6.6.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 178/2

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Budai Központi Kerületi Bíróság (Maďarsko) dne 24. ledna 2017 – GT v. HS

(Věc C-38/17)

(2017/C 178/02)

Jednací jazyk: maďarština

Předkládající soud

Budai Központi Kerületi Bíróság

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: GT

Žalovaný: HS

Předběžné otázky

Brání pravomoc, která je přiznána Evropské unii s cílem zajistit vysokou úroveň ochrany spotřebitele,

základní zásady unijního práva, a to zásada rovnosti před zákonem, zásada účinné soudní ochrany a zásada spravedlivého procesu, a

různé body odůvodnění směrnice 93/13/ES (1) („…vzhledem k tomu, že dva programy Společenství pro politiku ochrany a informování spotřebitele zdůraznily význam ochrany spotřebitele v oblasti zneužívajících smluvních ujednání; že tato ochrana by měla být zajištěna právními a správními předpisy buď harmonizovanými na úrovni Společenství, anebo přímo přijatými na této úrovni; vzhledem k tomu, že v souladu se zásadou uvedenou pod nadpisem ‚Ochrana hospodářských zájmů spotřebitelů‘, jak je vyjádřena v těchto programech: ‚příjemci zboží nebo služeb by měli být chráněni před zneužitím moci prodávajícího nebo poskytovatele, zejména před adhezními smlouvami a nespravedlivým vyloučením základních práv ve smlouvách‘; vzhledem k tomu, že účinnější ochrany spotřebitele lze dosáhnout přijetím jednotných právních předpisů v oblasti zneužívajících ujednání; že takové přepisy by se měly vztahovat na všechny smlouvy uzavírané mezi prodávajícími nebo poskytovateli a spotřebiteli; že z působnosti této směrnice musí být vyňaty mimo jiné pracovní smlouvy, smlouvy týkající se dědického práva, smlouvy týkající se rodinného práva a smlouvy týkající se zřizování a organizace společností nebo dohod o sdružení fyzických osob; vzhledem k tomu, že spotřebitel musí mít stejnou ochranu u smluv uzavíraných ústně i písemně bez ohledu na to, zda v druhém případě jsou smluvní ujednání obsažena v jednom nebo více dokumentech; vzhledem k tomu, že však za daného stavu věcí vnitrostátní právní předpisy umožňují, aby se uvažovalo pouze o částečné harmonizaci; že zejména tato směrnice se vztahuje pouze na smluvní ujednání, která nebyla sjednána individuálně; že členským státům by měla být ponechána možnost, aby s náležitým ohledem na Smlouvu zajistily spotřebitelům vyšší úroveň ochrany prostřednictvím přísnějších vnitrostátních ustanovení, než jsou ustanovení této směrnice; […] vzhledem k tomu, že smlouvy by měly být sepsány jasným a srozumitelným jazykem; že by měla být spotřebiteli dána příležitost, aby si prověřil všechna ujednání a v případě pochybnosti by měl převažovat výklad, který je pro spotřebitele nejpříznivější; […]“), a konečně

článek 4 odst. 2 a článek 5 směrnice 93/13/ES

vnitrostátní judikatuře normativní povahy, která a) anebo b)

nestanoví, že smlouva je platná pouze pod podmínkou, že smluvní partner spotřebitele umožní spotřebiteli seznámit se před uzavřením smlouvy s jasně a srozumitelně sepsanými smluvními ujednáními, která jsou hlavním předmětem této smlouvy, včetně směnného kurzu použitelného na vyplácení finančních prostředků z titulu úvěru vyjádřeného v cizí měně, a to tak, aby smlouva nebyla stižena neplatností;

umožňuje, aby smluvní partner spotřebitele oznámil (například ve zvláštním dokumentu) jasně a srozumitelně sepsaná smluvní ujednání, která jsou hlavním předmětem této smlouvy, až v okamžiku, kdy se již spotřebitel neodvolatelně zavázal k plnění smlouvy, aniž tato samotná okolnost představuje důvod neplatnosti smlouvy?

(1) Směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o zneužívajících ujednáních ve spotřebitelských smlouvách (Úř. věst. L 95, s. 29).