|
24.7.2017 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 239/51 |
Žaloba podaná dne 29. května 2017 – Martinair Holland v. Komise
(Věc T-323/17)
(2017/C 239/65)
Jednací jazyk: angličtina
Účastnice řízení
Žalobkyně: Martinair Holland NV (Haarlemmermeer, Nizozemsko) (zástupce: M. Smeets, advokát)
Žalovaná: Evropská komise
Návrhová žádání
Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:
|
— |
zrušil v celém rozsahu rozhodnutí Komise C(2017) 1742 final ze dne 17. března 2017 v řízení podle článku 101 SFEU, článku 53 Dohody o EHP a článku 8 Dohody mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o letecké dopravě (věc AT.39258 – Airfreight) z důvodu porušení zákazu svévolnosti a zásady rovného zacházení v souladu s jejím prvním žalobním důvodem; z důvodu nedostatku pravomoci týkající se letecké dopravy z letišť mimo EHP na letiště v rámci EHP v souladu s jejím druhým žalobním důvodem (primárně); nebo |
|
— |
zrušil čl. 1 odst. 2 písm. d) a čl. 1 odst. 3 písm. d) napadeného rozhodnutí v rozsahu, v němž tato ustanovení uvádí, že se žalobkyně dopustila protiprávního jednání týkajícího se letecké dopravy z letišť mimo EHP na letiště v rámci EHP, v souladu s jejím druhým žalobním důvodem (podpůrně); a |
|
— |
zrušil článek 1 a čl. 1 odst. 1 písm. d), čl. 1 odst. 2 písm. d), čl. 1 odst. 3 písm. d) a čl. 1 odst. 4 písm. d) napadeného rozhodnutí v rozsahu, v němž tato ustanovení uvádí, že jediné a trvající protiprávní jednání zahrnovalo zrušení přirážky, v souladu s jejím třetím žalobním důvodem; a |
|
— |
uložil Komisi náhradu nákladů řízení, pokud Tribunál zcela nebo zčásti zruší napadené rozhodnutí. |
Žalobní důvody a hlavní argumenty
Na podporu žaloby předkládá žalobkyně tři žalobní důvody.
|
1. |
První žalobní důvod vycházející z porušení zákazu svévolnosti a zásady rovného zacházení.
|
|
2. |
Druhý žalobní důvod vycházející z nedostatku pravomoci týkající se letecké nákladní dopravy z letišť mimo EHP na letiště v EHP.
|
|
3. |
Třetí žalobní důvod vycházející z nedostatečného odůvodnění a zjevně nesprávného posouzení v rozsahu, v němž napadené rozhodnutí dospělo k závěru, že zrušení přirážky představuje samostatný prvek protiprávního jednání.
|