1.

Musí být čl. 3 odst. 2 a čl. 4 odst. 1 [směrnice 93/13/EHS] (1) vykládány a používány v tom smyslu, že za okolností jako jsou ty v původním řízení – jak je uvádí navrhovatelka, která je zároveň odpůrkyně, která odkázala na vnitrostátní judikaturu [rozsudek č. 1646, ze dne 18. dubna 2011, vydaný v kasačním řízení Înalta Curte de Casațieși Justiție, Secția comercială (nejvyšší kasační soud, obchodní senát) a občanskoprávní rozsudek č. 466, ze dne 6. dubna 2016, vydaný v odvolacím řízení Curtea de Apel Bacău (odvolací soud v Bacău), řízení č. 3364/110/2014)], totiž když důkaz o dojednání všech ujednání smlouvy o budoucí kupní smlouvě uzavřené mezi účastníky řízení vyplývá z pouhé skutečnosti, že navrhovatelé, kteří jsou zároveň odpůrci, jako spotřebitelé, tato ujednání přijali podepsáním smlouvy o budoucí kupní smlouvě, která byla předem připravena developerem a následně ověřena u notáře – byla důkazem o opaku v zásadě vyvrácena domněnka ohledně nesjednané povahy ujednání, která byla předem sepsána prodávajícím nebo poskytovatelem?

2.

2. Spadají v zásadě do oblasti působnosti ujednání uvedených v bodech d), e), f) a i) přílohy směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993, o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách, typy ujednání obsažené ve smlouvách o budoucí kupní smlouvě předem připravené developery, kteří jsou jako navrhovatelka-žalovaná prodávajícími nebo poskytovateli, a zejména ujednání uvedená v bodech 3.2.2 a 7.1 smlouvy o budoucí kupní smlouvě uzavřené mezi účastníky řízení, která upravují rozvazovací doložku čtvrtého stupně a smluvní pokutu stanovené výlučně ve prospěch budoucího prodávajícího?

3.

Musí být článek 6 odst. 1 směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993, o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách, vykládán a používán v tom smyslu, že v případě, že odpověď poskytnutá Soudním dvorem na druhou otázku bude kladná, nedovoluje (zakazuje) vnitrostátnímu soudu změnit příslušná ujednání považovaná za zneužívající v tom smyslu, že uvede, že rozvazovací doložka čtvrtého stupně by mohla být použita za jiných podmínek než jaké jsou výslovně stanoveny ve smlouvě o smlouvě budoucí (například, nikoli za jakékoli zpoždění s placením nebo nezaplacení, bez ohledu na jejich výši, nýbrž pouze pro platby v určité výši provedené opožděně nebo neprovedené, které soud, případ od případu, považuje za významné), ani snížit (omezeně) výši smluvní pokuty na částky zaplacené jako záloha budoucím kupujícím až do okamžiku uplatnění rozvazovací doložky. Může se v takovém případě vnitrostátní soud omezit na konstatování, že se tato ujednání nepoužijí vůči dotčenému spotřebiteli?