7.5.2018

Úřední věstník Evropské unie

C 161/17

Kasační opravný prostředek podaný dne 6. února 2018 Sophií Montel proti rozsudku Tribunálu (šestého senátu) vydanému dne 29. listopadu 2017 ve věci T-634/16, Montel v. Parlament

(Věc C-84/18 P)

(2018/C 161/20)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Sophie Montel (zástupce: G. Sauveur, avocat)

Další účastníci řízení: Evropský parlament a Rada Evropské unie

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (dále jen „navrhovatelka“) navrhuje, aby Soudní dvůr:

—	změnil napadený rozsudek, a tedy:

—	zrušil rozhodnutí generálního tajemníka Evropského parlamentu ze dne 24. června 2016, oznámené dne 6. července 2016, jež upřesňuje, „že částka 77 276,42 eur byla Sophii Montel vyplacena neoprávněně“, a ukládá příslušné schvalující osobě a účetnímu orgánu získat tuto částku zpět,

—	zrušil oznámení o dluhu č. 2016-897 podepsané generálním ředitelem pro finance dne 4. července 2016,

—	rozhodl o částce, kterou je třeba navrhovatelce přiznat jako odškodnění za nemajetkovou újmu plynoucí z neopodstatněných obvinění vyslovených ještě před skončením šetření, újmu na její pověsti a rozsáhlé narušení jejího osobního i politického života napadeným rozhodnutím,

—	rozhodl o částce, kterou je třeba navrhovatelce přiznat v rámci náhrady soudních výloh,

—	uložil Evropskému parlamentu náhradu veškerých nákladů řízení.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Na podporu svého kasačního opravného prostředku uplatňuje navrhovatelka 11 důvodů.

První důvod kasačního opravného prostředku vychází z nepříslušnosti autora aktu:

—	finanční otázky spadají do příslušnosti předsednictva Evropského parlament, nikoliv jeho generálního tajemníka,

—	absence pověření generálního tajemníka,

—	námitka protiprávnosti z důvodu zásahu do nezávislosti poslanců a do práva na nestranný soudní proces.

Druhý důvod kasačního opravného prostředku vychází z porušení zásady „electa una via“:

—	předseda Parlamentu předložil věc OLAF a francouzským soudům.

Třetí důvod kasačního opravného prostředku vychází z porušení práva na obhajobu:

—	porušení presumpce neviny předsedou Parlamentu,

—	administrativa Parlamentu je soudcem a zároveň stranou sporu,

—	změna výtek uplatňovaných Parlamentem během řízení,

—	odmítnutí vyslechnout navrhovatelku ze strany generálního tajemníka.

Čtvrtý důvod kasačního opravného prostředku vychází z obrácení důkazního břemene:

—	Parlament přinutil navrhovatelku prokázat, že se nedopustila žádného pochybení, přestože neměl k dispozici žádný důkaz umožňující vážně předpokládat jeho existenci.

Pátý důvod kasačního opravného prostředku vychází z nedostatečnosti odůvodnění:

—	jediným uplatněným důvodem je zveřejněný organizačního schématu, které ale nic nedokazuje.

Šestý důvod kasačního opravného prostředku vychází ze zásahu do zásad právní jistoty a legitimního očekávání:

—	žádné pravidlo nestanoví seznam písemností, jež je třeba předložit, a navrhovatelka tak podléhá svévoli Parlamentu.

Sedmý důvod kasačního opravného prostředku vychází ze zásahu do občanských práv parlamentních asistentů:

—	Parlament asistentům zakazuje politickou činnost.

Osmý důvod kasačního opravného prostředku vychází z diskriminačního zacházení, „fumus persecutionis“ a zneužití pravomoci:

—	s navrhovatelkou bylo řízení vedeno z důvodu politických nesympatií předsedy Evropského parlamentu.

Devátý důvod kasačního opravného prostředku vychází ze zásahu do nezávislosti poslanců:

—	práce parlamentního asistenta se neomezuje na práci v legislativní oblasti.

10.

Desátý důvod kasačního opravného prostředku vychází ze skutkové nepodloženosti:

—	Parlament se spokojil s odpovědí, že písemnosti předané navrhovatelkou nic neprokazují, třebaže uvedené dokumenty prokazovaly práci asistenta,

—	Parlament nemůže prokázat svá tvrzení.

11.

Jedenáctý důvod kasačního opravného prostředku vychází z porušení zásady proporcionality:

—	organizační schéma (výchozí bod řízení zahájených předsedou Parlamentu) bylo zveřejněno v únoru 2015, ale k neoprávněnému vyplacení částek došlo v srpnu 2014.