Věc C-197/18: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Verwaltungsgericht Wien (Rakousko) dne 19. března 2018 – Wasserleitungsverband Nördliches Burgenland a další
Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Verwaltungsgericht Wien (Rakousko) dne 19. března 2018 – Wasserleitungsverband Nördliches Burgenland a další
(Věc C-197/18)
2018/C 268/25Jednací jazyk: němčinaPředkládající soud
Verwaltungsgericht Wien
Účastníci původního řízení
Navrhovatelé: Wasserleitungsverband Nördliches Burgenland, Robert Prandl, Gemeinde Zillingdorf
Odpůrkyně: Bundesministerin für Nachhaltigkeit und Tourismus, dříve Bundesminister für Land und Forstwirtschaft, Umwelt und Wasserwirtschaft
Předběžná otázka
Je nutno článek 288 SFEU ve spojení s čl. 5 odst. 4 nebo s čl. 5 odst. 5 ve spojení s přílohou I bodem 2 směrnice Rady 91/676/EHS ( 1 ) ze dne 12. prosince 1991 o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů (dále jen „směrnice o dusičnanech“) vykládat tak, že
a) |
veřejný vodohospodářský podnik, který poskytuje vodohospodářské služby a který přitom před dodávkou pitné vody spotřebitelům (s povinnou přípojkou) tuto vodu s vyšším obsahem dusičnanů odebranou ze studní, jež má k dispozici, upraví tak, aby dosáhl koncentrace dusičnanů ve vodě před dodáním spotřebitelům nižší než 50 mg/l, a tento veřejný vodohospodářský podnik je na základě zákona povinen zajistit také dodávky vody na určitém území, je ve smyslu judikatury Soudního dvora Evropské unie bezprostředně dotčen (v projednávané věci popřípadě nedostatečným provedením směrnice Rady 91/676/EHS ze dne 12. prosince 1991) do té míry, že je v důsledku údajně nedostatečných akčních programů (protože koncentrace dusičnanů 50 mg/l ve vodě je na území tohoto vodohospodářského podniku překračována) povinen provádět opatření na úpravu vody a tím jsou mu přiznána subjektivní práva v rámci směrnice o dusičnanech
|
b) |
spotřebitel, jež by ze zákona mohl používat vodu z vlastní domovní studny pro vlastní spotřebu a tuto vodu z důvodu zvýšené koncentrace dusičnanů nepoužívá (v době návrhu, z nějž vycházelo řízení, nemohl používat a v období položení této otázky Soudnímu dvoru Evropské unie by ji sice používat mohl, lze však nesporně očekávat další zvýšení koncentrace dusičnanů ve vodě vyšší než 50 mg/l), nýbrž odebírá vodu od veřejného vodohospodářského podniku, je ve smyslu judikatury Soudního dvora Evropské unie bezprostředně dotčen (v projednávané věci popřípadě nedostatečným provedením směrnice Rady 91/676/EHS ze dne 12. prosince 1991) do té míry, že – na základě údajně nedostatečných akčních programů, protože koncentrace dusičnanů 50 mg/l je v místě, ze kterého odebírá vodu (domovní studna) překračována – nemůže využít svého práva na používání podzemních vod na svém pozemku, jež mu ze zákona s omezeními přísluší, a tím jsou mu přiznána subjektivní práva v rámci směrnice o dusičnanech
|
c) |
obec jako veřejnoprávní korporace, která používá resp. dává k dispozici jí provozovanou obecní studnu k zásobování pitnou vodu z důvodu koncentrace dusičnanů ve vodě vyšší než 50 mg/l pouze jako studnu na užitkovou vodu – přičemž tím není ohroženo zásobování pitnou vodou –, je ve smyslu judikatury Soudního dvora Evropské unie přímo bezprostředně dotčena (v projednávané věci popřípadě nedostatečným provedením směrnice Rady 91/676/EHS ze dne 12. prosince 1991 z důvodu do té míry nedostatečných akčních programů), že hodnota koncentrace dusičnanů ve vodě 50 mg/l je na odběrném místě překračována a nelze jej tedy používat jako zdroj pitné vody a tím jsou jí přiznána subjektivní práva v rámci směrnice o dusičnanech
Přičemž ve všech třech případech je vždy zajištěna ochrana zdraví spotřebitelů buď – v případech pod písm. b) a c) – odběrem vody od vodohospodářského podniku (s povinným připojením a právem na připojení), nebo – v případě pod písm. a) – příslušnými opatřeními na úpravu vody. |
( 1 ) – Směrnice Rady ze dne 12. prosince 1991 o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů (Úř. věst. 1991, L 375, s. 1; Zvl. vyd. 15/02, s. 68).