1)

Může být ochranná známka EU nebo národní ochranná známka zapsaná v členském státě prohlášena za zcela či částečně neplatnou z toho důvodu, že některé, popřípadě žádný z výrazů obsažených ve specifikaci výrobků a služeb, nejsou natolik jasné a přesné, aby byly příslušné orgány a třetí osoby schopny určit rozsah ochrany poskytované ochrannou známkou pouze na základě těchto výrazů?

2)

Je-li odpověď na první otázku kladná, je výraz jako „počítačový software“ příliš obecný a vztahuje se na výrobky, které jsou příliš variabilní na to, aby byl slučitelný s funkcí ochranné známky jako označení původu a aby byl tento výraz jasný a přesný v míře dostatečné k tomu, aby příslušným orgánům a třetím osobám umožňoval určit rozsah ochrany poskytované ochrannou známkou pouze na základě tohoto výrazu?

3)

Může samotné podání přihlášky k zápisu ochranné známky bez jakéhokoli úmyslu ji užívat pro specifikované výrobky nebo služby zakládat neexistenci dobré víry?

4)

Je-li odpověď na třetí otázku kladná, je možné dospět k závěru, že přihlašovatel byl při podání přihlášky částečně v dobré víře a částečně nikoliv, pokud měl přihlašovatel v úmyslu užívat ochrannou známku pro některé ze specifikovaných výrobků a služeb, avšak neměl v úmyslu tuto ochrannou známku užívat pro jiné specifikované výrobky nebo služby?

5)

Je ustanovení § 32 odst. 3 zákona Spojeného království o ochranných známkách z roku 1994 slučitelné se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2436 ( 1 ) a právními předpisy, které jí předcházely?