Věc T‑308/18

Hamás

v.

Rada Evropské unie

Rozsudek Tribunálu (prvního senátu) ze dne 4. září 2019

„Společná zahraniční a bezpečnostní politika – Omezující opatření namířená proti osobám, skupinám a subjektům s cílem bojovat proti terorismu – Zmrazení finančních prostředků – Možnost kvalifikace orgánu třetího státu jako příslušného orgánu ve smyslu společného postoje 2001/931/SZBP – Skutkový základ rozhodnutí o zmrazení finančních prostředků – Povinnost uvést odůvodnění – Nesprávné posouzení – Zásada nevměšování – Právo na obhajobu – Právo na účinnou soudní ochranu – Ověřování aktů Rady“

  1. Společná zahraniční a bezpečnostní politika – Zvláštní omezující opatření namířená proti některým osobám a subjektům s cílem bojovat proti terorismu – Rozhodnutí o zmrazení finančních prostředků – Přijetí či ponechání v platnosti na základě vnitrostátního rozhodnutí o zmrazení finančních prostředků – Orgán příslušný k přijetí uvedeného vnitrostátního rozhodnutí – Pojem – Orgán třetího státu – Zahrnutí

    (Společný postoj Rady 2001/931, čl. 1 odst. 4)

    (viz body 54, 55)

  2. Společná zahraniční a bezpečnostní politika – Zvláštní omezující opatření namířená proti některým osobám a subjektům s cílem bojovat proti terorismu – Rozhodnutí o zmrazení finančních prostředků – Přijetí nebo ponechání v platnosti na základě vnitrostátního rozhodnutí o zmrazení finančních prostředků přijatého orgánem třetího státu – Přípustnost – Podmínka – Vnitrostátní rozhodnutí přijaté při dodržení práva na obhajobu a práva na účinnou soudní ochranu – Povinnost Rady provést ověření – Povinnost uvést odůvodnění – Rozsah

    (Společný postoj Rady 2001/931, čl. 1 odst. 4)

    (viz body 58–61)

  3. Společná zahraniční a bezpečnostní politika – Zvláštní omezující opatření namířená proti některým osobám a subjektům s cílem bojovat proti terorismu – Rozhodnutí o zmrazení finančních prostředků – Přijetí nebo ponechání v platnosti na základě vnitrostátního rozhodnutí o zahájení vyšetřování nebo trestního stíhání – Orgán příslušný k přijetí uvedeného vnitrostátního rozhodnutí – Pojem – Správní orgán – Zahrnutí – Podmínky

    (Společný postoj Rady 2001/931, čl. 1 odst. 4)

    (viz body 82–85)

  4. Společná zahraniční a bezpečnostní politika – Zvláštní omezující opatření namířená proti některým osobám a subjektům s cílem bojovat proti terorismu – Rozhodnutí o zmrazení finančních prostředků – Přijetí nebo ponechání v platnosti na základě vnitrostátního rozhodnutí o zahájení vyšetřování, trestního stíhání nebo o odsouzení – Neexistence povinnosti, aby vnitrostátní rozhodnutí bylo přijato v rámci trestního řízení stricto sensu – Podmínky

    (Společný postoj Rady 2001/931, čl. 1 odst. 4)

    (viz body 91,92)

  5. Společná zahraniční a bezpečnostní politika – Zvláštní omezující opatření namířená proti některým osobám a subjektům s cílem bojovat proti terorismu – Povinnost loajální spolupráce mezi členskými státy a orgány Evropské unie – Rozhodnutí o zmrazení finančních prostředků – Odůvodnění – Dodržování základních práv – Soudní přezkum – Rozsah

    (Společný postoj Rady 2001/931, čl. 1 odst. 4)

    (viz body 101–105)

  6. Společná zahraniční a bezpečnostní politika – Zvláštní omezující opatření namířená proti některým osobám a subjektům s cílem bojovat proti terorismu – Povinnost loajální spolupráce mezi členskými státy a orgány Evropské unie – Rozhodnutí o zmrazení finančních prostředků – Přijetí nebo ponechání v platnosti na základě vnitrostátního rozhodnutí o zahájení vyšetřování, trestního stíhání nebo o odsouzení – Povinnost uvést odůvodnění – Rozsah – Vnitrostátní rozhodnutí o odsouzení – Neexistence povinnosti uvést závažné a věrohodné důkazy nebo stopy, na kterých se zakládá vnitrostátní rozhodnutí

    (Společný postoj Rady 2001/931, čl. 1 odst. 4)

    (viz body 127–133, 136, 207)

  7. Společná zahraniční a bezpečnostní politika – Zvláštní omezující opatření namířená proti některým osobám a subjektům s cílem bojovat proti terorismu – Rozhodnutí o zmrazení finančních prostředků – Ponechání v platnosti na základě vnitrostátního rozhodnutí o zmrazení finančních prostředků – Vnitrostátní rozhodnutí, které již samo o sobě nedovoluje usuzovat na to, že trvá nebezpečí zapojení do teroristických činů – Povinnost Rady přihlédnout k novějším skutkovým okolnostem dokládajícím, že toto nebezpečí stále trvá

    (Společný postoj Rady 2001/931, čl. 1 odst. 6)

    (viz body 138, 139)

  8. Evropská unie – Soudní přezkum legality aktů orgánů – Zvláštní omezující opatření namířená proti některým osobám a subjektům s cílem bojovat proti terorismu – Rozhodnutí o zmrazení finančních prostředků – Ponechání v platnosti na základě vnitrostátního rozhodnutí o zmrazení finančních prostředků – Rozsah přezkumu – Přezkum zahrnující všechny informace použité k prokázání, že trvá nebezpečí zapojení do teroristických činů – Informace, jež nevycházejí všechny z vnitrostátního rozhodnutí přijatého příslušným orgánem – Neexistence vlivu

    (Článek 296 SFEU)

    (viz body 147, 148, 165, 168–171)

  9. Společná zahraniční a bezpečnostní politika – Zvláštní omezující opatření namířená proti některým osobám a subjektům s cílem bojovat proti terorismu – Zmrazení finančních prostředků – Nařízení č. 2580/2001 – Působnost – Ozbrojený konflikt ve smyslu mezinárodního humanitárního práva – Zahrnutí

    (Společný postoj Rady 2001/931; nařízení Rady č. 2580/2001)

    (viz body 212, 213)

  10. Právo Evropské unie – Zásady – Právo na obhajobu – Právo na účinnou soudní ochranu – Zvláštní omezující opatření namířená proti některým osobám a subjektům s cílem bojovat proti terorismu – Rozhodnutí o zmrazení finančních prostředků – Povinnost sdělit vytýkané skutečnosti – Rozsah – Oznámení dotčené osobě prostřednictvím zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie – Přípustnost – Právo na přístup k dokumentům – Právo podmíněné předložením příslušné žádosti Radě

    [Společný postoj Rady 2001/931; rozhodnutí Rady (SZBP) 2018/475 a (SZBP) 2018/1084; nařízení Rady 2018/468 a 2018/1071]

    (viz body 252, 257, 258)

  11. Žaloba na neplatnost – Žalobní důvody – Porušení podstatných formálních náležitostí – Porušení ustanovení jednacího řádu Rady týkajících se ověřování jejích aktů – Nutnost dovolávat se újmy nebo jiných vad než neověření – Neexistence – Důvod, který musí být soudem uplatněn i bez návrhu

    (Článek 263 a čl. 297 odst. 2 SFEU; jednací řád Rady, článek 15)

    (viz body 269, 272–277, 295–297, 299, 304)

  12. Akty orgánů – Odůvodnění – Povinnost – Rozsah – Rozhodnutí o zmrazení finančních prostředků přijaté vůči některým osobám a subjektům podezřelým z teroristické činnosti – Rozhodnutí a důvodová zpráva obsažené v rozdílných dokumentech – Samostatné zveřejnění odůvodněné naléhavými důvody obecného zájmu – Domněnka ověření nepodepsané důvodové zprávy – Neexistence – Povinnost ověření rozhodnutí a důvodové zprávy

    [Článek 296 SFEU; rozhodnutí Rady (SZBP) 2018/475 a (SZBP) 2018/1084; nařízení Rady 2018/468 a 2018/1071]

    (viz body 281, 282, 287)

Shrnutí

Rozsudkem ze dne 4. září 2019, Hamás v. Rada (T‑308/18EU:T:2019:557), Tribunál v rámci řízení o žalobě na neplatnost podané na základě článku 263 SFEU zrušil čtyři akty Rady Evropské unie z roku 2018 ( 1 ) (dále jen „napadené akty“), kterými byl název žalobce „‚Hamás‘, včetně ‚Hamas-Izz al-Din al-Qassem‘“ ponechán na seznamech osob, skupin a subjektů zapojených do teroristických činů, na které se vztahují opatření spočívající ve zmrazení finančních prostředků a hospodářských zdrojů, které jsou připojeny k těmto aktům (dále jen „sporné seznamy“). Rada při zařazení názvu žalobce na sporné seznamy vycházela ze čtyř vnitrostátních rozhodnutí přijatých britským orgánem a americkými orgány v letech 1995 až 2001.

Tribunál v zásadě převzal argumentaci, kterou uvedl v rozsudcích ze dne 10. dubna 2019, Gamaa Islamya Egypt v. Rada (T‑643/16EU:T:2019:238), a ze dne 6. března 2019, Hamás v. Rada (T‑289/15EU:T:2019:138). Tribunál v této souvislosti předně konstatoval, že odůvodnění týkající se amerických rozhodnutí je nedostatečné, takže napadené akty z těchto rozhodnutí nemohou vycházet. Uvedl však, že tyto akty, pokud jde o zařazení názvu žalobce na sporné seznamy, mohly vycházet pouze z rozhodnutí britského orgánu. Tribunál tudíž v posuzování žaloby pokračoval, a to v omezeném rozsahu, v němž se napadené akty opírají o posledně uvedené rozhodnutí.

Tribunál dále zamítl sedm z osmi žalobních důvodů uplatněných žalobcem, které vycházely z porušení čl. 1 odst. 4 společného postoje 2001/931 ( 2 ), z porušení povinnosti uvést odůvodnění, z „pochybení ve vztahu k věcné správnosti skutkových zjištění“, z porušení zásady nevměšování, z nedostatečného zohlednění vývoje situace z důvodu uplynutí času a z porušení zásady dodržování práva na obhajobu a práva na účinnou soudní ochranu. Pokud jde o rozsah povinnosti uvést odůvodnění, Tribunál na základě judikatury Soudního dvora uvedl, že Rada není povinna v důvodových zprávách k napadeným aktům uvést zdroj informací, o něž se opírá za účelem ponechání osoby nebo subjektu na seznamu těch, kterým se zmrazují finanční prostředky. Tribunál upřesnil, že pokud tato informace pochází z vnitrostátního rozhodnutí, Rada nemusí prokázat, že toto rozhodnutí přijal příslušný orgán ve smyslu čl. 1 odst. 4 společného postoje 2001/931 ( 3 ).

Tribunál nakonec napadené akty zrušil v rozsahu, v němž se vztahují na žalobce, protože nebyly ověřeny důvodové zprávy k napadeným aktům v souladu s čl. 297 odst. 2 prvním pododstavcem SFEU a článkem 15 jednacího řádu Rady ( 4 ).

Tribunál v tomto ohledu zaprvé uvedl, že žalobní důvod týkající se toho, že důvodové zprávy nebyly ověřeny, žalobce vznesl v reakci na otázku položenou Tribunálem, ačkoliv ho mohl uplatnit již ve fázi žaloby. Tento žalobní důvod by proto v zásadě měl být považován za nepřípustný. Tribunál nicméně uvedl, že jelikož je neověření porušením podstatné formální náležitosti, tento žalobní důvod je nepominutelným důvodem, který může být Tribunálem uplatněn kdykoliv i bez návrhu. Tribunál následně připomněl judikaturu Soudního dvora, podle které je ověření požadované jednacím řádem Evropské komise podstatnou formální náležitostí ve smyslu článku 263 SFEU, jejíž porušení může být důvodem pro podání žaloby na neplatnost, a na základě zásady právní jistoty ji uplatnil i na akty Rady.

Tribunál zadruhé uvedl, že jelikož výrok a odůvodnění aktu tvoří nedílný celek, nelze pro účely uplatnění ustanovení týkajících se ověření aktu rozlišovat mezi odůvodněním aktu a jeho výrokem. Z toho dovodil, že pokud jsou daný akt a důvodová zpráva obsaženy jako v projednávané věci v rozdílných dokumentech, musí být akt i důvodová zpráva ověřeny v souladu s těmito ustanoveními, přičemž podpis na jednom dokumentu nemůže založit domněnku, že i druhý byl ověřen. Tribunál nakonec uvedl, že tuto formální náležitost nelze nahradit popisem postupu, který byl v Radě použit k přijetí těchto aktů. Rada zejména nemůže upustit od této formální náležitosti s odůvodněním, že byla dodržena procesní pravidla stanovená v jednacím řádu.


( 1 ) – Rozhodnutí Rady (SZBP) 2018/475 ze dne 21. března 2018, kterým se aktualizuje seznam osob, skupin a subjektů, na něž se vztahují články 2, 3 a 4 společného postoje 2001/931/SZBP o uplatnění zvláštních opatření k boji proti terorismu, a kterým se zrušuje rozhodnutí (SZBP) 2017/1426 (Úř. věst. 2018, L 79, s. 26); prováděcí nařízení Rady (EU) 2018/468 ze dne 21. března 2018, kterým se provádí čl. 2 odst. 3 nařízení (ES) č. 2580/2001 o zvláštních omezujících opatřeních namířených proti některým osobám a subjektům s cílem bojovat proti terorismu a kterým se zrušuje prováděcí nařízení (EU) 2017/1420 (Úř. věst. 2018, L 79, s. 7); rozhodnutí Rady (SZBP) 2018/1084 ze dne 30. července 2018, kterým se aktualizuje seznam osob, skupin a subjektů, na něž se vztahují články 2, 3 a 4 společného postoje 2001/931/SZBP o uplatnění zvláštních opatření k boji proti terorismu, a kterým se zrušuje rozhodnutí (SZBP) 2018/475 (Úř. věst. 2018, L 194, s. 144); prováděcí nařízení Rady (EU) 2018/1071 ze dne 30. července 2018, kterým se provádí čl. 2 odst. 3 nařízení (ES) č. 2580/2001 o zvláštních omezujících opatřeních namířených proti některým osobám a subjektům s cílem bojovat proti terorismu a kterým se zrušuje prováděcí nařízení (EU) 2018/468 (Úř. věst. 2018, L 194, s. 23).

( 2 ) – Společný postoj Rady 2001/931/SZBP ze dne 27. prosince 2001 o uplatnění zvláštních opatření k boji proti terorismu (Úř. věst. 2001, L 344, s. 93; Zvl. vyd. 18/01, s. 217).

( 3 ) – Podle tohoto ustanovení se seznamy těch, kterým se zmrazují finanční prostředky, vypracovávají na základě přesných informací nebo materiálů v příslušném spisu, ze kterých vyplývá, že příslušný orgán přijal ve vztahu k dotyčným osobám a subjektům rozhodnutí, které se týká zahájení vyšetřování nebo trestního stíhání za teroristický čin, pokus o spáchání teroristického činu, účast na něm nebo napomáhání k jeho spáchání, a to na základě závažných a věrohodných důkazů nebo stop, nebo odsouzení za takové činy.

( 4 ) – Rozhodnutí Rady 2009/937/EU ze dne 1. prosince 2009, kterým se přijímá její jednací řád (Úř. věst. 2009, L 325, s. 35).