|
14.12.2020 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 433/7 |
Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 22. října 2020 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Oberlandesgericht Düsseldorf – Německo) – Ferrari S.p.A. v. DU
(Spojené věci C-720/18 a 721/18) (1)
(„Řízení o předběžné otázce - Sbližování právních předpisů - Ochranné známky - Směrnice 2008/95/ES - Článek 12 odst. 1 - Skutečné užívání ochranné známky - Důkazní břemeno - Článek 13 - Důkaz o užívání ‚pro část výrobků nebo služeb‘ - Ochranná známka označující model automobilu, jehož výroba byla ukončena - Užívání ochranné známky pro náhradní díly, jakož i pro služby související s tímto modelem - Užívání ochranné známky pro ojetá vozidla - Článek 351 SFEU - Úmluva mezi Spolkovou republikou Německo a Švýcarskou konfederací - Vzájemná ochrana patentů, průmyslových vzorů, modelů a známek“)
(2020/C 433/06)
Jednací jazyk: němčina
Předkládající soud
Oberlandesgericht Düsseldorf
Účastníci původního řízení
Navrhovatelka: Ferrari S.p.A.
Odpůrce: DU
Výrok
|
1) |
Článek 12 odst. 1 a článek 13 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/95/ES ze dne 22. října 2008, kterou se sbližují právní předpisy členských států o ochranných známkách, musí být vykládány v tom smyslu, že je třeba mít za to, že ochranná známka zapsaná pro kategorii výrobků a náhradních dílů, které je tvoří, je „skutečně užívána“ ve smyslu uvedeného čl. 12 odst. 1 pro všechny výrobky náležející do této kategorie a náhradní díly, které je tvoří, byla-li takto užívána pouze pro některé z těchto výrobků, jako jsou drahé luxusní sportovní vozy, nebo pouze pro náhradní díly nebo příslušenství některých uvedených výrobků, ledaže by z relevantních skutkových okolností a důkazů vyplývalo, že spotřebitel, který si přeje získat tyto výrobky, bude tyto výrobky vnímat tak, že tvoří autonomní podkategorii kategorie výrobků, pro kterou byla dotyčná ochranná známka zapsána. |
|
2) |
Článek 12 odst. 1 směrnice 2008/95 musí být vykládán v tom smyslu, že ochranná známka může být skutečně užívána svým majitelem, když tento majitel opětovně prodá použité výrobky, které byly pod touto ochrannou známkou uvedeny na trh. |
|
3) |
Článek 12 odst. 1 směrnice 2008/95 musí být vykládán v tom smyslu, že ochranná známka je skutečně užívána svým majitelem, jestliže tento majitel poskytuje určité služby pro výrobky, které byly pod touto ochrannou známkou na trh uvedeny dříve, za podmínky, že tyto služby jsou poskytovány pod uvedenou ochrannou známkou. |
|
4) |
Článek 351 první pododstavec SFEU musí být vykládán v tom smyslu, že umožňuje soudu členského státu, aby použil takovou úmluvu uzavřenou mezi členským státem Evropské unie a třetím státem před 1. lednem 1958, nebo pro státy, které přistoupily k Unii, přede dnem jejich přistoupení, jako je úmluva mezi Švýcarskem a Německem o vzájemné ochraně patentů, průmyslových vzorů, modelů a známek, podepsaná v Berlíně dne 13. dubna 1892, ve znění změn a doplňků, která stanoví, že je užívání ochranné známky zapsané v tomto členském státě na území tohoto třetího státu třeba zohlednit pro určení, zda tato ochranná známka byla „skutečně užívána“ ve smyslu čl. 12 odst. 1 směrnice 2008/95, do doby, než některý z prostředků uvedených v druhém pododstavci čl. 351 SFEU umožní odstranit případné neslučitelnosti mezi Smlouvu o FEU a touto úmluvou. |
|
5) |
Článek 12 odst. 1 směrnice 2008/95 musí být vykládán v tom smyslu, že důkazní břemeno ohledně skutečnosti, že ochranná známka byla „skutečně užívána“ ve smyslu tohoto ustanovení, nese majitel této ochranné známky. |