1)

Článek 56 SFEU musí být vykládán v tom smyslu, že nebrání právní úpravě členského státu, která ukládá poskytovatelům reklamních služeb usazeným v jiném členském státě povinnost registrace pro účely jejich zdanění daní z reklamy, zatímco poskytovatelé takových služeb usazení v členském státě zdanění jsou této povinnosti zproštěni z toho důvodu, že se na ně vztahuje ohlašovací nebo registrační povinnost na základě toho, že podléhají jakékoli jiné dani platné na území uvedeného členského státu.

2)

Článek 56 SFEU musí být vykládán v tom smyslu, že brání právní úpravě členského státu, podle které se poskytovatelům služeb usazeným v jiném členském státě, kteří nesplnili povinnost registrace pro účely jejich zdanění daní z reklamy, uloží v průběhu několika dní série pokut, jejichž výše, počínaje druhou pokutou, se ztrojnásobuje oproti výši předchozí pokuty při každém novém zjištění nesplnění této povinnosti a dosahuje v souhrnu částky několika milionů eur, aniž příslušný orgán před přijetím rozhodnutí, které s konečnou platností stanoví celkovou výši těchto pokut, poskytne těmto poskytovatelům služeb čas nezbytný ke splnění jejich povinností, umožní jim předložit vyjádření a posoudí sám závažnost protiprávního jednání, zatímco výše pokuty, která se uloží poskytovateli usazenému v členském státě zdanění, který v rozporu s obecnými ustanoveními vnitrostátních daňových předpisů nesplnil podobnou povinnost oznámení nebo registrace, je výrazně nižší a v případě trvajícího neplnění takové povinnosti se nezvyšuje ve stejném poměru, ani nutně v takto krátkých lhůtách.