8.10.2018 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 364/4 |
Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Administrativen sad Sofia-grad (Bulharsko) dne 30. července 2018 – BT v. Balgarska narodna banka
(Věc C-501/18)
(2018/C 364/05)
Jednací jazyk: bulharština
Předkládající soud
Administrativen sad Sofia-grad
Účastnice původního řízení
Žalobkyně: BT
Žalovaná: Balgarska narodna banka
Předběžné otázky
1. |
Vyplývá ze zásad rovnocennosti a efektivity zakotvených v unijním právu, že vnitrostátní soud je z moci úřední povinen kvalifikovat žalobu, jejímž předmětem je mimosmluvní odpovědnost členského státu za škodu vzniklou v důsledku porušení unijního práva, kterou údajně způsobil orgán tohoto členského státu, jako žalobu pro nesplnění povinnosti členského státu vyplývající z čl. 4 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „SEU“), jestliže:
|
2. |
Vyplývá z bodu 27 odůvodnění nařízení (EU) Evropského parlamentu a Rady č. 1093/2010 (1) ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), že doporučení vydané na základě čl. 17 odst. 3 tohoto nařízení, ve kterém bylo konstatováno, že centrální banka členského státu porušila v souvislosti se lhůtami pro vyplacení pojištěných vkladů vkladatelům příslušné úvěrové instituce unijní právo, za okolností, jaké jsou dány v původním řízení:
|
3. |
Vyplývá z rozsudků Soudního dvora Evropské unie ze dne 12. října 2004, Paul a další (С-222/02, EU:C:2004:606, body 38, 39, 43 a 49 až 51), ze dne 5. března 1996, Brasserie du pêcheur a Factortame (С-46/93 a С-48/93, ECLI:EU:C: 1996:79, body 42 a 51), ze dne 15. června 2000, Dorsch Consult v. Rada a Komise (С-237/98 Р, ECLI:EU:C:2000:321, bod 19), a ze dne 2, prosince 1971, Zuckerfabrik Schöppenstedt v. Rada (5/71, EU:C:1971:116, bod 11), i s ohledem na současný stav unijního práva relevantního pro původní řízení, že
|
4. |
Vyplývá z výkladu čl. 10 odst. 1 ve spojení s čl. 1 odst. 3 bodem i) a s čl. 7 odst. 6 směrnice 94/19, jakož i z právních názorů obsažených v rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 21. prosince 2016, Vervloet a další (C-76/15, ECLI:EU:C:2016:975, body 82 až 84), že se oblast působnosti ustanovení předmětné směrnice vztahuje na vkladatele,
|
Vyplývá z ustanovení této směrnice nebo z jiných předpisů unijního práva, že vnitrostátní soud nesmí k takovémuto ujednání smlouvy o vkladovém účtu přihlížet a že nesmí žalobu vkladatele na zaplacení úroků za opožděnou výplatu garantované výše vkladů podle této smlouvy přezkoumat z hlediska podmínek mimosmluvní odpovědnosti za škodu vzniklou v důsledku porušení unijního práva a na základě čl. 7 odst. 6 směrnice 94/19?
(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES (Úř. věst. 2010, L 331, s. 12).
(2) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/19/ES ze dne 30. května 1994 o systémech pojištění vkladů (Úř. věst. 1994, L 135, s. 5; Zvl. vyd. 06/02, s. 252).
(3) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES ze dne 4. dubna 2001 o reorganizaci a likvidaci úvěrových institucí (Úř. věst. 2001, L 125, s. 15; Zvl. vyd. 06/04, s. 15).