1)

Je nutno vykládat čl. 1 odst. 3 a čl. 5 č. 3 rámcového rozhodnutí 2002/584/SVV ( 1 ) a čl. 1 písm. a) a b), čl. 3 odst. 3 a 4 a článek 25 rámcového rozhodnutí 2008/909/SVV ( 2 ) v tom smyslu, že vystavující členský stát jako vystavující stát

v případě, ve kterém vykonávající členský stát podmiňuje předání vlastního státního příslušníka k trestnímu stíhání zárukou uvedenou v čl. 5 bodu 3 rámcového rozhodnutí 2002/584/SVV, že dotčená osoba bude po vyslechnutí vrácena do vykonávajícího členského státu, aby zde vykonala případný trest odnětí svobody nebo ochranné opatření spojené s odnětím osobní svobody uložené ve vystavujícím členském státě,

musí být dotčená osoba – poté co trest odnětí svobody nebo ochranné opatření spojené s odnětím osobní svobody nabylo právní moci – skutečně vrácena až teprve tehdy, „jsou-li všechna ostatní řízení týkající se trestného činu, pro nějž bylo o předání požádáno“ – jako například řízení o zabrání věci – pravomocně ukončena?

2)

Je nutno vykládat článek 25 rámcového rozhodnutí 2008/909/SVV v tom smyslu, že členský stát, pokud vydal vlastního státního příslušníka na základě záruky uvedené v čl. 5 bodu 3 rámcového rozhodnutí 2002/584/SVV, smí jako vykonávající stát při uznání a výkonu rozsudku vydaného proti této osobě – na rozdíl od čl. 8 odst. 2 rámcového rozhodnutí 2008/909/SVV – prověřit, zda trest odnětí svobody odpovídá trestu, který by byl za příslušný čin uložen ve vykonávajícím státu, a smí uložený trest odnětí svobody v případě potřeby přeměnit?