22.5.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 161/39

—

zčásti zrušil prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/141 ze dne 26. ledna 2017 o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz některého příslušenství (fitinků) pro trouby a trubky, pro svařování na tupo, z nerezavějící oceli, též dokončeného, pocházejícího z Čínské lidové republiky a Tchaj-wanu (dále jen „prováděcí nařízení“), v rozsahu, v němž se vztahuje na příslušenství (fitinky) pro trouby a trubky, pro svařování na tupo, z nerezavějící oceli, s průměrnou drsností povrchu pod 0,8 mikrometru na vnitřní straně příslušenství (fitinků) pro trouby a trubky, pro svařování na tupo, nikoli však na vnější straně,

—

podpůrně zrušil prováděcí nařízení v rozsahu, v němž se týká žalobkyně,

—

podpůrněji zrušil prováděcí nařízení v plném rozsahu a

—

uložil Komisi náhradu nákladů řízení.

1.

První žalobní důvod vycházející z porušení práva na účinnou obranu.

Žalobkyně tvrdí, že se definice výrobku, který je předmětem šetření, změnila mezi vydáním revidovaného dokumentu obsahujícího konečné informace a přijetím prováděcího nařízení, a to na úkor žalobkyně. Podle ní Komise následně uvedla, že se uvažovalo o podstatné změně. Žalobkyni nebylo umožněno vyjádřit se k této změně před vstupem nařízení v platnost. Žalobkyně uvádí, že Komise v žádném stadiu šetření neinformovala zúčastněné strany o tom, že se požadavek na drsnost povrchu výrobků, při níž se clo neuplatní, může vztahovat jak na vnitřní, tak i na vnější stanu výrobků, čímž se odchyluje od evropských norem pro sanitární příslušenství (fitinky). Žalobkyně tedy chovala legitimní očekávání, že vyloučení výrobků odpovídá deklarovanému cíli vyloučit sanitární příslušenství (fitinky), a byla tak připravena o veškerou možnost vyjádřit se k rozsahu vyloučení výrobků.

2.

Druhý žalobní důvod vycházející z nedodržení povinnosti uvést odůvodnění.

Žalobkyně tvrdí, že Komise v žádném okamžiku neuvedla důvody pro rozlišování mezi sanitárním příslušenstvím (fitinky) s drsností povrchu na vnitřní straně pod 0,8 mikrometru a s drsností povrchu na vnější straně nad 0,8 mikrometru, na jedné straně, a sanitárním příslušenstvím (fitinky) s drsností povrchu na vnitřní i vnější straně pod 0,8 mikrometru, na straně druhé. Žalobkyně tvrdí, že zavedení takového rozlišování znamená, že důvody podané Komisí pro vyloučení výrobků jsou nelogické a nejsou v souladu s definicí výrobků uvedenou v článku 1 prováděcího nařízení.

3.

Třetí žalobní důvod vycházející z nesplnění povinnosti důkladně a nestranně posoudit všechny relevantní aspekty individuálního případu.

Žalobkyně tvrdí, že rozlišování mezi různým sanitárním příslušenstvím (fitinky) patrně není založeno na důkladném posouzení, nýbrž je pouze výsledkem nepodloženého požadavku subjektu, který se do šetření zapojil až v mnohem pozdější fázi. Žalobkyně tvrdí, že neprovedením hlubšího posouzení důsledků takového rozlišování a jeho vlivu na dosažení cíle deklarovaného v odůvodnění prováděcího nařízení Komise nesplnila svou povinnost důkladně a nestranně posoudit relevantní aspekty.

4.

Čtvrtý žalobní důvod vycházející ze zjevně nesprávného posouzení.

Žalobkyně tvrdí, že se Komise dopustila zjevně nesprávného posouzení, když s úmyslem vyloučit sanitární příslušenství (fitinky), jež nekonkurují průmyslovému příslušenství (fitinkům) unijních průmyslových podniků, stanovila vylučovací kritéria, jež vedla k vyloučení pouze malé části sanitárního příslušenství (fitinků) používaných v rámci Unie. Většina sanitárního příslušenství (fitinků) tedy podléhá clu, i když nekonkuruje výrobkům unijních průmyslových podniků. Žalobkyně tvrdí, že Komise vyvodila z obdržených dokumentů jednoznačně nesprávný závěr, a vycházela rovněž z nesprávných informací.