22.5.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 161/14

Kasační opravný prostředek podaný dne 24. března 2017 Evropskou unií, zastoupenou Soudním dvorem Evropské unie, proti rozsudku Tribunálu (třetího rozšířeného senátu) vydanému dne 1. února 2017 ve věci T-479/14, Kendrion v. Evropská unie

(Věc C-150/17 P)

(2017/C 161/18)

Jednací jazyk: nizozemština

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Evropská unie, zastoupená Soudním dvorem Evropské unie (zástupci: J. Inghelram a E. Beysen, zmocněnci)

Další účastnice řízení: Kendrion NV, Evropská komise

Návrhová žádání

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (dále jen „navrhovatelka“) navrhuje, aby Soudní dvůr:

—

zrušil bod 1 výroku napadeného rozsudku,

—

zamítnul jako neopodstatněný návrh společnosti Kendrion v prvním stupni, jímž se tato společnost domáhala náhrady majetkové újmy, kterou údajně utrpěla, nebo zcela podpůrně snížil tuto náhradu majetkové újmy na 175 709,87 eura,

—

uložil společnosti Kendrion náhradu nákladů řízení.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Na podporu svého kasačního opravného prostředku navrhovatelka uvádí tři důvody:

1.

První důvod vychází z nesprávného právního posouzení v souvislosti s výkladem pojmu „příčinná souvislost“, jelikož Tribunál rozhodl, že porušení přiměřené lhůty k vyhlášení rozsudku bylo rozhodující příčinou tvrzené majetkové újmy spočívající v zaplacení poplatků za bankovní záruku, ačkoli podle ustálené judikatury rozhodující příčinou platby těchto poplatků je rozhodnutí podniku nezaplatit pokutu v průběhu řízení před unijním soudem.

2.

Druhý důvod vychází z nesprávného právního posouzení při výkladu pojmu „újma“, jelikož Tribunál odmítl uplatnit na údajnou majetkovou újmu vyplývající z platby bankovní záruky stejné podmínky, jaké uvedl v souvislosti s údajnou majetkovou újmou spojenou s platbou úroků z výše pokuty, totiž, že žalobkyně v prvním stupni měla prokázat, že finanční zátěž vyplývající z uvedené platby úroků byla vyšší než výhoda, kterou mohla získat z nezaplacení pokuty.

3.

Třetí důvod vychází z nesprávného právního posouzení a nedostatečného odůvodnění, pokud jde o období, během kterého k údajné majetkové újmě došlo, jelikož Tribunál, aniž to odůvodnil, vycházel z toho, že období, během kterého k tvrzené majetkové újmě spočívající v platbě poplatků za bankovní záruku došlo, mohlo být jiným obdobím než období, které Tribunál stanovil pro protiprávní jednání, který údajně způsobilo tuto újmu.