|
5.3.2018 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 83/11 |
Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Helsingin käräjäoikeus (Finsko) dne 12. prosince 2017 – Metirato Oy v likvidaci v. Suomen valtio/Verohallinto, Eesti Vabariik/Maksu- ja Tolliamet
(Věc C-695/17)
(2018/C 083/17)
Jednací jazyk: finština
Předkládající soud
Helsingin käräjäoikeus
Účastníci původního řízení
Žalobkyně: Metirato Oy v likvidaci
Žalovaní: Suomen valtio/Verohallinto, Eesti Vabariik/Maksu- ja Tolliamet
Předběžné otázky
|
1) |
Musí být čl. 13 odst. 1 směrnice 2010/24/EU (1), podle něhož pohledávky, které mají být vymáhány na základě žádosti o vymáhání, se v dožádaném členském státě považují za pohledávky dožádaného členského státu, vykládán v tom smyslu, že
|
|
2) |
Je třeba směrnici vykládat v tom smyslu, že pohledávky jiného státu lze na základě žádosti o vymáhání pohledávky vymáhat stejnými prostředky, avšak způsobem, že vymožené majetkové hodnoty zůstanou samostatné a oddělené od majetku dožádaného členského státu, nebo v tom smyslu, že jsou vymáhány vedle vlastních pohledávek, takže jsou s majetkem dožádaného členského státu promíchány? Jinými slovy, je účelem směrnice pouze zakázat znevýhodnění pohledávek jiného státu? |
|
3) |
Může být právní spor, ve kterém se jedná o napadení právního jednání v insolvenčním řízení, přirovnán ke sporu ohledně opatření k vymáhání pohledávek podle čl. 14 odst. 2, a lze z toho vyvodit, že podle směrnice je dožádaný členský stát žalovaným také v tomto sporu? |
(1) Směrnice Rady 2010/24/EU ze dne 16. března 2010 o vzájemné pomoci při vymáhání pohledávek vyplývajících z daní, poplatků, cel a jiných opatření (Úř. věst. 2010, L 84, s. 1).