|
2.10.2017 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 330/14 |
Žaloba podaná dne 1. srpna 2017 – Opere Pie d’Onigo v. Komise
(Věc T-491/17)
(2017/C 330/19)
Jednací jazyk: italština
Účastnice řízení
Žalobkyně: Istituzione Pubblica di Assistenza e Beneficienza „Opere Pie d’Onigo“ (Pederobba, Itálie) (zástupce: G. Maso, advokát)
Žalovaná: Evropská komise
Návrhová žádání
Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:
v plném rozsahu nebo zčásti zrušil rozhodnutí Komise přijaté dne 27. března 2017 (SA.38825) Státní podpora – Itálie, týkající se údajné státní podpory pro soukromé poskytovatele sociálních a zdravotních služeb.
Žalobní důvody a hlavní argumenty
Na podporu žaloby předkládá žalobkyně čtyři žalobní důvody.
|
1. |
První žalobní důvod vycházející z porušení článku 107 SFEU a z pochybení Komise, která nesprávně považovala za odůvodněné to, že došlo k selektivnímu vyloučení veřejných poskytovatelů sociálních a zdravotních služeb z pojištění v době mateřství INPS (Národní organizace sociálního zabezpečení) a z platových náhrad za nepřítomnost zaměstnanců, kteří ošetřují rodinné příslušníky s vážným postižením. |
|
2. |
Druhý žalobní důvod vycházející ze státního původu podpory, protože podle žalobkyně zdroje určené na pokrytí nákladů soukromých podniků na pojištění v době mateřství a platové náhrady za nepřítomnost zaměstnanců, kteří ošetřují rodinné příslušníky s vážným postižením, jsou hrazeny INPS a tudíž italským státem prostřednictvím státních zdrojů. |
|
3. |
Třetí žalobní důvod vycházející ze skutečnosti, že podle názoru žalobkyně tato opatření upřednostňují soukromé společnosti a poskytují jim výhodu ve srovnání s veřejnými poskytovateli stejných služeb, kteří musí ještě plně nést náklady týkající se období nepřítomnosti z důvodu mateřské dovolené a ošetřování rodinných příslušníků s vážným postižením, s vážnými finančními důsledky. |
|
4. |
Čtvrtý žalobní důvod vycházející ze skutečnosti, že podle názoru žalobkyně tato opatření mají dopad na obchod mezi členskými státy, protože upřednostňují nadnárodní skupiny a italské společnosti se zahraničním kapitálem, které investují pro účely zisku, a naopak znevýhodňuje menší veřejné poskytovatele, kteří jsou činní pro neziskové účely, čímž zkreslují strukturu zaměstnaneckých nákladů. |