1.

První žalobní důvod, vycházející z porušení čl. 2 odst. 5 a čl. 3 písm. d), čl. 4 písm. d) a čl. 6 písm. d) SFEU, jelikož napadená ustanovení představují opatření přímo zakazující podmořský rekreační a sportovní rybolov mořčáka evropského, ačkoliv Rada k tomu nemá pravomoc, a to ani sdílenou.

2.

Druhý žalobní důvod vycházející z porušení čl. 2 odst. 2 a čl. 9 odst. 4 a 5 nařízení Rady (EU) 2018/120 a zásad právní jistoty a legitimního očekávání, jelikož jdou jasně nad rámec přiznaných pravomocí a jeho historický vývoj.

3.

Třetí žalobní důvod vycházející z porušení čl. 2 odst. 2 a čl. 9 odst. 4 a 5 nařízení Rady (EU) 2018/120 a zásad rovného zacházení a zákazu diskriminace obsažených v článcích 20 a 21 Listiny základních práv Evropské unie, vzhledem k tomu, že v témže prováděcím aktu upravujícím rybolovná práva v případě mořčáka evropského, avšak s odlišnými kritérii, jsou uvedena ustanovení vztahující se jak na komerční rybolov, tak na rekreační rybolov. Obě kategorie přitom nejsou striktně srovnatelné jako adresáti téhož souboru opatření.

4.

Čtvrtý žalobní důvod vycházející z porušení čl. 2 odst. 2 a čl. 9 odst. 4 a 5 nařízení Rady (EU) 2018/120 a zásady proporcionality v souvislosti s prováděním čl. 43 odst. 3 SFEU. V tomto ohledu žalobce tvrdí, že v nařízení, které je předmětem tohoto sporu, stanovení rybolovných práv u mořčáka evropského, jak v případě komerčního rybolovu, tak v případě rekreačního rybolovu, odpovídá cíli snížit výrazně úmrtnost severní populace, aby mohlo dojít k malému nárůstu biomasy, a že tohoto cíle lze dosáhnout méně omezujícím opatřením, než je radikální zákaz podvodního rybolovu mořčáka evropského. V rámci tohoto důvodu poukazuje žalobce rovněž na porušení článků 12, 16, 37 a 52 Listiny základních práv Evropské unie.