Věc C‑532/17

Wolfgang Wirth a další

proti

Thomson Airways Ltd.

[žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Landgericht Hamburg (zemský soud v Hamburku, Německo)]

„Řízení o předběžné otázce – Doprava – Nařízení (ES) č. 261/2004 – Článek 2 písm. b) – Oblast působnosti – Pojem ‚provozující letecký dopravce‘ – Smlouva o nájmu letadla s posádkou (‚wet lease‘)“

Shrnutí – rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 4. července 2018

Doprava – Letecká doprava – Nařízení č. 261/2004 – Náhrady a pomoc cestujícím – Provozující letecký dopravce – Pojem – Letecký dopravce, který pronajal jinému leteckému dopravci letadlo a posádku v rámci „wet lease“ – Vyloučení

[Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 261/2004, čl. 2 písm. b)]

Pojem „provozující letecký dopravce“ ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004 ze dne 11. února 2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letů a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 295/91, a zejména jeho čl. 2 písm. b) musí být vykládán v tom smyslu, že se nevztahuje na leteckého dopravce, který, jako letecký dopravce dotčený v původním řízení, pronajme jinému leteckému dopravci letadlo a posádku v rámci smlouvy o pronájmu letadla s posádkou („wet lease“), ale nenese provozní odpovědnost za lety, a to ani tehdy, když potvrzení o rezervaci místa na letu vydané cestujícím uvádí, že tento let provozuje prvně uvedený dopravce.

V tomto ohledu je třeba uvést, že podle čl. 2 písm. b) nařízení č. 261/2004 je třeba pojem „provozující letecký dopravce“ chápat tak, že označuje „leteck[ého] dopravce, který provádí nebo zamýšlí provést let podle smlouvy s cestujícím nebo v zastoupení jiné právnické nebo fyzické osoby, která uzavřela smlouvu s tímto cestujícím“. Tato definice tedy stanoví dvě kumulativní podmínky toho, aby letecký dopravce mohl být považován za „provozujícího leteckého dopravce“, a to uskutečnění příslušného letu a existenci smlouvy uzavřené s cestujícím. Pokud jde o první podmínku, ta zdůrazňuje pojem „let“, který představuje její ústřední prvek. Soudní dvůr přitom již rozhodl, že tento pojem je třeba chápat jako „operaci letecké dopravy, a tak určitým způsobem představuje ‚jednotku‘ této dopravy provedenou leteckým dopravcem, který určuje její trasu“ (rozsudky ze dne 10. července 2008, Emirates Airlines, C‑173/07, EU:C:2008:400, bod 40, ze dne 13. října 2011, Sousa Rodríguez a další, C‑83/10, EU:C:2011:652, bod 27, a ze dne 22. června 2016, Mennens, C‑255/15, EU:C:2016:472, bod 20).

Z toho vyplývá, že za provozujícího leteckého dopravce musí být považován dopravce, který v rámci činnosti přepravy cestujících přijme rozhodnutí o uskutečnění konkrétního letu, včetně stanovení jeho trasy, a tím vytvoří pro zájemce nabídku letecké dopravy. Přijetí takového rozhodnutí totiž znamená, že tento dopravce na sebe bere odpovědnost za uskutečnění uvedeného letu, včetně mimo jiné jeho případného zrušení nebo významného zpoždění na příletu. V projednávaném případě je nesporné, že společnost Thomson Airways se omezila na pronájem letadla a posádky, s jejichž pomocí byl proveden let dotčený v původním řízení, ale o stanovení trasy a uskutečnění letu rozhodla TUIFly. Za těchto podmínek je třeba konstatovat, aniž je třeba zkoumat druhou kumulativní podmínku stanovenou v čl. 2 písm. b) nařízení č. 261/2004, že takového leteckého dopravce, jako je společnost Thomson Airways ve věci v původním řízení, který pronajme jinému leteckému dopravci letadlo a posádku, nelze v žádném případě považovat za „provozujícího leteckého dopravce“ ve smyslu nařízení č. 261/2004 a zejména jeho čl. 2 písm. b).

(viz body 17–22, 26 a výrok)