Věc T‑128/17

Isabel Torné

v.

Evropská komise

„Veřejná služba – Úředníci – Reforma služebního řádu z roku 2014 – Pracovní volno z osobních důvodů – Souběžné zaměstnání jako dočasný zaměstnanec – Přechodná opatření týkající se některých metod výpočtu nároku na důchod – Žádost o předběžné rozhodnutí – Akt nepříznivě zasahující do právního postavení – Účel přechodných opatření – Použití ratione personae – Nástup do služebního poměru“

Shrnutí – rozsudek Tribunálu (třetího senátu) ze dne 14. prosince 2018

  1. Žaloby úředníků – Akt nepříznivě zasahující do právního postavení – Pojem – Sdělení administrativy o stanovisku ke změně roční přírůstkové sazby nároků na důchod a věkové hranice odchodu dotyčné osoby do důchodu – Zahrnutí

    (Služební řád, čl. 90 odst. 2)

  2. Akty orgánů – Časová působnost – Okamžité použití nového pravidla na budoucí účinky situace, která vznikla za platnosti dřívějšího pravidla – Přijetí nových ustanovení článku 77 služebního řádu zavedených nařízením č. 1023/2013 – Použití na nároky na důchod odpovídající službě odpracované za platnosti nových pravidel a na odchod do důchodu po vstupu nových pravidel v platnost

    (Služební řád, článek 77 ve znění nařízení č. 1023/2013)

  3. Úředníci – Důchody – Metody výpočtu nároku na důchod – Přechodná ustanovení nařízení č. 1023/2013 – Pojem „nástup do služebního poměru“ – Striktní výklad – Meze

    (Služební řád, příloha XIII, články 21 a 22, ve znění nařízení č. 1023/2013; pracovní řád ostatních zaměstnanců, příloha, čl. 1 odst. 1)

  1.  Za akty, které nepříznivě zasahují do právního postavení, mohou být považovány pouze akty s právně závaznými účinky, které bezprostředně a okamžitě ovlivňují právní situaci dotčených osob tím, že rovněž podstatným způsobem mění jejich právní postavení.

    Sdělení o stanovisku ke změně roční přírůstkové sazby nároků na důchod a věkové hranice odchodu dotyčné osoby do důchodu, jež stanoví den nástupu této osoby do služebního poměru pro účely uplatnění přechodného režimu stanoveného nařízením č. 1023/2013, kterým se mění služební řád a pracovní řád ostatních zaměstnanců, má proto právní účinky ovlivňující okamžitě a s konečnou platností administrativní postavení dotyčné osoby v tom, že orgán ji tímto rozhodnutím vylučuje z přechodného režimu zavedeného články 21 a 22 přílohy XIII služebního řádu, přičemž se na ni uplatní roční přírůstková sazba nároků na důchod a věková hranice pro odchod do důchodu ve znění reformy z roku 2014. Z toho vyplývá, že takové sdělení je aktem nepříznivě zasahujícím do právního postavení ve smyslu čl. 90 odst. 2 služebního řádu a že nelze mít za to, že obsahuje pouze informace ohledně dosahu ustanovení služebního řádu, která se týkají nároků na důchod a způsobu jejich výpočtu po vstupu reformy z roku 2014 v platnost.

    (viz body 43–45, 48, 49, 52)

  2.  Jakákoli legislativní změna se v zásadě použije až na budoucí účinky situací, které vznikly za platnosti dřívějších zrušených právních předpisů, až na výjimky výslovně stanovené normotvůrcem. Jinak je tomu u situací, které nastaly a byly definitivně ustaveny za působnosti předchozího pravidla a zakládají nabytá práva.

    Proto pokud jde o působnost ratione temporis nového článku 77 služebního řádu ve znění nařízení č. 1023/2013, okamžité použití tohoto článku nemůže být v rozporu se zásadami právní jistoty a zákazu zpětné účinnosti.

    Novým článkem 77 služebního řádu totiž nejsou dotčeny nároky na důchod přirůstající na základě sazby 1,9 % v rámci služby odpracované před 1. lednem 2014, tedy před vstupem tohoto nařízení v platnost, ani nároky úředníků a zaměstnanců, kteří požádali o odchod do důchodu v zákonném věku 63 let a jejichž důchod byl určen před 1. lednem 2014 (článek 24a přílohy XIII služebního řádu). Pouze situace, které v době, kdy vstoupila v platnost reforma z roku 2014, ještě nebyly definitivně ustaveny, tj. nároky na důchod odpovídající službě odpracované za platnosti těchto nových pravidel a odchod do důchodu po 1. lednu 2014 pro úředníky a jiné zaměstnance, na které se nevztahuje přechodný režim, mohou spadat do nových předpisů zavedených unijním normotvůrcem v rámci reformy z roku 2014.

    (viz body 71–73)

  3.  Pojem „nástup do služebního poměru“, který je uveden v článcích 21 a 22 přílohy XIII služebního řádu ve znění nařízení č. 1023/2013 a který se použije obdobně na ostatní zaměstnance podle čl. 1 odst. 1 přílohy pracovního řádu ostatních zaměstnanců, musí být vykládán nejen s ohledem na znění ustanovení, v nichž je použit, ale rovněž s ohledem na sledované cíle a systém, který byl zaveden podle služebního řádu a pracovního řádu ostatních zaměstnanců a jehož je tento pojem součástí.

    Z toho vyplývá, že striktní výklad relevantních přechodných ustanovení z důvodu, že tato ustanovení jsou ze své povahy výjimkou, a z důvodu jejich rozpočtových důsledků však nemůže odporovat cílům sledovaným unijním normotvůrcem a systému zavedenému na základě služebního řádu a pracovního řádu ostatních zaměstnanců, ani jím nemohou být dotčeny nabyté nároky a legitimní očekávání zaměstnanců všech kategorií, kteří byli „v pracovním poměru“ před vstupem reformy z roku 2014 v platnost.

    (viz body 79, 80, 91)