1

Svým kasačním opravným prostředkem se Valencia Club de Fútbol SAD (dále jen „Valencia CF“) domáhá zrušení usnesení předsedy Tribunálu Evropské unie ze dne 22. března 2018, Valencia Club de Fútbol v. Komise (T‑732/16 R, nezveřejněné, dále jen „napadené usnesení“, EU:T:2018:171), v němž Tribunál zamítl jeho návrh na odklad vykonatelnosti rozhodnutí Komise (EU) 2017/365 ze dne4. července 2016 o státní podpoře SA.36387 (2013/C) (ex 2013/NN) (ex 2013/CP) poskytnuté Španělskem fotbalovým klubům Valencia Club de Fútbol [SAD], Hércules Club de Fútbol [SAD] a Elche Club de Fútbol [SAD] (Úř. věst. 2017, L 55, s. 12, dále jen „sporné rozhodnutí“).

2

Navrhovatel, Valencia CF, je profesionální fotbalový klub založený v roce 1919, který hraje v první divizi španělské fotbalové ligy.

3

V letech 2012 a 2013 byla Evropská komise upozorněna na existenci údajných státních podpor poskytnutých Generalitat Valenciana ve formě záruk na bankovní úvěry třem fotbalovým klubům autonomního společenství Valencie, včetně fotbalového klubu Valencia CF.

4

Dne 4. července 2016 přijala Komise sporné rozhodnutí. V tomto rozhodnutí Komise v jeho článku 1 v podstatě uvedla, že Španělské království protiprávně poskytlo státní podpory neslučitelné s vnitřním trhem, zejména podporu pro Fundación Valencia Club de Fútbol (dále jen „Fundación Valencia“) ve výši 19193000 eur v rámci státní záruky poskytnuté Instituto Valenciano de Finanzas, finanční instituce Generalitat Valenciana, za účelem zajištění bankovního úvěru poskytnutého Fundación Valencia pro účely upisování akcií společnosti Valencia CF v souvislosti s navýšením kapitálu této společnosti a dále podporu ve výši 1188000 eur na úhradu nesplacené jistiny, úroků a nákladů na uvedený bankovní úvěr. V článcích 2 až 4 sporného rozhodnutí Komise uložila Španělskému království, aby od Valencia CF okamžitě a řádně vymohlo navrácení předmětných státních podpor včetně úroků od data jejich poskytnutí dotčenému fotbalovému klubu a aby ji informovalo o provádění tohoto rozhodnutí.

5

Návrhem došlým kanceláři Tribunálu dne 20. října 2016 podal navrhovatel žalobu, kterou se v podstatě domáhal zrušení sporného rozhodnutí.

6

Samostatným podáním došlým kanceláři Tribunálu dne 28. října 2016 podal navrhovatel návrh na předběžné opatření v první řadě za účelem dosažení odkladu vykonatelnosti článků 3 a 4 sporného rozhodnutí v rozsahu, v němž mu v nich Komise nařizuje navrácení předmětných státních podpor, a dále podpůrně za účelem dosažení toho, aby byl odklad vykonatelnosti podmíněn složením jistoty ve prospěch Instituto Valenciano de Finanzas, a konečně, ještě podpůrněji, aby bylo přijato jakékoli jiné odkladné opatření podléhající podmínkám, které Tribunál považuje za užitečné.

7

Dne 4. listopadu 2016 předseda Tribunálu položil navrhovateli otázky k písemnému zodpovězení, na které navrhovatel odpověděl dne 7. listopadu 2016.

8

Usnesením ze dne 10. listopadu 2016 předseda Tribunálu na základě čl. 157 odst. 2 jednacího řádu Tribunálu předběžně rozhodl o odkladu vykonatelnosti rozhodnutí až do přijetí usnesení, kterým bude ukončeno toto řízení o předběžném opatření.

9

Dne 5. prosince 2016 podala nadace Fundación Valencia návrh na vstup do tohoto řízení o předběžném opatření jako vedlejší účastnice na podporu návrhových žádání navrhovatele. Tento návrh byl zamítnut usnesením předsedy Tribunálu ze dne 6. dubna 2017, Valencia Club de Fútbol v. Komise (T‑732/16 R, nezveřejněné, EU:T:2017:272).

10

Dne 11. prosince 2017 vyzval předseda Tribunálu navrhovatele k tomu, aby „poskytl aktuální informace o své finanční situaci, podepřené vhodnými listinnými důkazy, včetně nejnovější auditované účetní závěrky a veškeré další důležité informace týkající se změn, ke kterým došlo od podání návrhu na předběžné opatření“. Navrhovatel této žádosti vyhověl dne 21. prosince 2017. Dne 18. ledna 2018 Komise zaujala stanovisko k odpovědím poskytnutým navrhovatelem.

11

Dne 24. ledna 2018 navrhovatel požádal o to, aby mohl předložit své mezitímní účetní závěrky za období do 31. prosince 2017 a aby mohl vyjádřit svůj postoj k oběma argumentům uplatněným Komisí v jejím vyjádření ze dne 18. ledna 2018. Tento dokument byl vložen do spisu a navrhovateli bylo umožněno předložit své mezitímní účetní závěrky, což učinil dne 5. února 2018.

12

Dne 22. března 2018 předseda Tribunálu přijal napadené usnesení, v němž návrh na předběžné opatření zamítl.

13

Za tímto účelem předseda Tribunálu nejprve zkoumal, zda byla splněna podmínka naléhavosti. V tomto ohledu zejména v bodě 39 napadeného usnesení připomněl, že podle ustálené judikatury je v případě návrhu na odklad vykonatelnosti některého z unijních aktů odůvodněno nařízení požadovaného předběžného opatření pouze tehdy, když dotčený akt představuje rozhodující příčinu tvrzené vážné a nenapravitelné újmy. V bodě 41 uvedeného usnesení dodal, že pokud je uplatňovaná újma finanční povahy, požadovaná prozatímní opatření jsou odůvodněná, pokud se ukáže, že v případě neexistence těchto opatření by se účastník řízení, který se jich domáhá, ocitl v situaci, jež by mohla ohrozit jeho ekonomickou životaschopnost před přijetím rozhodnutí, kterým se ukončí řízení ve věci samé, nebo že by se výrazně změnily jeho podíly na trhu, zejména s ohledem na velikost a obraty jeho podniku, jakož i případně vlastnosti skupiny, do níž patří.

14

Z bodu 47 napadeného usnesení vyplývá, že navrhovatel za účelem prokázání naléhavosti požadovaného odkladu vykonatelnosti tvrdil, že okamžité navrácení dotčených částek by ohrozilo jeho ekonomickou životaschopnost a výrazně a nevratně by změnilo jeho postavení na trhu fotbalových klubů.

15

V tomto ohledu předseda Tribunálu v bodě 48 napadeného usnesení konstatoval, že újma uplatňovaná navrhovatelem byla finanční povahy.

16

Na základě analýzy důkazů předložených navrhovatelem předseda Tribunálu rozhodl, že navrhovatel se nenacházel v situaci, v níž by mohla být ohrožena jeho ekonomická životaschopnost a hrozilo by riziko výrazné a nezvrtané změny jeho podílů na trhu.

17

Předseda Tribunálu tudíž zamítl návrh navrhovatele na předběžné opatření a zrušil své usnesení ze dne 10. listopadu 2016.

18

Navrhovatel ve svém kasačním opravném prostředku v podstatě navrhuje, aby Soudní dvůr:

19

Samostatným podáním došlým kanceláři Soudního dvora téhož dne jako kasační opravný prostředek navrhovatel podal návrh na předběžné opatření.

20

Vzhledem k tomu, že místopředseda a předseda prvního senátu Soudního dvora nemohli rozhodnout, předseda druhého senátu Soudního dvora byl dne 4. června 2018 jmenován k výkonu funkce soudce příslušného pro rozhodování o předběžných opatřeních podle článku 13 jednacího řádu Soudního dvora.

21

Usnesením předsedy druhého senátu Soudního dvora ze dne 13. června 2018, Valencia Club de Fútbol v. Komise [C‑315/18, P(R)–R, nezveřejněné, EU:C:2018:443], přijatým bez vyslechnutí ostatních účastníků řízení v souladu s čl. 160 odst. 7 jednacího řádu Soudního dvora, byla odložena vykonatelnost sporného rozhodnutí až do vydání usnesení, k němuž dojde nejpozději mezi vydáním usnesení, kterým bude ukončeno řízení o předběžných opatřeních, a vydáním usnesení o projednávaném kasačním opravném prostředku.

22

Ve své kasační odpovědi doručené kanceláři Soudního dvora dne 18. června 2018 Komise navrhuje, aby Soudní dvůr:

23

Komise zpochybňuje přípustnost kasačního opravného prostředku, který se podle jejího názoru zakládá na běžných neshodách mezi účastníky řízení, pokud jde o posouzení skutkového stavu provedené předsedou Tribunálu.

24

Je třeba uvést, že navrhovatel v rámci svého kasačního opravného prostředku v podstatě tvrdí, že předseda Tribunálu neodpověděl na některé argumenty, které navrhovatel formuloval v řízení v prvním stupni, a dále, že odmítl vzít v úvahu důkaz, o němž ho informoval a který měl být předložen k pozdějšímu datu. Tím měl předseda Tribunálu porušit zásadu účinné soudní ochrany.

25

V tomto ohledu stačí uvést, že jak vyplývá z ustálené judikatury Soudního dvora, v rámci kasačního opravného prostředku je účelem přezkumu Soudního dvora zejména ověřit, zda Tribunál právně dostačujícím způsobem odpověděl na souhrn argumentů uplatněných navrhovatelem [usnesení místopředsedy Soudního dvora ze dne 14. června 2016, Chemtura Netherlands v. EFSA, C‑134/16 P(R), nezveřejněné, EU:C:2016:442, bod 46; v tomto smyslu viz rovněž rozsudek ze dne 26. května 2016, Rose Vision v. Komise, C‑224/15 P, EU:C:2016:358, bod 26 a citovaná judikatura], jakož i ověřit, zda byly dodrženy obecné právní zásady a procesní pravidla použitelná v oblasti důkazního břemene a provádění důkazů (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 21. září 2006, Nederlandse Federatieve Vereniging voor de Groothandel op Elektrotechnisch Gebied v. Komise, C‑105/04 P, EU:C:2006:592, bod 70, jakož i citovaná judikatura).

26

Kasační opravný prostředek je tudíž přípustný.

27

Na podporu svého kasačního opravného prostředku navrhovatel předkládá dva důvody.

28

Prvním důvodem kasačního opravného prostředku navrhovatel předsedovi Tribunálu vytýká, že nepřezkoumal kritérium naléhavosti s ohledem na újmu, která nemá peněžitou nebo finanční povahu, ačkoli v písemných podáních a v dokumentech, které údajně předložil dne 24. ledna a dne 5. února 2018 a které byly vloženy do spisu Tribunálu, tvrdil, že utrpěl další újmy, jako například poškození pověsti značky jakožto stoletého fotbalového klubu a další újmy sportovní povahy. Přitom předseda Tribunálu provedl částečné posouzení naléhavosti, čímž porušil zásadu účinné soudní ochrany.

29

Komise argumenty navrhovatele zpochybňuje.

30

Je třeba předeslat, že v rozsahu, v jakém se navrhovatel ve svém kasačním opravném prostředku dovolává porušení zásady účinné soudní ochrany, je třeba uvést, že argumenty, které předkládá na podporu tohoto důvodu, v podstatě směřují k prokázání toho, že předseda Tribunálu se navzdory argumentům uvedeným v tomto smyslu v jeho vyjádřeních ze dne 24. ledna a dne 5. února 2018, nevyjádřil ke kritériu naléhavosti s ohledem na újmy, které nemají peněžitou povahu.

31

V tomto ohledu je třeba připomenout, že důvod vycházející z nedostačeného zodpovězení Tribunálem argumentů tvrzených v řízení v prvním stupni v podstatě znamená tvrzení porušení povinnosti uvést odůvodnění, která vyplývá z článku 36 statutu Soudního dvora Evropské unie, použitelného na Tribunál na základě čl. 53 prvního pododstavce téhož statutu, a z článku 119 jednacího řádu Tribunálu [usnesení místopředsedy Soudního dvora ze dne 14. června 2016, Chemtura Netherlands v. EFSA, C‑134/16 P(R), nezveřejněné, EU:C:2016:442, bod 46 a citovaná judikatura].

32

V bodě 34 napadeného usnesení předseda Tribunálu nejprve připomněl, že soudce příslušný pro rozhodování o předběžných opatřeních může odklad vykonatelnosti a jiná předběžná opatření povolit, je-li prokázáno, že jejich poskytnutí je na první pohled odůvodněno skutkově i právně (fumus boni juris) a že jsou naléhavá v tomto smyslu, že je za účelem zabránění vážné a nenapravitelné újmě, kterou by mohly utrpět zájmy účastníka řízení, který se jich domáhá, nezbytné, aby byla vydána a nabyla účinnosti ještě před vydáním rozhodnutí v původním řízení, a dále že, že tyto podmínky jsou kumulativní, takže návrhy na předběžná opatření musí být zamítnuty, pokud jedna z těchto podmínek není splněna, a poté bez dalšího zkoumal, zda byla splněna podmínka týkající se naléhavosti.

33

V bodě 47 napadeného usnesení zdůraznil, že navrhovatel za účelem prokázání naléhavosti požadovaného odkladu vykonatelnosti argumentoval, že okamžité navrácení dotčených částek by ohrozilo jeho ekonomickou životaschopnost a výrazně a nezvratně by změnilo jeho postavení na trhu fotbalových klubů.

34

V tomto ohledu Tribunál nejprve v bodě 48 napadeného usnesení uvedl, že co se týče částky 20381000 eur z titulu jistiny a částky 2949523,62 eura z titulu úroků vypočtených do 5. listopadu 2016, na které se vztahuje příkaz k navrácení, újma takto uplatněná navrhovatelem měla peněžitou povahu.

35

Zadruhé, pokud jde o otázku, zda se navrhovatelovi podařilo prokázat, že uplatňovaná újma byla vážná a nenapravitelná, předseda Tribunálu na základě auditovaných účetních závěrek za rozpočtový rok 2016/2017, uzavřený dne 30. června 2017, které předložil navrhovatel, v bodě 50 napadeného usnesení konstatoval, že z nich zaprvé vyplývalo, že navrhovatel vytvořil rezervu na pokrytí částek odpovídající částce, která je předmětem příkazu k navrácení, zadruhé, že navrhovatel měl tehdy k dispozici ještě dvě úvěrové linky od svého většinového akcionáře, přičemž první ve výši 12000000 eur a druhou ve výši 42000000 eur, a zatřetí, že většinový akcionář tehdy souhlasil s poskytnutím své finanční podpory, aby navrhovatel mohl dále vykonávat svou činnost. Předseda Tribunálu začtvrté dodal, že navrhovatel netvrdil, že tyto úvěrové linky již nebyly platné nebo že by většinový akcionář zrušil svůj závazek poskytnout nezbytnou finanční podporu pro účely zajištění kontinuity jeho činností.

36

Zatřetí předseda Tribunálu v bodě 51 napadeného usnesení uvedl, že s ohledem na tyto skutečnosti příslušelo navrhovateli, aby prokázal důvody, proč se nacházel v situaci, kdy byla ohrožena jeho ekonomická životaschopnost, nebo hrozilo, že dojde k trvalé a nenapravitelné změně jeho podílů na trhu.

37

Začtvrté v bodě 52 napadeného usnesení však zdůraznil, že navrhovatel nezmínil v rámci argumentace týkající se jeho finanční situace úvěrové linky, které měl k dispozici dosahující částky 54000000 eur, ani finanční podporu poskytnutou jeho většinovým akcionářem a nevysvětlil, proč by se mělo navzdory této podpoře dospět k závěru, že je ohrožena jeho ekonomická životaschopnost.

38

Zapáté předseda Tribunálu v bodech 54 a 55 napadeného usnesení uvedl, pokud jde o údajné riziko, že podíly navrhovatele na trhu se výrazně a nenapravitelně změní, že jeho argumentace vycházela hlavně z předpokladu, že jeho napjatá finanční situace by neumožnila splatit částky uvedené v příkazu k navrácení, aniž to mělo velmi závažný dopad na jeho schopnost dokončit převody hráčů a na jeho pozici na relevantním trhu fotbalových klubů. Navrhovatel však nezmínil úvěrové linky a podporu ze strany svého většinového akcionáře uvedené v bodě 37 tohoto usnesení.

39

Jak vyplývá z výše uvedených úvah, s výhradou argumentu navrhovatele, podle kterého nebyl schopen dokončit převody hráčů a na nějž předseda Tribunálu odpověděl v bodě 55 napadeného usnesení, jehož obsah byl připomenut v předcházejícím bodě tohoto usnesení, předseda Tribunálu se – jak tvrdí navrhovatel ve svém kasačním opravném prostředku – výslovně nevyjádřil k eventuálním jiným újmám, které nemají peněžitou povahu a které byly uplatněny v jeho vyjádření ze dne 24. ledna a dne 5. února 2018.

40

Je třeba připomenout, že z ustálené judikatury vyplývá, že rozhodnutí Tribunálu musejí být dostatečně odůvodněna, aby Soudní dvůr mohl vykonávat svůj soudní přezkum. V tomto ohledu stačí, aby odůvodnění bylo jasné a srozumitelné a také aby bylo takové povahy, že je s to odůvodnit závěr, k jehož podpoře směřuje [v tomto smyslu viz usnesení předsedy Soudního dvora ze dne 18. října 2002, Komise v. Technische Glaswerke Ilmenau, C‑232/02 P(R), EU:C:2002:601, bod 56, a usnesení místopředsedy Soudního dvora ze dne 19. prosince 2013, Komise v. Německo, C‑426/13 P(R), EU:C:2013:848, bod 66].

41

Z rovněž ustálené judikatury Soudního dvora dále vyplývá, že Soudní dvůr Tribunálu neukládá povinnost poskytnout vysvětlení, ve kterém se vyčerpávajícím způsobem postupně bude zabývat každou z úvah uvedených účastníky sporu, a že odůvodnění Tribunálu tudíž může být implicitní za podmínky, že umožní zúčastněným osobám seznámit se s důvody, proč Tribunál nepřijal jejich argumenty, a Soudnímu dvoru disponovat poznatky dostatečnými k tomu, aby vykonal svůj přezkum [usnesení místopředsedy Soudního dvora ze dne 14. června 2016, Chemtura Netherlands v. EFSA, C‑134/16 P(R), nezveřejněné, EU:C:2016:442, bod 47 a citovaná judikatura].

42

V projednávaném případě je třeba uvést, že veškeré újmy uplatněné navrhovatelem v jeho vyjádřeních ze dne 24. ledna a dne 5. února 2018 vycházejí – jak již v podstatě Tribunál uvedl v bodech 54 a 55 napadeného usnesení – z předpokladu, že by musel podat návrh na zahájení postupu pro preventivní restrukturalizaci, aby mohl zaplatit částky uvedené v příkazu k navrácení, nebo že přinejmenším nebude schopen uhradit své dluhy vůči svým hráčům a technikům, regulačním orgánům nebo klubům, které jsou členy profesionální fotbalové ligy.

43

Ve svém vyjádření ze dne 24. ledna 2018 navrhovatel totiž nejprve tvrdil, že návrh na zahájení postupu pro preventivní restrukturalizaci „by mohl mít za následek administrativní sestup kategorie v rámci národní soutěže“ nebo vést ke ztrátě postavení člena prostřednictvím vyloučení sportovního subjektu, což by vedlo k tomu, že by se klub, který nesplnil své povinnosti, musel zapsat do „neprofesionální“ soutěže. Dodal, že podání takového návrhu mu mohlo zabránit v získání licence od Unie evropských fotbalových asociací (UEFA). Navrhovatel dále upřesnil, že hlavními finančními důsledky této situace by v jeho případě byla ztráta příjmů z národních a mezinárodních soutěží, „hráčů družstva A“ výměnou za protiplnění za neexistující nebo slabý převod, příjmů z práv televizního vysílání, příjmů z reklamy a příjmů z prodeje. Konečně navrhovatel zdůraznil, že riziko, že se nebude moct zúčastnit profesionálních soutěží v průběhu jedné sezóny, nebo dokonce dvou sezón, by pro něj mělo ničivý účinek, vedoucí k nenapravitelnému poškození pověsti tohoto klubu, což by vedlo k hromadnému odchodu „hráčů družstva A“, jakož i ke ztrátě několika milionů eur v rámci pravidelných příjmů klubu.

44

Ve svém vyjádření ze dne 5. února 2018 navrhovatel dále tvrdil, že podle statutu profesionální fotbalové ligy, je prodlení se splácením dluhů vůči svým hráčům a technikům, regulačním orgánům nebo členským klubům považováno za velmi závažné porušení, které může vést k zahájení disciplinárního řízení a k uložení přísných sankcí, jako je např. sestup do nižší kategorie, ztráta postavení člena nebo ztráta licence. Pouhé podání návrhu na zahájení postupu preventivní restrukturalizace by tak mohlo navrhovateli bránit v tom, aby splnil své krátkodobé finanční závazky, a tudíž i v účasti na profesionálních soutěžích v následující sezóně, což by mělo zničující majetkové a hospodářské důsledky a způsobilo by nenapravitelné poškození pověsti klubu.

45

Pravdivost předpokladu uvedeného v bodě 42 tohoto usnesení přitom nebyla navrhovatelem před Tribunálem prokázána. Jak totiž předseda Tribunálu v rámci svého svrchovaného posouzení skutkového stavu, jehož nepřesnost nebo zkreslení nebylo před Soudním dvorem v žádné souvislosti tvrzeno, v bodech 48 až 55 napadeného usnesení uvedl, že navrhovatel, který má podle závěrů předsedy Tribunálu k dispozici úvěrové linky dosahující částky ve výši 54000000 eur a finanční podporu poskytnutou jeho většinovým akcionářem, podle všeho nevysvětlil, proč by se mělo navzdory uvedeným úvěrovým linkám a uvedené podpoře dospět k závěru, že je ohrožena jeho ekonomická životaschopnost.

46

Vzhledem k tomu, že takové nebezpečí neexistuje a vzhledem k nezahájení případného postupu preventivní restrukturalizace, předseda Tribunálu zamítl návrh na předběžné opatření bez toho, aby se konkrétně vyjádřil k argumentům navrhovatele týkajícím se tvrzených újem, které nemají ani peněžitou, ani finanční povahu, které by plynuly ze zahájení takového postupu, aniž se dopustil porušení povinnosti uvést odůvodnění.

47

První důvod kasačního opravného prostředku je tudíž třeba zamítnout.

48

Ve svém druhém důvodu kasačního opravného prostředku navrhovatel tvrdí, že v odpovědi na otázku položenou předsedou Tribunálu směřující k získání aktualizovaných informací o jeho finanční situaci jej informoval o brzkém dokončení zprávy o jeho mezitímních účetních závěrkách auditorskou společností ke dni 31. prosince 2017. V tomto ohledu ve svých vyjádřeních ze dne 21. prosince 2017, 24. ledna 2018 a 5. února 2018 zdůraznil důležitost předložení úplných mezitímních účetních závěrek a uvedené zprávy ještě předtím, než předseda Tribunálu rozhodne o návrhu na předběžné opatření. Dodržování zásady účinné soudní ochrany přitom vyžadovalo, aby předseda Tribunálu rozhodl o návrhu na předběžné opatření až poté, co obdrží tyto dokumenty.

49

Komise tvrdí, že druhý důvod kasačního opravného prostředku není opodstatněný.

50

Je třeba předeslat, že ve svém vyjádření ze dne 21. prosince 2017 navrhovatel sdělil předsedovi Tribunálu, že mu dne 7. února 2018 může zaslat návrh mezitímních účetních závěrek ke dni 31. prosince 2017, a v případě, že to předseda Tribunálu považuje za vhodné, omezený přezkum mezitímních účetních závěrek, jakož i přílohu mezitímních závěrek, jakmile dne 31. března 2018 obdrží zprávu auditorské společnosti uvedenou v bodě 48 tohoto usnesení.

51

Ve svém vyjádření ze dne 24. ledna 2018 navrhovatel také podal žádost o předložení svých mezitímních účetních závěrek ke dni 31. prosince 2017, aby předseda Tribunál mohl mít před vydáním svého usnesení přehled o jeho celkové, co možná nejaktuálnější finanční situaci.

52

Vzhledem k tomu, že předseda Tribunálu vyhověl tomuto návrhu, navrhovatel předložil tyto mezitímní účetní závěrky dne 5. února 2018. Ve vyjádření zaslaném spolu s těmito závěrkami navrhovatel předsedovi Tribunálu navrhl, že mu předloží úplné mezitímní účetní závěrky, jakož i uvedenou zprávu auditorské společnosti, která bude dokončena ke dni 31. března 2018, „vzhledem k tomu, že jsou důležité“.

53

V tomto ohledu je nesporné, že předseda Tribunálu tomuto návrhu nevyhověl a dne 22. března 2018 vydal napadené usnesení.

54

Předseda Tribunálu se tím nedopustil nesprávného právního posouzení.

55

Je totiž třeba připomenout, že podle ustálené judikatury, návrh na předběžné opatření musí sám o sobě žalovanému umožnit, aby si připravil svá vyjádření, a soudci rozhodujícímu o předběžných opatřeních, aby rozhodl o tomto návrhu, přičemž skutkové a právní okolnosti, na nichž je návrh založen, musí vyplývat již ze samotného znění uvedeného návrhu (usnesení místopředsedy Soudního dvora ze dne 6. září 2016, Inclusion Alliance for Europe v. Komise, C 378/16 P–R, nezveřejněné, EU:C:2016:668, bod 17 a citovaná judikatura).

56

Vzhledem k rychlosti, která charakterizuje podstatu řízení o předběžném opatření, lze přiměřeně požadovat od účastníka řízení, který navrhuje předběžná opatření, aby kromě výjimečných případů, již ve fázi podání žádosti předložil na podporu svého návrhu veškeré dostupné důkazy, aby soudce příslušný pro rozhodování o předběžných opatřeních mohl sám posoudit na základě toho opodstatněnost uvedeného návrhu (usnesení místopředsedy Soudního dvora ze dne 6. září 2016, Inclusion Alliance for Europe v. Komise, C‑378/16 P-R, nezveřejněné, EU:C:2016:668, bod 18 a citovaná judikatura).

57

I když důkaz může být – tak jako v projednávaném případě – pořízen až po podání návrhu na předběžné opatření, z judikatury vyplývá, že předseda Tribunálu je jediný oprávněný posoudit, zda je případně nezbytné doplnit poznatky, které má k dispozici o věcech, které mu jsou předloženy [v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 28. června 2005, Dansk Rørindustri a další v. Komise, C‑189/02 P, C‑202/02 P, C‑205/02 P až C‑208/02 P a C‑213/02 P, EU:C:2005:408, bod 67, jakož i usnesení místopředsedy Soudního dvora ze dne 17. května 2018, Spojené státy americké v. Apple Sales International a další, C‑12/18 P(I), nezveřejněné, EU:C:2018:330, bod 22].

58

V tomto případě měl předseda Tribunálu v bodě 36 napadeného usnesení za to, že vzhledem ke skutečnostem uvedeným ve spisu, měl k dispozici všechny poznatky nezbytné pro vydání rozhodnutí o návrhu na předběžné opatření.

59

Kromě toho, průkazný nebo neprůkazný charakter procesních písemností spadá do jeho svrchovaného posouzení skutkových okolností, které nepodléhá přezkumu Soudního dvora v rámci kasačního opravného prostředku, s výjimkou případu zkreslení důkazů předložených Tribunálu nebo jestliže z dokumentů vložených do spisu vyplývá věcná nesprávnost zjištění Tribunálu (rozsudek ze dne 16. července 2009, Der Grüne Punkt – Duales System Deutschland v. Komise, C‑385/07 P, EU:C:2009:456, bod 163, a ze dne 19. března 2015, Dole Food a Dole Fresh Fruit Europe v. Komise, C‑286/13 P, EU:C:2015:184, bod 58, jakož i citovaná judikatura).

60

Taková nepřesnost nebo zkreslení však není nikde v tomto kasačním opravném prostředku tvrzena. Naopak, navrhovatel v tomto kasačním opravném prostředku zdůraznil, že zpráva o auditu týkající se omezeného přezkumu úplných mezitímních účetních závěrek, vypracovaných auditorskou společností, která mu byla konečně zpřístupněna dne 23. března 2018, byla omezena na „potvrzení finanční situace klubu, jak tato vyplývá z mezitímních účetních závěrek tohoto klubu ke dni 31. prosince 2017“.

61

Druhý důvod kasačního opravného prostředku je tudíž třeba zamítnout, stejně jako kasační opravný prostředek jako celek.

62

Podle čl. 138 odst. 1 jednacího řádu Soudního dvora, který se použije na základě čl. 184 odst. 1 uvedeného jednacího řádu na řízení o kasačním opravném prostředku, bude účastníku řízení, který neměl úspěch ve věci, uložena náhrada nákladů řízení, pokud účastník, který měl ve věci úspěch, náhradu nákladů požadoval.

63

Vzhledem k tomu, že Komise požadovala náhradu nákladů řízení a navrhovatel neměl ve věci úspěch, je důvodné uložit posledně uvedenému náhradu nákladů řízení vynaložených v rámci tohoto řízení o kasačním opravném prostředku, jakož i v rámci řízení o předběžném opatření ve věci C‑315/18 P(R)–R.

Z těchto důvodů soudce příslušný pro rozhodování o předběžných opatřeních rozhodl takto: