201806220221970362018/C 240/242182018CJC24020180709CS01CSINFO_JUDICIAL20180326212221

Věc C-218/18: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Consiglio di Stato (Itálie) dne 26. března 2018 – Latte Più Srl a další v. Agenzia per le Erogazioni in Agricoltura (AGEA), Regione Veneto


C2402018CS2110120180326CS0024211222

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Consiglio di Stato (Itálie) dne 26. března 2018 – Latte Più Srl a další v. Agenzia per le Erogazioni in Agricoltura (AGEA), Regione Veneto

(Věc C-218/18)

2018/C 240/24Jednací jazyk: italština

Předkládající soud

Consiglio di Stato

Účastníci původního řízení

Navrhovatelé: Latte Più Srl, Azienda agricola Benedetti Pietro e Angelo s.s., Azienda agricola Bertoldo Leandro e Ferruccio s.s., Sila di Bettinardi Virgilio e Adriano s.s., Bonora Delis, Capparotto Giampaolo e Lorenzino s.s., Cristofori Alessandra, Cunico Antonio, Dal Degan Santo e Giovanni, Dalle Palle Silvano e Munari Teresa, Dalle Palle Tiziano, Fontana Luca, Gonzo Dino e Stefano s.s., Guarato Giuseppe, Guerra Giuseppe, Magrin Stefano e Renato s.s., Marcolin Graziano, Marin Daniele, Gabriele e Graziano s.s., Azienda agricola Mascot di Pilotto Bortolo e figli s.s., Azienda agricola 2000 di Mastrotto Giuseppe, Matteazzi Mario, Mazzaron Roberto, Pozzan Michele e Luca, Radin Alessandro, Raffaello Carlo e fratelli s.s., Azienda agricola Rodighiero Elena di Bartolomei Roberto e Michele s.s., Sambugaro Andrea, Scuccato Gervasio, Serafini Candida, Toffanin Giovanni e Mauro s.s., Trevisan Francesco, Zanettin Gianfranco e Giampietro s.s.

Odpůrci: Agenzia per le Erogazioni in Agricoltura (AGEA), Regione Veneto

Předběžné otázky

1)

Má být unijní právo v takové situaci, jako je situace, která je předmětem sporu v původním řízení, vykládáno v tom smyslu, že rozpor mezi ustanovením vnitrostátního právního předpisu a čl. 2 odst. 2 třetím pododstavcem nařízení Rady (EHS) č. 3950/92 ( 1 ) vede v důsledku k neexistenci povinnosti producentů uhradit doplňkovou dávku za podmínek stanovených tímto nařízením?

2)

Má být unijní právo, zejména pak obecná zásada ochrany legitimního očekávání, v takové situaci, jako je situace, která je předmětem sporu v původním řízení, vykládáno v tom smyslu, že ochrana legitimního očekávání nemůže být poskytnuta subjektům, které splnily povinnosti uložené členským státem a měly prospěch z účinků spojených se splněním této povinnosti, pokud je tato povinnost v rozporu s unijním právem?

3)

Mají být článek 9 nařízení Komise (ES) č. 1392/2001 ( 2 ) a pojem unijního práva „prioritní kategorie“ v takové situaci, jako je situace, která je předmětem sporu v původním řízení, vykládány v tom smyslu, že brání takové vnitrostátní právní úpravě, jako je čl. 2 třetí pododstavec nařízení vlády s mocí zákona č. 157/2004, který stanoví rozdílné způsoby vrácení přeplatku, přičemž s ohledem na časové rozvržení a způsob vrácení rozlišuje mezi producenty, kteří jednali v souladu s vnitrostátním ustanovením, jež se ukázalo být v rozporu s unijním právem a producenty, kteří toto vnitrostátní ustanovení nedodrželi?


( 1 ) – Nařízení Rady (EHS) č. 3950/92 ze dne 28. prosince 1992, kterým se zavádí doplňková dávka v odvětví mléka a mléčných výrobků (Úř. věst. L 405, s. 1).

( 2 ) – Nařízení Komise (ES) č. 1392/2001 ze dne 9. července 2001, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (EHS) č. 3950/92, kterým se zavádí doplňková dávka v odvětví mléka a mléčných výrobků

(Úř. věst. L 187, s. 19; Zvl. vyd. 03/33, s. 104).