30.10.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 369/26

Žaloba podaná dne 11. srpna 2017 – EIB v. Sýrie

(Věc T-542/17)

(2017/C 369/38)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Evropská investiční banka (zástupci: P. Chamberlain, T. Gilliams, J. Shirran a F. de Borja Oxangoiti Briones, zmocněnci, D. Arts, advokát a T. Cusworth, solicitor)

Žalovaná: Syrská arabská republika

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál uložil Sýrii povinnost zaplatit:

—

veškeré částky splatných pohledávek, na které má EU nárok podle článků 3.01, 3.02, 4.01, 8.01 a 8.02 Port of Tartous Loan Agreement (dále jen „úvěrová smlouva přístav Tartus“) z titulu vstupu EU do práv věřitele, které zahrnují částky:

—

20 609 429,45 euro jakožto splatnou pohledávku vůči EU ke dni 9. srpna 2017, tvořené jistinou, úroky a smluvními úroky z prodlení (připsanými za období od okamžiku splatnosti do 9. srpna 2017);

—

další smluvní úroky z prodlení připsané ve výši roční úrokové sazby, která je vypočítána z vyšší z částek (průběžného období jednoho měsíce) i) sazby EURIBOR, navýšené o 2 % (200 bazických bodů), nebo ii) pevné sazby splatné podle článku 3.01, navýšené o 0,25 % (25 bazických bodů), do okamžiku uhrazení pohledávky;

—

veškeré použitelné daně, cla, dávky a náklady za odbornou činnost, připsané od okamžiku splatnosti do okamžiku uhrazení pohledávky, včetně nákladů souvisejících s tímto řízením.

—

Podpůrně k části i) a pokud Tribunál bude mít za to, že EU nevstoupila do práv EIB, uložil Sýrii povinnost zaplatit veškeré částky splatných pohledávek, na které má EIB nárok podle článků 3.01, 3.02, 4.01, 8.01 a 8.02 úvěrové smlouvy přístav Tartus, které zahrnují částky:

—

20 609 429,45 eura jakožto splatnou pohledávku vůči EIB ke dni 9. Srpna 2017, tvořené jistinou, úroky a smluvními úroky z prodlení (připsanými za období od okamžiku splatnosti do 9. srpna 2017);

—

další smluvní úroky z prodlení připsané ve výši roční úrokové sazby, která je vypočítána z vyšší z částek (průběžného období jednoho měsíce) i) sazby EURIBOR, navýšené o 2 % (200 bazických bodů), nebo ii) pevné sazby splatné podle článku 3.01, navýšené o 0,25 % (25 bazických bodů), do okamžiku uhrazení pohledávky;

—

veškeré použitelné daně, cla, dávky a náklady za odbornou činnost, připsané od okamžiku splatnosti do okamžiku uhrazení pohledávky, včetně nákladů souvisejících s tímto řízením.

—

Každopádně nařídil Sýrii zaplatit částku splatné pohledávky vůči EU nebo případně EIB z titulu splátek úvěru, jejichž splatnost nastane po okamžiku podání této žaloby a jež Sýrie neuhradí ve lhůtě jejich splatnosti, včetně:

—

veškerých jistin a úroků jednotlivých splátek;

—

smluvní úroky z prodlení připsané ve výši roční úrokové sazby, která je vypočítána z vyšší z částek (průběžného období jednoho měsíce) i) sazby EURIBOR, navýšené o 2 % (200 bazických bodů), nebo ii) pevné sazby splatné podle článku 3.01, navýšené o 0,25 % (25 bazických bodů), od okamžiku splatnosti každé ze splátek do okamžiku uhrazení pohledávky ze strany Sýrie;

—

Úhradu veškerých nákladů souvisejících s tímto řízení podle čl. 134 odst. 1 jednacího řádu.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně jediný žalobní důvod.

První a jediný žalobní důvod vycházející z toho, že Sýrie porušila svou smluvní povinnost, kterou má podle článků 3.01 a 4.01 úvěrové smlouvy přístav Tartus a podle níž musí uhradit splátky úvěru podle úvěrové smlouvy přístav Tartus v okamžiku jejich splatnosti, a podle článku 3.02 úvěrové smlouvy přístav Tartus uhradit úroky z prodlení v případě každé splatné avšak řádně neuhrazené splátky úvěru ve výši roční úrokové sazby podle uvedeného článku. Sýrie má tudíž na základě smlouvy povinnost zaplatit celou splatnou částku podle článků 3.01, 3.02, 4.01, 8.01 a 8.02 úvěrové smlouvy přístav Tartus.