–

za italskou vládu G. Palmieri, jako zmocněnkyní, ve spolupráci s M. Santorem, avvocato dello Stato,

–

za Evropskou komisi A. Armenia a F. Tomat, jako zmocněnkyněmi,

1

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se týká výkladu čl. 7 odst. 2 a 3 směrnice Rady 2003/96/ES ze dne 27. října 2003, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny (Úř. věst. 2003, L 283, s. 51; Zvl. vyd. 09/01, s. 405).

2

Tato žádost byla předložena v rámci sporu mezi společností Autoservizi Giordano società cooperativa a Agenzia delle Dogane e dei Monopoli – Ufficio di Palermo (Úřad pro cla a monopoly – oddělení v Palermu, Itálie, dále jen „Úřad pro cla a monopoly“) ve věci odmítnutí posledně uvedeného přiznat společnosti Autoservizi Giordano pro třetí čtvrtletí roku 2017 nárok na sníženou sazbu spotřební daně z plynového oleje používaného jako pohonná hmota k obchodním účelům.

3

Body 2 až 7, 9, 11, 12 a 24 odůvodnění směrnice 2003/96 uvádějí:

[…]

[…]

[…]

4

Článek 4 směrnice 2003/96 stanoví:

„1.   Úrovně zdanění, které členské státy uplatňují na energetické produkty a elektřinu podle článku 2, nesmí být nižší než minimální úrovně zdanění předepsané touto směrnicí.

2.   Pro účely této směrnice se ‚úrovní zdanění‘ rozumí celková výše všech nepřímých daní (s výjimkou DPH), která se vypočítává přímo nebo nepřímo z množství energetických produktů a elektřiny v době jejich propuštění pro domácí spotřebu.“

5

Článek 7 této směrnice stanoví:

„1.   Od 1. ledna 2004 a od 1. ledna 2010 se minimální úrovně zdanění platné pro pohonné hmoty stanoví podle tabulky A v příloze 1.

Nejpozději do 1. ledna 2012 Rada na základě zprávy a návrhu Komise a po konzultaci s Evropským parlamentem jednomyslně rozhodne o minimálních úrovních zdanění uplatňovaných na plynový olej pro další období počínající 1. lednem 2013.

2.   Členské státy mohou rozlišovat mezi plynovým olejem používaným jako pohonná hmota k obchodním a neobchodním účelům, pokud jsou dodrženy minimální úrovně zdanění stanovené Společenstvím a sazba pro plynový olej používaný jako pohonná hmota k obchodním účelům neklesne pod vnitrostátní úroveň zdanění platnou k 1. lednu 2003, a to bez ohledu na jakékoli výjimky stanovené pro toto použití v této směrnici.

3.   ‚Plynovým olejem používaným jako pohonná hmota k obchodním účelům‘ se rozumí plynový olej používaný jako pohonná hmota k těmto účelům:

4.   Bez ohledu na odstavec 2 mohou členské státy, které zavedou systém poplatků za užívání silnic motorovými vozidly nebo jízdními soupravami určenými výhradně k silniční nákladní přepravě, uplatnit na plynový olej používaný těmito vozidly sníženou daňovou sazbu, která je nižší než vnitrostátní úroveň zdanění platná k 1. lednu 2003, pokud celkové daňové zatížení zůstane přibližně stejné, pokud jsou dodrženy minimální úrovně stanovené Společenstvím a pokud vnitrostátní úroveň zdanění platná k 1. lednu 2003 pro plynový olej používaný jako pohonná hmota je alespoň dvakrát vyšší než minimální úroveň zdanění platná k 1. lednu 2004.“

6

Článek 6 decreto legislativo n. 26 – Attuazione della direttiva 2003/96/CE che ristruttura il quadro comunitario per la tassazione dei prodotti energetici e dell’elettricità (legislativní nařízení č. 26, kterým se provádí směrnice 2003/96) ze dne 2. února 2007 (běžný dodatek ke GURI č. 68 ze dne 22. března 2007, s. 5) stanoví sazbu spotřební daně z plynového oleje používaného jako pohonná hmota.

7

Článek 24b decreto legislativo n. 504 – Testo unico delle disposizioni legislative concernenti le imposte sulla produzione e sui consumi e relative sanzioni penali e amministrative (legislativní nařízení č. 504 – konsolidované znění právní úpravy v oblasti daní z výroby a ze spotřeby a souvisejících trestněprávních a správních sankcí) ze dne 26. října 1995 (běžný dodatek ke GURI č. 279 ze dne 29. listopadu 1995, s. 5, dále jen „legislativní nařízení č. 504/1995“), zavedený decreto-legge n. 193 – Disposizioni urgenti in materia fiscale e per il finanziamento di esigenze indifferibili (nařízení s mocí zákona č. 193 – naléhavá opatření v daňové oblasti a pro financování neodkladných potřeb) ze dne 22. října 2016, přeměněným se změnami v zákon zákonem č. 225 ze dne 1. prosince 2016 (běžný dodatek ke GURI č. 282 ze dne 2. prosince 2016), a nadepsaný „Plynový olej používaný k obchodním účelům“, stanoví:

„1.   Plynový olej používaný jako pohonná hmota k obchodním účelům podléhá sazbě spotřební daně stanovené pro toto použití v bodě 4a tabulky A, jež tvoří přílohu tohoto konsolidovaného znění.

2.   ‚Plynovým olejem používaným jako pohonná hmota k obchodním účelům‘ se rozumí plynový olej používaný ve vozidlech, s výjimkou vozidel s emisní normou EURO 2 nebo nižší, jež jsou používána majitelem nebo na základě jiného titulu, který zaručuje jejich výhradní dostupnost, a to pro následující účely:

3.   Za plynový olej používaný k obchodním účelům je rovněž považován plynový olej, který veřejné orgány nebo podniky provozující veřejnou lanovou přepravu používají k přepravě osob.

4.   Náhrada nákladů vyplývajících z vyšší spotřební daně z plynového oleje používaného k obchodním účelům se stanoví ve výši rozdílu mezi sazbou spotřební daně z plynového oleje používaného jako pohonná hmota podle přílohy I a sazbou uvedenou v odstavci 1 tohoto článku. Pro účely výše uvedené náhrady podají osoby uvedené v odstavcích 2 a 3 odpovídající prohlášení příslušnému oddělení Úřadu pro cla a monopoly, a to v měsíci následujícím po skončení každého kalendářního čtvrtletí, v němž došlo ke spotřebě plynového oleje používaného k obchodním účelům.

[…]“

8

Společnost Autoservizi Giordano vykonává činnost v oblasti přepravy cestujících poskytováním služeb pronájmu autobusů s řidičem.

9

Tato společnost požádala Úřad pro cla a monopoly, aby mohla pro třetí čtvrtletí roku 2017 využít sníženou sazbu spotřební daně z plynového oleje používaného jako pohonná hmota k obchodním účelům podle článku 24b legislativního nařízení č. 504/1995.

10

Úřad pro cla a monopoly tuto žádost zamítl z důvodu, že taková činnost v oblasti přepravy cestujících spočívající v pronajímání autobusů s řidičem, jakou vykonává Autoservizi Giordano, nespadá do žádné z kategorií dopravních činností, na které se na základě článku 24b legislativního nařízení č. 504/1995 vztahuje snížená sazba spotřební daně z plynového oleje používaného jako pohonná hmota k obchodním účelům.

11

Autoservizi Giordano napadla toto zamítavé rozhodnutí u Commissione tributaria provinciale di Palermo (oblastní daňový soud v Palermu, Itálie).

12

Na podporu své žaloby Autoservizi Giordano tvrdí, že nárok na sníženou sazbu spotřební daně plyne z přímého použití článku 7 směrnice 2003/96, a že v důsledku toho je omezení uvedené v článku 24b legislativního nařízení č. 504/1995 svévolné a protiprávní.

13

Předkládající soud v tomto ohledu podotýká, že článek 7 směrnice 2003/96 ponechává každému členskému státu posuzovací pravomoc, pokud je o možnost rozlišovat mezi obchodním a neobchodním použitím plynového oleje. Uvádí však, že tento článek patrně nepřiznává členským státům stejný prostor pro uvážení, když se rozhodnou stanovit sníženou sazbu spotřební daně pro kategorii plynového oleje používaného jako pohonná hmota k obchodním účelům, jelikož tato kategorie musí být v souladu s definicí pojmu „plynový olej používaný k obchodním účelům“ podle uvedeného článku.

14

Předkládající soud mimoto poznamenává, že článek 24b legislativního nařízení č. 504/1995 tím, že sníženou sazbu spotřební daně z plynového oleje používaného jako pohonná hmota k obchodním účelům stanoví pouze pro některé činnosti, a nikoli pro ostatní, jako je činnost spočívající v pronájmu autobusu s řidičem v odvětví soukromé přepravy cestujících, omezuje působnost čl. 7 odst. 3 písm. b) směrnice 2003/96, který odkazuje na „pravidelnou nebo příležitostnou přepravu cestujících“.

15

Předkládající soud se konečně táže, zda se článku 7 směrnice 2003/96 mohou přímo dovolávat soukromé osoby vůči italským orgánům, aby získaly nárok na sníženou sazbu spotřební daně a vrácení neoprávněně zaplacené spotřební daně. Zdůrazňuje, že pokud tomu tak je, italské právo by mohlo být obtížně považováno za slučitelné s tímto ustanovením.

16

Předkládající soud v tomto ohledu žádá Soudní dvůr, aby určil, zda posuzovací pravomoc, kterou členským státům přiznává čl. 7 odst. 2 směrnice 2003/96, znamená, že odstavec 3 téhož článku, který do pojmu „plynový olej používaný k obchodním účelům“ zahrnuje plynový olej určený pro „příležitostnou přepravu cestujících“, není dostatečně jasný, přesný a bezpodmínečný.

17

V této souvislosti se Commissione tributaria provinciale di Palermo (oblastní daňový soud v Palermu) rozhodl přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžné otázky:

18

Úvodem je třeba poznamenat, že z předkládacího rozhodnutí vyplývá, že žalobkyně v původním řízení je soukromým, a nikoli veřejným podnikem. Bez ohledu na formulaci první otázky je tedy třeba v projednávané věci zaprvé určit, zda čl. 7 odst. 2 a 3 směrnice 2003/96 musí být vykládán v tom smyslu, že se vztahuje na soukromý podnik vykonávající činnost v oblasti přepravy cestujících poskytováním služeb pronájmu autobusů s řidičem, a zadruhé zda toto ustanovení brání vnitrostátním právním předpisům, které stanoví sníženou sazbu spotřební daně z plynového oleje používaného jako pohonná hmota k obchodním účelům v případě pravidelné přepravy cestujících, avšak nestanoví takovou sazbu v případě příležitostné přepravy cestujících.

19

Stran první části první otázky je třeba uvést, že čl. 7 odst. 2 této směrnice stanoví, že pokud jde o úroveň zdanění, mohou členské státy rozlišovat mezi plynovým olejem používaným jako pohonná hmota k obchodním a neobchodním účelům, pokud jsou dodrženy minimální úrovně zdanění stanovené Společenstvím a sazba pro plynový olej používaný jako pohonná hmota k obchodním účelům neklesne pod určitou vnitrostátní úroveň zdanění. Článek 7 odst. 3 uvedené směrnice upřesňuje, co je nutné chápat pod pojmem „plynový olej používaný jako pohonná hmota k obchodním účelům“, a v písmeni b) uvádí mimo jiné plynový olej používaný jako pohonná hmota pro pravidelnou nebo příležitostnou přepravu cestujících motorovým vozidlem kategorie M2 nebo kategorie M3 ve smyslu směrnice 70/156.

20

Jak v podstatě uvedl generální advokát v bodě 21 svého stanoviska, z čl. 7 odst. 3 směrnice 2003/96 vyplývá, že pojem „plynový olej používaný jako pohonná hmota k obchodním účelům“ není unijním normotvůrcem definován s odkazem na soukromoprávní či veřejnoprávní povahu subjektů používajících plynový olej, ale s odkazem na účel, pro jaký je plynový olej používán, a sice pro přepravu zboží a cestujících určitými motorovými vozidly.

21

Toto ustanovení musí být proto vykládáno v tom smyslu, že se vztahuje na soukromý podnik vykonávající činnost v oblasti přepravy cestujících poskytováním služeb pronájmu autobusů s řidičem, a to pod podmínkou, že vozidla pronajímaná tímto podnikem spadají do kategorie M2 nebo kategorie M3 ve smyslu směrnice 70/156.

22

Co se týče druhé části první otázky, je třeba nejprve připomenout, že pro určení působnosti ustanovení unijního práva je třeba vzít v úvahu zároveň jeho znění, systematiku a cíle (rozsudek ze dne 19. dubna 2018, CMR, C‑645/16, EU:C:2018:262, bod 22 a citovaná judikatura).

23

Pokud jde o znění čl. 7 odst. 2 a 3 směrnice 2003/96, je třeba uvést, že odstavec 2 tohoto článku za určitých podmínek umožňuje členským státům rozlišovat mezi plynovým olejem používaným jako pohonná hmota k obchodním a neobchodním účelům a že odst. 3 písm. b) uvedeného článku upřesňuje, že pojem „plynový olej používaný jako pohonná hmota k obchodním účelům“ zahrnuje plynový olej používaný jako pohonná hmota pro „pravidelnou nebo příležitostnou přepravu cestujících“.

24

Je třeba zdůraznit, že slova „pravidelná“ a „příležitostná“, která obsahuje výraz „pravidelná nebo příležitostná přeprava cestujících“ uvedený v čl. 7 odst. 3 písm. b) směrnice 2003/96, jsou spojena souřadící spojkou „nebo“. V tomto ohledu je pravda, že souřadící spojka „nebo“ může mít z jazykového hlediska vylučovací, nebo slučovací význam [v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 12. července 2005, Komise v. Francie, C‑304/02, EU:C:2005:444, bod 83, a rozsudek ze dne 14. května 2019, M a další (Odnětí postavení uprchlíka), C‑391/16, C‑77/17 a C‑78/17, EU:C:2019:403, bod 102].

25

Avšak – jak v podstatě uvedla italská vláda – pokud by unijní normotvůrce zamýšlel, aby se snížená sazba spotřební daně z plynového oleje používaného k obchodním účelům vztahovala na veškerou přepravu cestujících, tedy bez rozlišování mezi pravidelnou a příležitostnou přepravou, použil by v čl. 7 odst. 3 písm. b) směrnice 2003/96 výraz „přeprava cestujících“. Použití výrazu „pravidelná nebo příležitostná přeprava cestujících“ tedy nasvědčuje tomu, že pravidelná přeprava cestujících a příležitostná přeprava cestujících, spojené souřadicí spojkou „nebo“, nemusí nutně kumulativně podléhat snížené sazbě spotřební daně, ale mohou být zdaněny i alternativně.

26

Pokud jde o systematiku směrnice 2003/96, z bodu 3 odůvodnění a článku 4 této směrnice vyplývá, že neprovedla úplnou harmonizaci sazeb spotřební daně z energetických produktů a elektřiny, ale že pouze stanoví harmonizované minimální úrovně zdanění. Navíc, jak uvedl generální advokát v bodech 30 a 31 svého stanoviska, kromě čl. 7 odst. 2 uvedené směrnice stanoví články 5, 14 až 17 a 19 uvedené směrnice možnost členských států zavést rozlišné sazby daně, osvobození od daně nebo snížené sazby spotřební daně. Tato ustanovení svědčí o tom, že unijní normotvůrce ponechal členským státům v oblasti spotřební daně určitý prostor pro uvážení.

27

Systematika směrnice 2003/96 tedy hovoří pro výklad čl. 7 odst. 3 písm. b) této směrnice v tom smyslu, že snížená sazba spotřební daně se nemusí nutně vztahovat na pravidelnou a příležitostnou přepravu cestujících, ale může být rovněž omezena na jednu z těchto forem přepravy cestujících.

28

Pokud jde o cíle sledované směrnicí 2003/96, je třeba zaprvé uvést, že z bodů 9 a 11 odůvodnění této směrnice vyplývá, že jejím cílem je ponechat členským státům určitý prostor pro vymezení a provádění politik přizpůsobených jejich vnitrostátním podmínkám a že rozhodnutí o režimech zaváděných v souvislosti s prováděním uvedené směrnice přísluší každému členskému státu (rozsudek ze dne 18. ledna 2017, IRCCS – Fondazione Santa Lucia, C‑189/15, EU:C:2017:17, bod 50).

29

Jak v podstatě uvedl generální advokát v bodě 41 svého stanoviska, skutečnost, že je členským státům umožněno stanovit sníženou sazbu spotřební daně z plynového oleje používaného pro pravidelnou přepravu cestujících, a nikoli z plynového oleje používaného pro příležitostnou přepravu cestujících, jim umožňuje provádět politiky přizpůsobené jejich vnitrostátním podmínkám, zejména v oblasti přepravy a dostupnosti území.

30

Zadruhé stanovením harmonizovaného systému zdanění energetických produktů a elektřiny směrnice 2003/96 sleduje, jak vyplývá z bodů 2 až 5 a 24 jejího odůvodnění, podporu řádného fungování vnitřního trhu v odvětví energetiky, zejména zabráněním narušení hospodářské soutěže (rozsudek ze dne 7. března 2018, Cristal Union, C‑31/17, EU:C:2018:168, bod 29 a citovaná judikatura). Zejména z bodu 3 odůvodnění uvedené směrnice plyne, že tato směrnice stanovila minimální úrovně zdanění v rámci Společenství právě za účelem zajištění tohoto řádného fungování vnitřního trhu.

31

Pokud jsou však minimální úrovně zdanění v rámci Společenství dodržovány, nebrání tento cíl výkladu čl. 7 odst. 3 písm. b) směrnice 2003/96 v tom smyslu, že členské státy mohou omezit uplatnění snížené sazby spotřební daně pouze na pravidelnou přepravu cestujících.

32

Zatřetí cílem směrnice 2003/96 je rovněž, jak vyplývá z bodů 6, 7, 11 a 12 jejího odůvodnění, podpořit cíle politiky životního prostředí (rozsudek ze dne 7. března 2018, Cristal Union, C‑31/17, EU:C:2018:168, bod 34 a citovaná judikatura).

33

Jak zdůraznila italská vláda, tyto cíle hovoří ve prospěch výkladu čl. 7 odst. 2 a 3 směrnice 2003/96 v tom smyslu, že nebrání tomu, aby vnitrostátní zákonodárce stanovil sníženou sazbu spotřební daně z plynového oleje používaného jako pohonná hmota k obchodním účelům pro pravidelnou přepravu cestujících, aniž takovou sazbu stanoví pro příležitostnou přepravu cestujících. Konečně v rozsahu, v němž snížená sazba spotřební daně z plynového oleje používaného jako pohonná hmota k obchodním účelům snižuje náklady spojené se spotřebou plynového oleje, snížení počtu příjemců takové výhody může podněcovat k omezení této spotřeby pro formy přepravy cestujících, na které se tato výhoda nevztahuje, a přispívá tudíž k plnění cílů politiky životního prostředí podporovaných touto směrnicí.

34

Pokud jde o druhou část první otázky, je proto třeba mít za to, že s ohledem na znění čl. 7 odst. 2 a 3 směrnice 2003/96 i její systematiku a cíle musí být posledně uvedené ustanovení vykládáno v tom smyslu, že nebrání vnitrostátním právním předpisům, které stanoví sníženou sazbu spotřební daně z plynového oleje používaného jako pohonná hmota k obchodním účelům v rámci pravidelné přepravy cestujících, aniž takovou sazbu stanoví pro plynový olej používaný v rámci příležitostné přepravy cestujících.

35

Nicméně, jak v podstatě připomněla Komise v písemném vyjádření, členské státy musí při výkonu pravomoci, kterou mají k provedení čl. 7 odst. 2 a 3 směrnice 2003/96, dodržovat obecné právní zásady, které jsou součástí unijního právního řádu a mezi něž patří mimo jiné zásada rovného zacházení (obdobně viz rozsudek ze dne 2. června 2016, Polihim-SS, C‑355/14, EU:C:2016:403, bod 59, a rozsudek ze dne 9. listopadu 2017, AZ, C‑499/16, EU:C:2017:846, body 29 a 30).

36

Soulad vnitrostátní právní úpravy dotčené v původním řízení s unijním právem je tak podmíněn dodržováním zásady rovného zacházení, což přísluší ověřit předkládajícímu soudu. Soudní dvůr mu nicméně může poskytnout veškeré užitečné informace pro rozhodnutí sporu, který mu byl předložen (obdobně viz rozsudek ze dne 21. listopadu 2018, Fontana, C‑648/16, EU:C:2018:932, body 37 a 38).

37

Podle ustálené judikatury zásada rovného zacházení vyžaduje, aby se srovnatelnými situacemi nebylo zacházeno odlišně a s odlišnými situacemi stejně, není-li takové zacházení objektivně odůvodněno (rozsudek ze dne 3. prosince 2019, Česká republika v. Parlament a Rada, C‑482/17, EU:C:2019:1035, bod 164 a citovaná judikatura).

38

Tato zásada brání tomu, aby bylo s podobným zbožím nebo podobnými službami, které si navzájem konkurují, zacházeno z pohledu spotřební daně rozdílně (obdobně viz rozsudek ze dne 27. června 2019, Belgisch Syndicaat van Chiropraxie a další, C‑597/17, EU:C:2019:544, bod 47 a citovaná judikatura).

39

Pro určení, zda jsou zboží nebo služby podobné, je třeba zohlednit především hledisko průměrného spotřebitele. Zboží nebo služby jsou podobné, pokud mají obdobné vlastnosti a slouží stejným potřebám spotřebitelů, a to na základě kritéria srovnatelnosti v použití, a pokud existující rozdíly neovlivňují podstatným způsobem rozhodnutí průměrného spotřebitele zvolit některé z uvedeného zboží nebo uvedených služeb (rozsudek ze dne 27. června 2019, Belgisch Syndicaat van Chiropraxie a další, C‑597/17, EU:C:2019:544, bod 48 a citovaná judikatura).

40

V projednávaném případě služby pravidelné přepravy cestujících zajišťují z podstaty věci přepravu cestujících v určených intervalech a na určených trasách, přičemž cestující mohou nastupovat a vystupovat na předem určených zastávkách, zatímco služby příležitostné přepravy cestujících odpovídají jednorázovým potřebám. Mimoto subjekty, které poskytují služby pravidelné přepravy cestujících, jsou zpravidla pověřeny úkoly veřejné služby.

41

Vzhledem k tomu, že služby pravidelné přepravy a služby příležitostné přepravy cestujících patrně neodpovídají stejným potřebám, vnitrostátní právní předpisy dotčené v původním řízení tak podle všeho neporušují zásadu rovného zacházení, což však přísluší ověřit předkládajícímu soudu.

42

S ohledem na výše uvedené je třeba na první otázku odpovědět, že čl. 7 odst. 2 a 3 směrnice 2003/96 musí být vykládán v tom smyslu, že se jednak vztahuje na soukromý podnik vykonávající činnost v oblasti přepravy cestujících poskytováním služeb pronájmu autobusů s řidičem, pokud vozidla pronajímaná tímto podnikem spadají do kategorie M2 nebo kategorie M3 ve smyslu směrnice 70/156, a jednak nebrání vnitrostátním právním předpisům, které stanoví sníženou sazbu spotřební daně z plynového oleje používaného jako pohonná hmota k obchodním účelům pro pravidelnou přepravu cestujících, avšak nestanoví takovou sazbu pro příležitostnou přepravu cestujících, pokud tyto právní předpisy dodržují zásadu rovného zacházení, což přísluší ověřit předkládajícímu soudu.

43

Podstatou druhé a třetí otázky předkládajícího soudu je, zda se čl. 7 odst. 2 a 3 směrnice 2003/96 může přímo dovolávat jednotlivec vůči italským orgánům.

44

S ohledem na odpověď na první otázku není namístě na tyto dvě otázky odpovídat.

45

Vzhledem k tomu, že řízení má, pokud jde o účastníky původního řízení, povahu incidenčního řízení ve vztahu ke sporu probíhajícímu před předkládajícím soudem, je k rozhodnutí o nákladech řízení příslušný uvedený soud. Výdaje vzniklé předložením jiných vyjádření Soudnímu dvoru než vyjádření uvedených účastníků řízení se nenahrazují.

Z těchto důvodů Soudní dvůr (druhý senát) rozhodl takto:

Článek 7 odst. 2 a 3 směrnice Rady 2003/96/ES ze dne 27. října 2003, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny, musí být vykládán v tom smyslu, že se jednak vztahuje na soukromý podnik vykonávající činnost v oblasti přepravy cestujících poskytováním služeb pronájmu autobusů s řidičem, pokud vozidla pronajímaná tímto podnikem spadají do kategorie M2 nebo kategorie M3 ve smyslu směrnice Rady 70/156/EHS ze dne 6. února 1970 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se schvalování typu motorových vozidel a jejich přípojných vozidel, a jednak nebrání vnitrostátním právním předpisům, které stanoví sníženou sazbu spotřební daně z plynového oleje používaného jako pohonná hmota k obchodním účelům pro pravidelnou přepravu cestujících, avšak nestanoví takovou sazbu pro příležitostnou přepravu cestujících, pokud tyto právní předpisy dodržují zásadu rovného zacházení, což přísluší ověřit předkládajícímu soudu.