na obhajobu.