1.

Balzám je aromatická a olejovitá látka, která vytéká jako míza z různých rostlin. Po tisíciletí byl používán jako základ pro léky, masti a vůně. Použití balzámu pro tyto účely je v evropských tradicích a kultuře dobře zavedeno. Několik odkazů na použití balzámu (nebo balšámu) pro léčivé účely je i v Bibli a ve hrách W. Shakespeara a samozřejmě také ve Wagnerově poslední opeře Parsifal, kde se dozvídáme, že utrpení a trýznivé bolesti zraněného krále Amforta mohou být zmírněny pouze aplikováním ampulky balzámu pocházejícího z Arábie do jinak nevyléčitelné rány.

2.

Tak se tedy slovo „balzám“ (a příbuzná slova jako je „balšám“) historicky dostalo do našeho současného povědomí. Dnes je samozřejmě slovo „balzám“ často spojováno s velmi dobře známým výrobkem „Aceto Balsamico di Modena“. Jedná se o velmi tmavý, koncentrovaný a aromatizovaný ocet, který se vyrábí z kořeněných (a částečně fermentovaných) hroznů, které několik let zrají v řadě dřevěných sudů ( 2 ). V tomto případě sice samotný výrobek neobsahuje balzám, ale italské slovo „balsamico“ znamená „podobný balzámu“. Přídavné jméno „balsamico“ je tedy pro popis octa („aceto“) použito ve smyslu zdůraznění hojivých nebo léčivých vlastností a obecně vlastností, jaké má balsám a o nichž se mělo původně za to, že je výrobek má.

3.

To vše vyvolává otázku, zda je slovo „balsamico“ samo o sobě hodno ochrany jako zeměpisné označení. To je podstatou otázky obsažené v projednávané žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce, která byla podána Bundesgerichtshof (Spolkový soudní dvůr, Německo) soudní kanceláři Soudního dvora dne 2. července 2018 a která se týká výkladu článku 1 a přílohy I nařízení č. 583/2009. Právě na základě tohoto konkrétního nařízení byl zapsán název „Aceto Balsamico di Modena (CHZO)“ do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení.

4.

V rámci své předběžné otázky se předkládající soud táže, zda se ochrana poskytovaná na základě zápisu názvu „Aceto Balsamico di Modena (CHZO)“ ve své celistvosti vztahuje na použití jednotlivých výrazů složeného názvu, které nejsou zeměpisného charakteru ( 3 ), tj. výrazů „Aceto“, „Balsamico“ a „Aceto Balsamico“. Před posouzením těchto otázek je nezbytné nejprve vymezit relevantní právní předpisy.

5.

Nařízení č. 583/2009 bylo přijato na základě nařízení Rady (ES) č. 510/2006 ze dne 20. března 2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin ( 4 ). Nařízení č. 510/2006 bylo zrušeno ke dni 3. ledna 2013 na základě čl. 58 odst. 1 nařízení č. 1151/2012 ( 5 ). V souladu s čl. 58 odst. 2 nařízení č. 1151/2012 se odkazy mimo jiné na zrušené nařízení č. 510/2006 považují za odkazy na nařízení č. 1151/2012 ( 6 ).

6.

Článek 3 odst. 6 nařízení č. 1151/2012 uvádí, že „druhovými výrazy“„[se rozumí] názvy produktů, které se staly obecným názvem produktu v Unii, přestože se vztahují k místu, regionu nebo zemi, kde byly produkty původně vyrobeny nebo uvedeny na trh“.

7.

Článek 5 odst. 2 nařízení č. 1151/2012 stanoví, že:

„Pro účely tohoto nařízení se ‚zeměpisným označením‘ rozumí název, který identifikuje produkt:

8.

Článek 6 odst. 1 nařízení č. 1151/2012 stanoví:

„Jako chráněná označení původu nebo chráněná zeměpisná označení nelze zapsat druhové výrazy.“

9.

Článek 13 nařízení č. 1151/2012 nadepsaný „Ochrana“ stanoví:

1.   „Zapsané názvy jsou chráněné proti:

V případě, že chráněné označení původu nebo chráněné zeměpisné označení v sobě obsahuje název produktu, který je považován za druhový, nelze považovat užití tohoto druhového názvu za užití v rozporu s písm. a) nebo b) prvního pododstavce.

2.   Chráněná označení původu a chráněná zeměpisná označení nesmějí zdruhovět.“

10.

Článek 41 nařízení č. 1151/2012 nadepsaný „Druhové výrazy“ stanoví:

„1.   Aniž je dotčen článek 13, nemá toto nařízení vliv na používání výrazů, které jsou v Unii druhové, a to i v případě, že je druhový výraz součástí názvu, který je chráněn v rámci režimu jakosti.

2.   Pro určení toho, zda výraz zdruhověl, se přihlíží ke všem relevantním činitelům, zejména:

3.   V zájmu plné ochrany práv zúčastněných stran je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 56, kterými stanoví další pravidla pro určení druhovosti výrazů uvedených v odstavci 1 tohoto článku.“

11.

Body 2 až 5, 7, 8 a 10 odůvodnění nařízení č. 583/2009 uvádějí:

[…]

12.

Článek 1 nařízení č. 583/2009 stanoví:

„Název uvedený v příloze I tohoto nařízení se zapisuje do rejstříku.“

13.

Příloha I nařízení č. 583/2009 odkazuje na „Aceto Balsmico di Modena (CHZO)“.

14.

Společnost BALEMA GmbH (dále jen „BALEMA“) vyrábí produkty na bázi octa a uvádí je na trh v oblasti Bádenska (Německo). Více než 25 let prodává produkty pod označením „Balsamico“ a „Deutscher Balsamico“. Na etiketě jejích produktů je uveden popisek „Theo der Essigbrauer, Holzfassreifung, Deutscher Balsamico traditionell, naturtrüb aus badischen Weinen“ [Octář Theo; zrající v dřevěných sudech; německý balsamický ocet; tradiční, přirozeně zakalený; vyrobený z badenského vína] nebo „1. Deutsches Essig-Brauhaus, Premium, 1868, Balsamico, Rezeptur No 3“ [První německá octárna; premium; 1868; balzamický; receptura č. 3].

15.

Je nesporné, že na produkty společnosti BALEMA označené jako „Balsamico“ se nevztahuje zápis „Aceto Balsamico di Modena (CHZO)“ podle článku 1 a přílohy I nařízení č. 583/2009, protože nesplňují specifikace produktu obsažené v příloze II uvedeného nařízení.

16.

Consorzio Tutela Aceto Balsamico di Modena (dále jen „Consorzio“) je sdružení výrobců produktů označených názvem „Aceto Balsamico di Modena“. Má za to, že společnost BALEMA užíváním označení „Balsamico“ porušuje chráněné zeměpisné označení „Aceto Balsamico di Modena“. Consorzio proto společnost BALEMA vyzvalo, aby se zdržela protiprávního jednání. Společnost BALEMA následně podala proti Consorzio žalobu u německých soudů, kterou se domáhala určení, že nedošlo k porušení práv z ochranné známky. Tato žaloba byla neúspěšná.

17.

V odvolání ve věci samé se společnost BALEMA domáhala určení, že nemá povinnost zdržet se používání označení „Balsamico“ u produktů na bázi octa vyráběných v Německu. Odvolání ve věci samé bylo vyhověno, neboť soud měl za to, že užívání názvu „Balsamico“ v případě octa neporušovalo čl. 13 odst. 1 písm. b) nařízení č. 1151/2012. Podle názoru uvedeného soudu ochrana názvu „Aceto Balsamico di Modena“ poskytovaná nařízením č. 583/2009 náleží jen tomuto názvu ve své celistvosti, a nikoliv jednotlivým výrazům složeného názvu, které nejsou zeměpisného charakteru, a to i v případě jejich společného použití.

18.

Věc byla v rámci opravných prostředků předložena předkládajícímu soudu.

19.

Předkládající soud má za to, že opravnému prostředku „Revision“ bude vyhověno, jestliže názvy „Balsamico“ a „Deutscher Balsamico“ používané společností BALEMA porušují čl. 13 odst. 1 písm. a) nebo b) nařízení č. 1151/2012. Podle názoru předkládajícího soudu by takové rozhodnutí vyžadovalo, aby se ochrana poskytovaná článkem 1 nařízení č. 583/2009 názvu „Aceto Balsamico di Modena“ ve své celistvosti vztahovala také na užívání jednotlivých výrazů složeného názvu, které nejsou zeměpisného charakteru („Aceto“, „Balsamico“, „Aceto Balsamico“).

20.

Bundesgerichtshof (Spolkový soudní dvůr) poznamenává, že z čl. 13 odst. 1 druhého pododstavce nařízení č. 1151/2012 a z judikatury Soudního dvora vyplývá, že chráněné zeměpisné označení, které sestává z více výrazů, může být dle čl. 13 odst. 1 písm. a) nebo b) uvedeného nařízení chráněno nejen proti užití celého označení, ale také proti užití jednotlivých výrazů tohoto označení. Článek 13 odst. 1 druhý pododstavec nařízení č. 1151/2012 upravuje zvláštní případ, kdy v sobě chráněné zeměpisné označení obsahuje název produktu, který je považován za druhový. Uvedené ustanovení stanoví, že užití tohoto druhového názvu nelze považovat za užití v rozporu s čl. 13 odst. 1 písm. a) nebo b) prvního pododstavce uvedeného nařízení. Bundesgerichtshof (Spolkový soudní dvůr) také poukazuje na skutečnost, že nařízení Komise o zápisu názvu může omezit rozsah ochrany chráněného zeměpisného označení, které sestává z více výrazů, tak, že se ochrana nevztahuje na užívání jednotlivých výrazů tohoto označení. Skutečnost, že žadatel může uvést, že nežádá o ochranu pro všechny části názvu, v tomto ohledu dokládá, že ochrana poskytovaná na základě zápisu může být omezena.

21.

Bundesgerichtshof (Spolkový soudní dvůr) má za to, že body 3, 5 a 10 odůvodnění nařízení č. 583/2009 svědčí pro omezení rozsahu ochrany složeného názvu „Aceto Balsamico di Modena“ v tom smyslu, že jsou vyloučeny jeho jednotlivé součásti, které nejsou zeměpisného charakteru. Oproti názoru zastávanému v opravném prostředku „Revision“ má rovněž za to, že přijetí závěru, že ochrana je poskytovaná složenému názvu „Aceto Balsamico di Modena“, není v rozporu se zápisem chráněných označení původu „Aceto balsamico tradizionale di Modena“ a „Aceto balsamico tradizionale di Reggio Emilia“ podle nařízení Rady (ES) č. 813/2000 ze dne 17. dubna 2000, kterým se doplňuje příloha nařízení Komise (ES) č. 1107/96 o zápisu zeměpisných označení a označení původu podle postupu stanoveného v článku 17 nařízení (EHS) č. 2081/92 ( 7 ). Na rozdíl od nařízení č. 583/2009, nebrání zmínka o omezeném rozsahu ochrany v nařízení č. 813/2000, k čemuž mohlo dojít tak, že členské státy v předchozím řízení o zápisu nepodaly námitky dle článku 7 nařízení (EHS) č. 2081/92 ( 8 ) (nyní článků 51 a 52 nařízení č. 1151/2012), tomu, aby byla ochrana složeného názvu „Aceto Balsamico di Modena“ omezena.

22.

Za těchto okolností se Bundesgerichtshof (Spolkový soudní dvůr) rozhodl přerušit řízení a předložit Soudnímu dvoru následující otázku k rozhodnutí:

„Vztahuje se ochrana názvu ‚Aceto Balsamico di Modena’ ve své celistvosti na použití jednotlivých výrazů složeného názvu, které nejsou zeměpisného charakteru (‚Aceto‘, ‚Balsamico‘, ‚Aceto Balsamico‘)?“

23.

Písemná vyjádření předložily Consorzio, italská, řecká a španělská vláda a Komise. Consorzio, společnost BALEMA, německá, řecká, španělská a italská vláda, jakož i Komise přednesly ústní vyjádření na jednání, které se konalo dne 23. května 2019.

24.

Na úvod lze uvést, že část obtíží v projednávané věci – a samozřejmě i v dalších podobných věcech – vyplývá z poněkud zaměnitelného používání pojmu „druhové výrazy“ ve dvou různých významech. Jak jsem právě poznamenal, pojem „druhové výrazy“ je definován v čl. 3 odst. 6 nařízení č. 1151/2012 jako názvy produktů, „které se staly obecným názvem produktu v Unii, přestože se vztahují k místu, regionu nebo zemi, kde byly produkty původně vyrobeny nebo uvedeny na trh.“ Tento pojem byl ale také obdobně používán soudy, soudci, právníky a komentátory pro jednoduchý odkaz na obecná nebo běžná slova, která právě pro jejich obecnou povahu nelze zapsat jako CHZO nebo CHOP ( 9 ). Jelikož je nezbytné tyto pojmy rozlišovat, navrhuji používat pojem „druhové výrazy“ ve zvláštním významu tohoto pojmu, jak byl definován v čl. 3 odst. 6 nařízení č. 1151/2012, ale jinak jednoduše používat pojem „obecná slova“ pro popis slov či výrazů, která by v jiné souvislosti mohla být – nebo by možná dokonce byla – popsána jako slova či výrazy obecného charakteru.

25.

Článek 13 odst. 1 písm. a) až d) nařízení č. 1151/2012 obsahuje odstupňovaný výčet zakázaných jednání, pokud jde o názvy zapsané na základě uvedeného nařízení ( 10 ). Článek 13 odst. 1 písm. a) až d) nařízení č. 1151/2010 se vztahují na různé případy, kdy je prodej výrobku doplněn o výslovný nebo implicitní odkaz na zeměpisné označení za podmínek, které mohou veřejnost buď uvést v omyl, nebo alespoň vytvořit v jejím povědomí myšlenkovou asociaci ohledně původu výrobku, anebo hospodářskému subjektu umožnit neoprávněně těžit z pověsti daného zeměpisného označení nebo pojmenování ( 11 ).

26.

V rozsudku ze dne 7. června 2018,Scotch Whisky Association (C‑44/17, EU:C:2018:415, bod 29), Soudní dvůr uvedl, že výraz „použití“ v čl. 16 písm. a) nařízení č. 110/2008 ve vztahu k „jakémukoli přímému nebo nepřímému obchodnímu použití pro výrobky, na které se zápis nevztahuje“ ( 12 )„vyžaduje z podstaty věci […], aby sporné označení používalo samotné chráněné zeměpisné označení v podobě, v níž bylo zapsáno nebo alespoň ve formě vykazující natolik úzkou vazbu s tímto označením z hlediska fonetického nebo vizuálního, že sporné označení je od něj zjevně neoddělitelné.“ V bodě 44 uvedeného rozsudku Soudní dvůr uvedl, že pojem „připomenutí“ ( 13 ) se „vztahuje na situaci, kdy výraz použitý k označení výrobku zahrnuje část chráněného označení takovým způsobem, že – setká-li se spotřebitel s názvem výrobku – v mysli se mu vybaví obraz výrobku, jehož označení je chráněno.“ ( 14 )

27.

Článek 13 odst. 1 druhý pododstavec nařízení č. 1151/2012 však stanoví, že jestliže název ( 15 ) zapsaný v rejstříku chráněných označení původu (dále jen „CHOP“) a chráněných zeměpisných označení (dále jen „CHZO“) obsahuje druhový prvek, užití takového druhového prvku nenarušuje ochranu výše uvedeného zapsaného názvu podle čl. 13 odst. 1 písm. a) a b) uvedeného nařízení. Ze samotného znění čl. 13 odst. 1 druhého pododstavce nařízení č. 1151/2012 tedy samo o sobě vyplývá, že složený název zapsaný v rejstříku CHOP nebo CHZO může sám obsahovat druhové nebo jinak nechráněné názvy.

28.

Pokud tedy CHOP nebo CHZO sestává z několika prvků nebo názvů, z nichž jeden či více je název produktu, který je považován za druhový, užití druhového prvku nebo názvu třetí stranou není v zásadě narušením ochrany poskytované čl. 13 odst. 1 písm. a) nebo b) ( 16 ) nařízení č. 1151/2012 ( 17 ) proti jakémukoli přímému či nepřímému obchodnímu použití zapsaného názvu, respektive ani jakémukoli zneužití, napodobení nebo připomenutí zapsaného názvu ( 18 ). Tuto skutečnost lze ilustrovat na velmi jednoduchém příkladu. Prosciutto di Parma (parmská šunka) byla zapsána v rejstříku CHOP ( 19 ), ale nelze například tvrdit, že slovo „prosciutto“ nebo „šunka“ nemůže být používáno jinými výrobci a dodavateli.

29.

Tato důležitá zásada byla potvrzena v usnesení ze dne 6. října 2015,Schutzgemeinschaft Milch und Milcherzeugnisse v. Komise (C‑517/14 P, EU:C:2015:700), v němž Soudní dvůr uvedl, že vzhledem k tomu, že Komise v článku 1 nařízení Komise (EU) č. 1121/2010 ze dne 2. prosince 2010 o zápisu názvu do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení [Edam Holland (CHZO)] ( 20 ) o zápisu názvu „Edam Holland“ rozhodla, že název „Edam“ má druhový charakter, může se tento název navzdory zápisu „Edam Holland“ jako CHZO nadále používat na území Unie, jsou-li dodržovány zásady a předpisy právního řádu Unie. Soudní dvůr tedy konstatoval, že Tribunál se nedopustil nesprávného právního posouzení, když mimo jiné rozhodl, že nařízení č. 1121/2010 stanoví, že se název „Edam“ může nadále používat pro uvádění sýrů na trh ( 21 ).

30.

Vzhledem k velmi širokému rozsahu ochrany poskytované článkem 13 odst. 1 písm. a) a b) nařízení č. 1151/2012 ( 22 ) je v rozsahu, v jakém jde o projednávanou věc, nutné před jakýmkoliv konstatováním o porušení uvedených ustanovení zjistit, zda složený název zapsaný v rejstříku CHOP a CHZO obsahuje druhové – a tudíž nechráněné – prvky.

31.

Jak jsem již uvedl, definice „druhových výrazů“ obsažená v čl. 3 odst. 6 nařízení č. 1151/2012 je podle mého názoru velmi specifická a omezená co do rozsahu. „[Rozumí se jimi] názvy produktů, které se staly obecným názvem produktu v Unii, přestože se vztahují k místu, regionu nebo zemi, kde byly produkty původně vyrobeny nebo uvedeny na trh“ ( 23 ). Definice se tedy vztahuje na výrazy, které v průběhu času ztratily svou geografickou konotaci. V rozsudku ze dne 2. července 2009, Bavaria a Bavaria Italia (C‑343/07, EU:C:2009:415, bod 107), Soudní dvůr uvedl, že „pokud jde […] o CHZO, název zdruhoví pouze tehdy, když přímá vazba mezi zeměpisným původem produktu a určitou jakostí tohoto produktu, jeho pověstí nebo jinými jeho vlastnostmi, které lze přičíst uvedenému původu, zanikne, takže název již pouze popisuje určitý druh nebo typ produktů.“

32.

Jak jsem již uvedl, část obtíží v projednávané věci – a samozřejmě i v dalších podobných věcech – vyplývá z konkrétního a omezeného způsobu, jakým byl definován pojem „druhový“ v nařízení č. 1151/2012. Je nicméně zřejmé, že kromě „druhových výrazů“ v úzkém smyslu definice obsažené v čl. 3 odst. 6 nařízení č. 1151/2012 nenarušuje používání obecných názvů nebo běžných výrazů, které nemají žádné současné zeměpisné konotace – a které jsou často popsány jako druhové výrazy v mírně odlišném smyslu tohoto pojmu – ochranu zapsaného názvu poskytovanou podle čl. 13 odst. 1 písm. a) a b) nařízení č. 1151/2012.

33.

V tomto ohledu je třeba poznamenat, že v bodě 80 rozsudku ze dne 16. března 1999, Dánsko a další v. Komise (C‑289/96, C‑293/96 a C‑299/96, EU:C:1999:141), měl Soudní dvůr za to, že výraz „název, který zdruhověl“ – obsažený v ustanovení rovnocenném článku 41 nařízení č. 1151/2012, který se týká užití druhových výrazů – je také použitelný na názvy, které vždy byly druhové.

34.

V rozsudku ze dne 9. června 1998, Chiciak a Fol (C‑129/97 a C‑130/97, EU:C:1998:274, bod 37), Soudní dvůr navíc konstatoval, že ochrana poskytovaná ustanovením rovnocenným čl. 13 odst. 1 nařízení č. 1151/2012 se vztahuje nejen na kombinované označení jako celek, ale také na všechny jeho základní prvky, a to za předpokladu, že se nejedná o druhové nebo obecné výrazy ( 24 ).

35.

Německá, řecká a španělská vláda a Komise mají za to, že „Aceto“, „Balsamico“ a „Aceto Balsamico“ jsou druhovými nebo obecnými výrazy. Před Soudním dvorem bylo například tvrzeno, že výraz „Balsamico“ je odvozen z latinského slova „balsamun“ nebo řeckého slova „βάλσαμον“ ( 25 ), je užíván v italštině, španělštině a portugalštině a odkazuje mimo jiné na zklidňující přípravek používaný pro léčebné účely.

36.

Při posuzování toho, zda je výraz druhový ve zvláštním smyslu definice obsažené v čl. 3 odst. 6 nařízení č. 1151/2012, nebo zda se jedná o obecný pojem (a tudíž druhový v širším slova smyslu, který jsem právě popsal), není podle mého názoru nezbytně rozhodující to, zda má výraz konkrétní význam v daném jazyce ( 26 ), ale naopak, zda postrádá současnou zeměpisnou konotaci.

37.

V tomto ohledu je třeba poznamenat, že navzdory skutečnosti, že slovo „Feta“ znamená v italštině „plátek“ ( 27 ), a jevilo by se tak alespoň na první pohled, že se jedná o obecný pojem, Soudní dvůr ve svém rozsudku ze dne 25. října 2005, Německo a Dánsko v. Komise (C‑465/02 a C‑466/02, EU:C:2005:636, body 88 a 94), konstatoval, že název „Feta“ jako CHOP pro sýr není druhovým názvem ( 28 ). Soudní dvůr konstatoval, že Komise byla oprávněna dospět k závěru, že „Feta“ bylo označení původu, pokud jde o sýr vyráběný v Řecku. Uvedenému rozhodnutí je však třeba rozumět v kontextu specifických a konkrétních skutkových zjištění učiněných v dané věci.

38.

V uvedené věci se Spolková republika Německo a Dánské království domáhaly zrušení nařízení Komise (ES) č. 1829/2002 ze dne 14. října 2002, kterým se mění příloha nařízení (ES) č. 1107/96, pokud jde o název „Feta“ ( 29 ), s tvrzením, že tento výraz byl mimo jiné druhový ve smyslu čl. 3 odst. 1 nařízení č. 2081/92 tj. předchůdce současného čl. 3 odst. 6 a čl. 41 odst. 2 nařízení č. 1151/2012. Soudní dvůr vzal při posuzování toho, zda je výraz „Feta“ druhový, v úvahu místa výroby dotčeného výrobku, nacházející se jak uvnitř členského státu, v jehož prospěch bylo dotčené označení zapsáno, tak i mimo tento členský stát, spotřebu tohoto výrobku a způsob, jakým je tento název vnímán spotřebiteli uvnitř uvedeného členského státu a mimo něj, existenci zvláštních vnitrostátních předpisů týkajících se uvedeného výrobku, jakož i způsob, jakým byl uvedený název použit v právu Společenství ( 30 ).

39.

Jak Soudní dvůr uvedl v bodech 86 až 90 svého rozsudku:

40.

Jak Soudní dvůr konstatoval, ve skutečnosti tedy věc závisela na tom, že pro převážnou většinu evropských spotřebitelů byl pojem „Feta“ nepopiratelně spojen s konkrétním sýrem vyráběným v Řecku. S výjimkou italsky hovořících osob tento pojem skutečně neměl pro uvedené spotřebitele žádný jiný význam. Z toho tedy vyplývalo, že Komise byla oprávněna dospět k závěru, že pojem „Feta“ nebyl druhovým názvem pro účely čl. 3 odst. 1 nařízení č. 2081/92, neboť měl současné zeměpisné konotace.

41.

Pokud by se jednalo pouze o můj čistě osobní názor na věc, domnívám se, že bych dospěl k opačnému závěru, pokud jde o projednávanou věc. „Aceto“ je zjevně běžným italským slovem, a přestože je pojem „balsamico“ určitě v mysli mnoha spotřebitelů úzce spojen s produktem vyráběným Consorziem, základní lexémy „balzám“ a „balšám“ jsou podle mého názoru jednoduše příliš běžná a dobře známá slova na to, aby mohla být sama o sobě jednotlivě chráněna jako CHZO. Podle mého názoru nelze ani tvrdit, že tyto pojmy mají současnou zeměpisnou konotaci a že by tak z tohoto důvodu mohly představovat „druhové výrazy“ pro účely čl. 3 odst. 6 nařízení č. 1151/2012.

42.

Kritériem je nicméně v zásadě způsob, jakým by tyto pojmy byly vnímány „průměrným, běžně informovaným a přiměřeně pozorným a obezřetným spotřebitelem“ ( 32 ). V zásadě vzato je úkolem předkládajícího soudu ověřit a posoudit tuto skutečnost, patrně s pomocí vhodných spotřebitelských průzkumů a podobných nástrojů ( 33 ).

43.

S ohledem na neexistenci takových zjištění ze strany předkládajícího soudu se za těchto okolností domnívám, že Soudní dvůr jednoduše není v takové pozici, aby mohl posoudit, zda jsou slova „aceto“ a „balsamico“ obecnými slovy v tom smyslu, který jsem popsal, nebo zda jsou tato slova také „druhovými výrazy“ ve zvláštním smyslu čl. 3 odst. 6 nařízení č. 1151/2012. I přes tuto výhradu mám nicméně za to, že Soudní dvůr může v projednávané věci vydat konečné rozhodnutí, bude-li k věci přistoupeno z poněkud odlišného hlediska spočívajícího v analýze ustanovení nařízení č. 583/2009. V tomto ohledu považuji za zvláště poučné body odůvodnění. Navrhuji tedy nyní zaměřit se na tento aspekt.

44.

V souladu s článkem 1 a přílohou I nařízení č. 583/2009 byl složený název „Aceto Balsamico di Modena (CHZO)“ zapsán do rejstříku. V článku 1 ani v příloze I uvedeného nařízení není uvedeno žádné omezení ani kvalifikace rozsahu ochrany uvedeného složeného názvu.

45.

Z bodů 2, 3, 5 a 7 odůvodnění nařízení č. 583/2009 nicméně vyplývá, že Německo, Řecko ( 34 ) a Francie vznesly námitku proti zápisu názvu „Aceto Balsamico di Modena“. Konkrétně se jeví, že Německo a Řecko měly za to, že mimo jiné výrazy „Aceto balsamico“ jsou obecné povahy (z kontextu lze vyvodit, že pojem „druhové výrazy“ byl používán jako synonymum ve smyslu obecného nebo běžného slova).

46.

Bod 10 odůvodnění nařízení č. 583/2009 navíc mimo jiné uvádí, že „ochrana je poskytnutá složenému názvu ‚Aceto Balsamico di Modena‘. Jednotlivé výrazy složeného názvu, které nejsou zeměpisného charakteru, i v případě jejich společného použití či překladu, mohou být použity na území Společenství za předpokladu, že jsou dodrženy zásady a pravidla platná v právním řádu Společenství.“ ( 35 )

47.

Navzdory obsahu předmětných bodů odůvodnění a zjevné polemiky ohledně zápisu CHZO „Aceto Balsamico di Modena“ je třeba připomenout, že Komise v článku 1 ani v příloze I nařízení č. 583/2009 výslovně nestanovila, že by kterýkoliv z výrazů „Aceto“, „Balsamico“ nebo „Aceto Balsamico“ byl druhovým označením (a to ani ve zvláštním smyslu nařízení nebo v podpůrném a širším smyslu tohoto výrazu z důvodu, že se jedná jednoduše o obecná slova) nebo jednotlivým výrazem, který není zeměpisného charakteru, a mohou se tedy i přes zápis předmětné CHZO nadále používat na území Unie v souladu s čl. 13 odst. 1 druhým pododstavcem nařízení č. 1151/2012.

48.

Tento přístup se liší od situace například v případě nařízení Komise (EU) č. 1121/2010, v němž bylo nejen v bodě 8 odůvodnění předmětného nařízení, ale také v jeho výrokové části, výslovně uvedeno, že název „Edam“ je druhovým názvem ( 36 ).

49.

Je však třeba poznamenat, že v rozsudku ze dne 9. června 1998,Chiciak a Fol (C‑129/97 a C‑130/97, EU:C:1998:274, bod 39), Soudní dvůr ohledně užití kombinovaného názvu v označení původu uvedl ( 37 ), že skutečnost, že v příloze k nařízení o zápisu předmětného označení nebyla žádná poznámka pod čarou, v níž by bylo uvedeno, že zápis nebyl požadován pro jednu část uvedeného označení ( 38 ), nutně neznamená, že je chráněna každá jeho část ( 39 ). Naproti tomu v rozsudku ze dne 26. února 2008, Komise v. Německo (C‑132/05, EU:C:2008:117, bod 31), Soudní dvůr odmítl argument, podle kterého je CHOP chráněné pouze v přesně té podobě, v jaké je zapsáno ( 40 ).

50.

Souhrnně řečeno nelze vyvodit žádný závěr ze skutečnosti, že článek 1 ani příloha I nařízení č. 583/2009 výslovně neuvádějí, zda je kterýkoliv z výrazů „Aceto“, „Balsamico“ nebo „Aceto Balsamico“ druhovým označením (ať už ve zvláštním smyslu čl. 3 odst. 6 nařízení nebo z důvodu, že se jedná o obecná slova) nebo jednotlivým výrazem, který není zeměpisného charakteru.

51.

Vzhledem k tomu, že ze znění článku 1 a přílohy I nařízení č. 583/2009 vykládaných s ohledem na výše uvedenou judikaturu nevyplývá, zda je kterýkoliv z výrazů „Aceto“, „Balsamico“ nebo „Aceto Balsamico“ druhovým označením (a opět, ať už ve zvláštním smyslu čl. 3 odst. 6 nařízení nebo z důvodu, že se jedná o obecná slova) nebo jednotlivým výrazem, který není zeměpisného charakteru, mám za to, že tato ustanovení je třeba vykládat s ohledem na body odůvodnění uvedeného nařízení. Podle ustálené judikatury platí, že výrok aktu je neoddělitelný od jeho odůvodnění a musí být v případě potřeby vykládán s ohledem na důvody, které vedly k jeho přijetí ( 41 ).

52.

V tomto ohledu body 2 až 5, 7, 8 a 10 odůvodnění nařízení č. 583/2009 jasně a jednoznačně uvádějí, že unijní normotvůrce (v tomto případě Komise) má na základě výslovných námitek vznesených Německem, Řeckem a Francií za to, že výrazy „Aceto“, „Balsamico“ a „Aceto Balsamico“ jsou druhovými označeními nebo jednotlivými výrazy, které nejsou zeměpisného charakteru, a že ochrana je poskytnuta pouze názvu „Aceto Balsamico di Modena“ v jeho celistvosti, a nikoli jednotlivým výrazům složeného názvu, které nejsou zeměpisného charakteru.

53.

V bodě 8 odůvodnění nařízení č. 583/2009 je zdůrazněna dobrá pověst „Aceto Balsamico di Modena“ a v bodě 10 odůvodnění je uvedeno, že nehledě na námitky vznesené Německem, Řeckem a Francií proti zápisu výrazů „Aceto“, „Balsamico“ a „Aceto Balsamico“, nebyla vznesena žádná námitka, pokud jde o název „Aceto Balsamico di Modena“ v jeho celistvosti. Jak bylo uvedeno výše, bod 10 odůvodnění uvádí, že „ochrana je poskytnutá složenému názvu ‚Aceto Balsamico di Modena‘ ( 42 ) a že jednotlivé výrazy složeného názvu, které nejsou zeměpisného charakteru, mohou být v zásadě použity.

54.

Mám tedy za to, že konkrétně z bodu 10 odůvodnění nařízení č. 583/2009 vyplývá, že unijní normotvůrce má za to, že výrazy „Aceto“, „Balsamico“ a „Aceto Balsamico“ jsou druhovými výrazy (v obou smyslech tohoto výrazu) nebo jednotlivými výrazy, které nejsou zeměpisného charakteru, jež nejsou chráněny a mohou se nadále používat, jsou-li dodržovány zásady a předpisy právního řádu Unie.

55.

Výklad nařízení č. 583/2009, který by omezoval rozsah ochrany poskytované tímto nařízením na složený název „Aceto Balsamico di Modena“, namísto rozšíření ochrany na jednotlivé výrazy složeného názvu, které nejsou zeměpisného charakteru, zjevně podporují rozsudky Soudního dvora ze dne 9. prosince 1981, Komise v. Itálie (193/80, EU:C:1981:298), a ze dne 15. října 1985, Komise v. Itálie (281/83, EU:C:1985:407). V uvedených věcech Soudní dvůr poznamenal, že výraz „Aceto“ je italské slovo pro ocet, a uvedl, že se jedná o druhový výraz. Vzhledem k tomu, že se tyto případy týkaly volného pohybu zboží, Soudní dvůr zjevně používal pojem „druhový výraz“ v tom smyslu, že slovo „aceto“ je jednoduše běžný italský výraz pro ocet.

56.

Přestože v článku 1 ani v příloze I k nařízení č. 583/2009 není stanoveno žádné zvláštní omezení ochrany poskytované výrazu „Aceto“, tento obecný výraz nemůže být s ohledem na výše uvedenou judikaturu uvedeným nařízením chráněn ( 43 ).

57.

Podle mého názoru navíc zápis názvu „Aceto balsamico tradizionale di Modena (CHOP)“, který je zcela shodný s CHZO „Aceto Balsamico di Modena“, až na dodatečné slovo „tradizionale“ ( 44 ) a velké písmeno „b“ ve slově „balsamico“, podle nařízení č. 813/2000 jasně svědčí pro konstatování, že je chráněno pouze složené označení „Aceto Balsamico di Modena“ a že výrazy „Aceto“, „Balsamico“ a „Aceto Balsamico“ jsou jednoduše obecná slova. Takový přístup je jednoznačně podpořen body 8 a 9 odůvodnění nařízení č. 583/2009.

58.

Mám rovněž za to, že zápis označení „Aceto balsamico tradizionale di Reggio Emilia (CHOP)“ podle nařízení č. 813/2000 také naznačuje, že výrazy „Aceto“, „Balsamico“ a „Aceto Balsamico“ jsou obecná slova.

59.

Naproti tomu, vzhledem ke zřejmé zeměpisné konotaci spojené se slovem „Modena“ ( 45 ) mám za to, že užití tohoto výrazu nebo výrazu „di Modena“ v souvislosti s octem nebo případně jinými přísadami by mohlo připomínat podle čl. 13 odst. 1 písm. b) nařízení č. 1151/2012 nejen „Aceto balsamico di Modena“, ale také „Aceto balsamico tradizionale di Modena“.

60.

Mám proto za to, že se ochrana názvu „Aceto Balsamico di Modena“ v jeho celistvosti podle nařízení č. 583/2009 nevztahuje na užití jednotlivých obecných slov nebo jednotlivých výrazů, které nejsou zeměpisného charakteru, a to konkrétně na výrazy „Aceto“, „Balsamico“ a „Aceto Balsamico“ ( 46 ). Tato jednotlivá obecná slova nebo jednotlivé výrazy, které nejsou zeměpisného charakteru, mohou být užívány, jsou-li dodržovány zásady a předpisy právního řádu Unie.

61.

S ohledem na výše uvedené mám za to, že Soudní dvůr by měl odpovědět na otázku položenou Bundesgerichtshof (Spolkový soudní dvůr, Německo) takto:

„Ochrana názvu ‚Aceto Balsamico di Modena‘ v jeho celistvosti podle nařízení Komise (ES) č. 583/2009 se nevztahuje na užití jednotlivých obecných slov nebo jednotlivých výrazů, které nejsou zeměpisného charakteru, a to konkrétně na výrazy ‚Aceto‘, ‚Balsamico‘ a ‚Aceto Balsamico‘.“