–

za A a další E. Dansem, advocaat,

–

za nizozemskou vládu K. Bulterman, M. L. Noort, C. S. Schillemans a J. M. Hoogveldem, jako zmocněnci,

–

za dánskou vládu J. Nymann-Lindegrenem, M. Wolff a P. Ngo, jako zmocněnci,

–

za německou vládu původně T. Henzem a S. Eisenberg, poté posledně uvedenou, jako zmocněnci,

–

za finskou vládu H. Leppo, jako zmocněnkyní,

–

za Evropskou komisi A. Bouquetem a F. Moro, jako zmocněnci,

1

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se týká výkladu bodů 5 a 8 kapitoly IV oddílu II přílohy III nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004 ze dne 29. dubna 2004, kterým se stanoví zvláštní hygienická pravidla pro potraviny živočišného původu (Úř. věst. 2004, L 139, s. 55; Zvl. vyd. 03/45, s. 14, opravy Úř. věst. 2006, L 203, s. 19, a Úř. věst. 2013, L 160, s. 15), a bodu 1 části D kapitoly II oddílu I přílohy I nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 ze dne 29. dubna 2004, kterým se stanoví zvláštní pravidla pro organizaci úředních kontrol produktů živočišného původu určených k lidské spotřebě (Úř. věst. 2004, L 139, s. 206; Zvl. vyd. 03/45, s. 75, oprava Úř. věst. 2006, L 203, s. 20), ve znění prováděcího nařízení Komise (EU) č. 739/2011 ze dne 27. července 2011 (Úř. věst. 2011, L 196, s. 3) (dále jen „nařízení č. 854/2004“).

2

Tato žádost byla předložena v rámci sporu mezi A a dalšími, sedmi drůbežími jatkami se sídlem v Nizozemsku, a Staatssecretaris van Economische Zaken (státní tajemník pro hospodářství, Nizozemsko, dále jen „státní tajemník“) ve věci správních pokut, které státní tajemník uložil za porušení nizozemského zákona o zvířatech.

3

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin (Úř. věst. 2002, L 31, s. 1; Zvl. vyd. 15/06, s. 463), stanoví v bodech 9 a 14 článku 3 následující:

„Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

[…]

[…]

4

Článek 14 tohoto nařízení, nadepsaný „Požadavky na bezpečnost potravin“, stanoví:

„1.   Potravina nesmí být uvedena na trh, není-li bezpečná.

2.   Potravina se nepovažuje za bezpečnou, je-li považována za

3.   Při rozhodování o tom, zda potravina je nebo není bezpečná, se berou v úvahu

[…]

5.   Při rozhodování o tom, zda potravina není vhodná k lidské spotřebě, se bere v úvahu skutečnost, zda není potravina s ohledem na své zamýšlené použití nepřijatelná pro lidskou spotřebu z důvodu kontaminace cizorodými nebo jinými látkami nebo z důvodu hniloby, kažení nebo rozkladu.

[…]“

5

V článku 17 uvedeného nařízení, nadepsaném „Povinnosti“, se stanoví:

„1.   Provozovatelé potravinářských a krmivářských podniků ve všech fázích výroby, zpracování a distribuce zajistí v podnicích, které řídí, aby potraviny a krmiva splňovaly požadavky potravinového práva, které se týkají jejich činnosti, a kontrolují plnění těchto požadavků.

2.   Členské státy zajišťují dodržování potravinového práva a sledují a ověřují, zda provozovatelé potravinářských a krmivářských podniků ve všech fázích výroby, zpracování a distribuce plní odpovídající požadavky potravinového práva.

Za tímto účelem používají systém úředních kontrol a vykonávají další činnosti přiměřené okolnostem, včetně informování veřejnosti o bezpečnosti a riziku potravin a krmiv, dozoru nad bezpečností potravin a krmiv a dalších kontrolních činnostech prováděných během všech fází výroby, zpracování a distribuce.

Členské státy rovněž stanoví pravidla pro opatření a sankce použitelné při porušení potravinového práva a právních předpisů týkajících se krmiv. Tato opatření a tyto sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.“

6

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 ze dne 29. dubna 2004 o hygieně potravin (Úř. věst. 2004, L 139, s. 1, Zvl. vyd. 13/34, s. 319) v čl. 2 odst. 1 písm. f) stanoví:

„Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

[…]

7

Článek 3 téhož nařízení, nadepsaný „Obecná povinnost“, stanoví:

„Provozovatel potravinářského podniku zajistí, aby ve všech fázích výroby, zpracování a distribuce potraviny pod jeho kontrolou splňovaly odpovídající hygienické požadavky stanovené v tomto nařízení.“

8

Článek 4 uvedeného nařízení, nadepsaný „Obecné a zvláštní hygienické požadavky“, stanoví:

„1.   Provozovatelé potravinářských podniků zabývajících se prvovýrobou a souvisejícími postupy uvedenými v příloze I dodržují obecná hygienická pravidla stanovená v části A přílohy I a všechny zvláštní požadavky stanovené nařízením (ES) č. 853/2004.

2.   Provozovatelé potravinářských podniků provádějících činnosti v jakékoli fázi výroby, zpracování a distribuce potravin, které následují po fázích, na něž se vztahuje odstavec 1, dodrží všeobecné hygienické požadavky stanovené v příloze II a všechny zvláštní požadavky stanovené nařízením (ES) č. 853/2004.

3.   Provozovatelé potravinářských podniků podle potřeby přijmou tato zvláštní hygienická opatření:

[…]“

9

Článek 5 nařízení č. 852/2004, nadepsaný „Analýza rizika a kritické kontrolní body“, v odstavci 1 stanoví:

„Provozovatelé potravinářských podniků vytvoří a zavedou jeden nebo více stálých postupů založených na zásadách [Hazard Analysis Critical Control Point (HACCP)] (analýza rizik a kritických kontrolních bodů) a postupují podle nich.“

10

Body 1, 2, 4, 9 a 10 odůvodnění nařízení č. 853/2004 znějí následovně:

[…]

[…]

11

Článek 2 nařízení č. 853/2004, nadepsaný „Definice“, stanoví:

„Pro účely tohoto nařízení platí následující definice:

12

Článek 3 nařízení č. 853/2004, nadepsaný „Obecné povinnosti“, v odstavci 1 stanoví:

„Provozovatelé potravinářských podniků musí splňovat příslušná ustanovení příloh II a III.“

13

Bod 10 kapitoly IV oddílu I nadepsaného „Maso domácích kopytníků“, přílohy III tohoto nařízení stanoví:

„Jatečně upravená těla nesmí být viditelně kontaminována fekáliemi. Každá viditelná kontaminace musí být neprodleně odstraněna vyříznutím nebo jiným způsobem s rovnocenným účinkem.“

14

Kapitola II, nadepsaná „Požadavky na jatky“, oddílu II, nadepsaného „Maso drůbeže a zajícovců“, přílohy III uvedeného nařízení stanoví:

„Provozovatelé potravinářských podniků musí zajistit, aby konstrukce, uspořádání a vybavení jatek, ve kterých se poráží drůbež a zajícovci, splňovaly následující požadavky.

[…]

[…]“

15

Kapitola IV, nadepsaná „Hygiena porážky“, oddílu II přílohy III nařízení č. 853/2004 zní:

„Provozovatelé potravinářských podniků provozující jatky, na nichž se poráží drůbež a zajícovci, musí zajistit dodržení následujících požadavků.

[…]

16

Nařízení č. 854/2004 v bodech 4 a 8 odůvodnění uvádí:

[…]

17

Článek 4 tohoto nařízení, nadepsaný „Obecné zásady úředních kontrol pro všechny produkty živočišného původu, na které se vztahuje toto nařízení“, stanoví:

„1.   Členské státy zajistí, aby provozovatelé potravinářských podniků poskytovali příslušnému orgánu veškerou pomoc potřebnou pro účinné provádění úředních kontrol.

Zejména:

[…]

2.   Příslušný orgán provádí úřední kontroly za účelem ověření, zda provozovatelé potravinářských podniků splňují požadavky:

[…]

3.   Úřední kontroly podle odstavce 1 zahrnují:

[…]

a

[…]

5.   Audity postupů založených na zásadách HACCP mají za cíl ověřit, zda provozovatelé potravinářských podniků používají tyto postupy soustavně a řádně, se zvláštním zřetelem k tomu, aby tyto postupy poskytovaly záruky vymezené v oddílu II přílohy II nařízení (ES) č. 853/2004. Mají zejména ověřit, zda postupy v možném rozsahu zaručují, že produkty živočišného původu:

[…]“

18

Článek 5 nařízení č. 854/2004 stanoví:

„Členské státy zajišťují, že úřední kontroly týkající se čerstvého masa probíhají v souladu s přílohou I.

[…]“

19

Kapitola I, nadepsaná „Úkoly při auditu“, oddílu I přílohy I tohoto nařízení stanoví:

[…]“

20

Část D, nadepsaná „Prohlídka po porážce“, kapitoly II oddílu I přílohy I uvedeného nařízení stanoví:

[…]“

21

Kapitola V, nadepsaná „Rozhodnutí týkající se masa“, oddílu II přílohy I tohoto nařízení stanoví:

[…]“

22

Část B kapitoly V oddílu IV přílohy I nařízení č. 854/2004 stanoví:

[…]“

23

Článek 6.2 odst. 1 Wet houdende een integraal kader voor regels over gehouden dieren en daaraan gerelateerde onderwerpen (zákon, kterým se stanoví ucelený regulační rámec pro chovná zvířata a související otázky) ze dne 19. května 2011 (Stb. 2011, č. 345, dále jen „zákon o zvířatech“) stanoví:

„Je zakázáno jednat v rozporu s ustanoveními nařízení Evropské unie, která se týkají otázek upravených tímto zákonem a která jsou označena nařízením veřejné správy nebo ministerskou vyhláškou nebo na jejich základě.“

24

Článek 8.7 zákona o zvířatech stanoví:

„Ministr může osobě, která se dopustila porušení práva, uložit správní pokutu.“

25

Článek 2.4 Regeling van de Minister van Economische Zaken, nr. WJZ/12346914, houdende regels met betrekking tot dierlijke producten (vyhláška ministra hospodářství č. WJZ/12346914 obsahující pravidla pro živočišné produkty), ze dne 7. prosince 2012 (Stcrt. 2012, č. 25949), v odst. 1 písm. d) stanoví:

„Ustanovení nařízení Evropské unie, která jsou uvedena v čl. 6.2 odst. 1 písm. d) zákona o zvířatech, jsou následující:

[…]

26

V rámci kontrol provedených Nederlandse Voedsel- en Warenautoriteit (nizozemský úřad pro dohled nad potravinami a spotřebními výrobky, Nizozemsko) u několika drůbežích jatek byla na konci procesu „přípravy k vaření“ těsně před chlazením zjištěna kontaminace jatečně upravených těl drůbeže fekáliemi, obsahem volete a žlučí. Tento orgán vypracoval protokoly, z nichž vyplývá, že kontaminace byla výsledkem nedostatečných opatření k zabránění kontaminace a že se tyto jatky dopustily protiprávního jednání podle čl. 6.2 odst. 1 zákona o zvířatech a čl. 2.4 odst. 1 vyhlášky ministra hospodářství č. WJZ/12346914, a tedy čl. 3 odst. 1 nařízení č. 853/2004 a bodů 5 a 8 kapitoly IV oddílu II přílohy III tohoto nařízení.

27

Na základě těchto protokolů uložil státní tajemník rozhodnutími ze dne 27. listopadu, 11. prosince a 18. prosince 2015 každé z jatek dotčených v původním řízení různé pokuty ve výši 2500 eur za porušení zákona o zvířatech. Jatky podaly proti těmto rozhodnutím stížnosti u státního tajemníka, který je ve dnech 29. dubna, 2. května a 3. května 2016 zamítl.

28

Jatky dotčené v původním řízení podaly proti posledně uvedeným rozhodnutím žalobu u Rechtbank Rotterdam (soud v Rotterdamu, Nizozemsko).

29

Jatky dotčené v původním řízení tvrdí, že ze znění ani kontextu ustanovení bodů 5 a 8 kapitoly IV oddílu II přílohy III nařízení č. 853/2004 nelze vyvodit, že stanoví normu „nulové tolerance“ za účelem zabránění jakékoli kontaminaci. Poukazují na to, že jatečně upravená těla musí být možné vyčistit ještě ve fázi chlazení nebo v pozdější fázi porcování nebo balení. Žalobkyně rovněž zpochybňují, že by kontaminace mohla být způsobena fekáliemi, obsahem volete a žlučí. Kromě toho zpochybňují způsoby kontroly a zdůrazňují, že při kontrolách nemohou být jatečně upravená těla odebrána z linky a že vizuálně lze prohlížet pouze vnější povrch.

30

Naproti tomu státní tajemník tvrdí, že uvedená ustanovení obsahují normu „nulové tolerance“, podle níž nesmí jatečně upravená těla drůbeže vykazovat po fázi vykolení a čištění, jakož i před fází chlazení žádnou viditelnou kontaminaci. V tomto ohledu zdůrazňuje, že fází, během níž musí být provedena kontrola, je fáze před chlazením. Poznamenává, že pojem „kontaminace“ zahrnuje rovněž kontaminaci fekáliemi, obsahem volete a žlučí. Ohledně kontrol má státní tajemník za to, že jatečně upravená těla lze odebrat z linky a že lze rovněž kontrolovat vnitřní stranu, jakož i část pod tukovou tkání.

31

Za těchto podmínek se Rechtbank Rotterdam (soud v Rotterdamu), který měl pochybnosti o výkladu použitelného unijního práva, rozhodl přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžné otázky:

32

Úvodem je třeba připomenout, že podle ustálené judikatury Soudního dvora platí, že v rámci postupu spolupráce mezi vnitrostátními soudy a Soudním dvorem zavedeného článkem 267 SFEU přísluší Soudnímu dvoru poskytnout vnitrostátnímu soudu užitečnou odpověď, která mu umožní rozhodnout spor, jenž mu byl předložen. Z tohoto hlediska Soudnímu dvoru přísluší, aby otázky, které jsou mu položeny, případně přeformuloval. Dále může Soudní dvůr vzít v potaz normy unijního práva, na které vnitrostátní soud ve znění svých otázek neodkázal (rozsudek ze dne 1. února 2017, Município de Palmela, C‑144/16, EU:C:2017:76, bod 20 a citovaná judikatura).

33

V projednávané věci je pro poskytnutí užitečné odpovědi předkládajícímu soudu nezbytné obrátit pořadí otázek a zkoumat nejprve druhou otázku, poté společně první, třetí a případně pátou otázku a nakonec čtvrtou otázku, tak jak byly přeformulovány.

34

Podstatou druhé otázky předkládajícího soudu je, zda body 5 a 8 kapitoly IV oddílu II přílohy III nařízení č. 853/2004 musí být vykládány v tom smyslu, že pojem „kontaminace“ zahrnuje nejen kontaminaci fekáliemi, ale také kontaminaci obsahem volete a žlučí.

35

Je třeba uvést, že bod 5 ani bod 8 kapitoly IV oddílu II přílohy III nařízení č. 853/2004 neupřesňují možné zdroje kontaminace jatečně upravených těl při porážce. Uvedený bod 5 totiž pouze uvádí, že „omráčení, vykrvení, stažení, oškubání, vykolení a další zpracování musí být provedeny bez zbytečného odkladu a způsobem, který vylučuje kontaminaci masa. Zejména musí být přijata opatření k tomu, aby nedošlo k úniku obsahu trávicího ústrojí při vykolení“. Bod 8 výraz „kontaminace“ nezmiňuje.

36

Předkládající soud má pochybnosti o tom, zda fekálie, obsah volete a žluč tvoří součást „trávicího ústrojí“ ve smyslu bodu 5 kapitoly IV oddílu II přílohy III nařízení č. 853/2004, a zda je lze z tohoto důvodu považovat za zdroje kontaminace ve smyslu tohoto nařízení.

37

V tomto ohledu je třeba uvést, že jazyková znění tohoto nařízení se ohledně výrazů použitých ve druhé větě bodu 5 kapitoly IV oddílu II přílohy III nařízení č. 853/2004 liší. Zatímco například nizozemské, německé a švédské znění tohoto ustanovení, která používají výrazy „inhoud van maag en darmen“, „Magen- und Darminhalt“ a „mag- och tarminnehåll“, odkazují na obsah žaludku a střev, dánská, anglická a francouzská verze uvedeného ustanovení, které obsahují výrazy „fordøjelseskanalens indhold“, „digestive tract contents“ a „contenu du tractus digestif“, mají zjevně širší význam.

38

V této souvislosti je nutné připomenout, že podle ustálené judikatury Soudního dvora platí, že formulace použitá v jedné z jazykových verzí ustanovení unijního práva nemůže sloužit jako jediný základ pro výklad tohoto ustanovení ani jí nemůže být v tomto ohledu přiznána přednostní povaha oproti jiným jazykovým verzím. Ustanovení unijního práva musí být totiž vykládána a používána jednotně na základě znění vypracovaných ve všech unijních jazycích. V případě rozdílů mezi různými jazykovými verzemi unijního práva musí být dotčené ustanovení vykládáno podle systematiky a účelu právní úpravy, jejíž je součástí (viz zejména rozsudek ze dne 25. října 2018, Tänzer & Trasper, C‑462/17, EU:C:2018:866, bod 20, jakož i citovaná judikatura).

39

Pokud jde zaprvé o systematiku dotčeného ustanovení, je třeba uvést, že podle článku 2 nařízení č. 853/2004 platí definice uvedené v nařízeních č. 178/2002 a 852/2004 pro účely nařízení č. 853/2004. V této souvislosti definuje čl. 2 odst. 1 písm. f) nařízení č. 852/2004 výraz „kontaminace“ jako „přítomnost nebo vnášení nebezpečí“. „Nebezpečí“ je pak definováno v článku 3 bodě 14 nařízení č. 178/2002 jako „biologické, chemické nebo fyzikální činitele v potravinách nebo krmivech nebo stav potravin nebo krmiv, které mohou mít nepříznivý účinek na zdraví“.

40

Jak uvedl generální advokát v bodě 51 svého stanoviska, unijní normotvůrce chtěl volbou široké definice pojmu kontaminace zjevně podpořit vysokou úroveň bezpečnosti potravin.

41

Tato analýza je potvrzena samotným zněním bodu 5 kapitoly IV oddílu II přílohy III nařízení č. 853/2004. Použití výrazu „jakákoli kontaminace“ ve francouzském nebo německém znění, výrazu „kontaminace“ v nizozemském nebo španělském znění, jakož i použití příslovce „zejména“ v tomto bodě totiž prokazují, že uvedený normotvůrce neomezil povinnost vyhnout se jakékoli kontaminaci na její některou konkrétní formu. Stejně tak bod 8 kapitoly IV oddílu II přílohy III tohoto nařízení stanoví postup po prohlídce a vykolení, tedy zejména očištění poražených těl, aniž tuto povinnost omezuje na odstranění některých forem kontaminace.

42

Kromě toho z bodu 2 kapitoly I oddílu I přílohy I nařízení č. 854/2004 vyplývá, že úřední veterinární lékař musí při kontrole postupů provozovatelů takových potravinářských podniků, jako jsou jatky, ověřovat, že tyto postupy v maximální míře zaručují, že maso „není znečištěno fekáliemi nebo jinými nečistotami“. Je nutno konstatovat, že výrazy použité v souvislosti s povahou kontaminace jsou rovněž velmi široké, jelikož použití pojmu „jinými“ potvrzuje, že zdroje kontaminace nejsou předmětem žádného konkrétního omezení.

43

Pokud jde zadruhé o účel nařízení č. 853/2004, je třeba připomenout, že jeho bod 9 odůvodnění uvádí, že hlavním cílem jeho přepracování je zajistit spotřebiteli vysokou úroveň ochrany spotřebitele v oblasti bezpečnosti potravin. Kromě toho bod 10 odůvodnění uvedeného nařízení jasně dokládá, že zdraví spotřebitelů má pro unijního normotvůrce prvořadý význam, jelikož je v něm uvedeno, že „[j]e nezbytné zachovat podrobná hygienická pravidla pro produkty živočišného původu, a pokud je to třeba pro zajištění ochrany spotřebitele, tak je zpřísnit“.

44

Jak celková systematika nařízení č. 853/2004, tak cíl vysoké úrovně ochrany spotřebitele, jehož se snaží dosáhnout, vyžadují zahrnutí všech zdrojů kontaminace. Pojem „trávicí ústrojí“ tedy nemůže být omezen na střeva a jejich obsah. Jak totiž uvedl generální advokát v bodě 50 svého stanoviska, trávicí ústrojí zahrnuje všechny orgány, které patří do trávicího systému, ale rovněž jejich obsah od úst až po konečník. Fekálie, obsah volete a žluč jsou tedy součástí trávicího ústrojí a musí se na ně vztahovat povinnosti upravené v bodech 5 a 8 kapitoly IV oddílu II přílohy III nařízení č. 853/2004.

45

S ohledem na výše uvedené je třeba na druhou otázku odpovědět tak, že body 5 a 8 kapitoly IV oddílu II přílohy III nařízení č. 853/2004 musí být vykládány v tom smyslu, že pojem „kontaminace“ zahrnuje nejen kontaminaci fekáliemi, ale také kontaminaci obsahem volete a žlučí.

46

Podstatou první a třetí otázky předkládajícího soudu, které je třeba zkoumat společně, je, zda body 5 a 8 kapitoly IV oddílu II přílohy III nařízení č. 853/2004 musí být vykládány v tom smyslu, že jatečně upravené tělo drůbeže nesmí vykazovat viditelnou kontaminaci již po fázi čištění a zda k této fázi musí dojít před fází chlazení. V případě, že toto ustanovení bude vykládáno v tom smyslu, že nevyžaduje absenci viditelné kontaminace, táže se předkládající soud pátou otázkou Soudního dvora, zda uvedené ustanovení ve spojení s ustanoveními nařízení č. 852/2004 musí být vykládáno v tom smyslu, že se pro účely zajištění cíle vysoké úrovně ochrany veřejného zdraví musí kontrola příslušných orgánů omezit na ověření dodržení norem HACCP ze strany jatek.

47

Předem je nutno podotknout, že předkládající soud chce ve skutečnosti zjistit, zda body 5 a 8 kapitoly IV oddílu II přílohy III nařízení č. 853/2004 obsahují normu nulové tolerance, tedy že jatečně upravená těla drůbeže nesmí po fázi vykolení vykazovat žádnou, ať již viditelnou či neviditelnou kontaminaci. Zadruhé se táže, zda v případě, že se tato norma použije, musí se použít na konci porážkové linky, tedy před fází chlazení.

48

Je třeba uvést, že definice pojmu „kontaminace“ v čl. 2 odst. 1 písm. f) nařízení č. 852/2004 ani body 5 a 8 kapitoly IV oddílu II přílohy III nařízení č. 853/2004 nerozlišují mezi viditelnou a neviditelnou kontaminací.

49

Z bodů 39 až 41 tohoto rozsudku nicméně vyplývá, že pojem „kontaminace“ ve smyslu bodů 5 a 8 kapitoly IV oddílu II přílohy III nařízení č. 853/2004 je definován široce. Nemůže být tedy omezen pouze na pojem viditelné kontaminace.

50

V této souvislosti je třeba poznamenat, že unijní normotvůrce diferencuje mezi různými druhy zvířat, když rozlišuje zejména mezi masem domácích kopytníků, drůbeží a zajícovci. V bodě 10 kapitoly IV, věnované hygieně porážky, oddílu I přílohy III tohoto nařízení přitom v případě masa domácích kopytníků výslovně uvedl, že jatečně upravená těla spadající do této kategorie „nesmí být viditelně kontaminována fekáliemi“ a že „každá viditelná kontaminace musí být neprodleně odstraněna vyříznutím nebo jiným způsobem s rovnocenným účinkem“.

51

Je nutné konstatovat, že takové upřesnění se nevyskytuje v kapitole věnované hygieně porážky v případě drůbeže a zajícovců. Unijní normotvůrce chtěl tedy zachovat širokou definici pojmu „kontaminace“ v bodech 5 a 8 kapitoly IV oddílu II přílohy III nařízení č. 853/2004, aby zahrnoval viditelnou i neviditelnou kontaminaci.

52

Podle bodů 5 a 8 kapitoly IV oddílu II přílohy III nařízení č. 853/2004 zahrnuje tedy pojem „kontaminace“ jak viditelnou, tak neviditelnou kontaminaci.

53

Stran otázky, v jaké fázi se vyžaduje absence jakékoli kontaminace bez ohledu na to, zda je viditelná či nikoli, je třeba uvést, že žalobci v původním řízení zejména tvrdí, že normu nulové tolerance je nemožné splnit a že případné kontaminace jatečně upravených těl ve fázi přípravy k vaření jsou odstraněny během chlazení nebo porcování, jakož i balení. Jatky tedy mají podle názoru žalobců pouze povinnost vynaložit maximální úsilí po celou dobu procesu porážky.

54

Tento argument nemůže obstát.

55

Ze znění bodu 5 kapitoly IV oddílu II přílohy III nařízení č. 853/2004 vyplývá, že ve stadiu porážky musí být přijata veškerá opatření k tomu, aby nedošlo k úniku obsahu trávicího ústrojí při vykolení. Použití slovesa „nedošlo“ dokládá, že unijní normotvůrce nechtěl v tomto stadiu procesu uložit povinnost dosažení výsledku, ale naopak vybídnout jatky, aby přijaly veškerá možná opatření k zamezení kontaminace jatečně upravených těl. Absence jakékoli viditelné kontaminace v této fázi by totiž ukládala jatkám nepřiměřenou povinnost.

56

Tuto analýzu potvrzuje skutečnost, jak uvedl generální advokát v bodech 62 a 63 svého stanoviska, že k prohlídce po porážce, kterou mají být odstraněna jatečně upravená těla, která jsou kontaminovaná a nevhodná k lidské spotřebě, dochází v souladu s body 6 a 7 kapitoly IV oddílu II přílohy III nařízení č. 853/2004 ve spojení s bodem 1 kapitoly V části B oddílu IV přílohy I nařízení č. 854/2004 po stadiu vykolení. Především posledně uvedený bod stanoví, že u veškeré drůbeže musí být provedena prohlídka po porážce v souladu s oddíly I a III přílohy I nařízení č. 854/2004 a že navíc úřední veterinární lékař musí osobně provést denní prohlídku vnitřností a tělních dutin reprezentativního vzorku drůbeže. V tomto ohledu musí úřední veterinární lékař v souladu s bodem 2 kapitoly I oddílu I přílohy I tohoto nařízení ověřit, zda postupy provozovatele v možném rozsahu zaručují, že maso není kontaminováno fekáliemi nebo jinak.

57

Prohlídka po porážce je určena právě k roztřídění částí nevhodných k lidské spotřebě a ostatních částí, které mohou přejít do stadia čištění, aby byly zbaveny veškeré zbývající nečistoty, jako je krev nebo obsah střev. Tato fáze by tedy zjevně byla zcela nadbytečná, pokud by se nulová tolerance uplatnila od fáze vykolení, v níž není možná žádná viditelná kontaminace.

58

Z pořadí etap zpracování zvoleného unijním normotvůrcem v bodě 8 kapitoly IV oddílu II přílohy III nařízení č. 853/2004 naproti tomu vyplývá, že se čistění musí uskutečnit před chlazením, a tedy před porcováním, balením a zpřístupněním spotřebiteli. Po fázi čištění nesmí tedy přetrvávat žádná viditelná kontaminace.

59

Ve fázi čištění již tedy kontrola ze strany úředního veterinárního lékaře umožnila přijetí nezbytných opatření ke snížení nebezpečí na přijatelnou úroveň prostřednictvím očištění částí, které lze ještě očistit, a v případě nemožnosti snížit nebezpečí na přijatelnou úroveň přijmout vhodná nápravná opatření k zamezení tohoto nebezpečí, tedy prohlásit dotčené části za nevhodné k lidské spotřebě, a to v souladu se „zásadami HACCP“ ve smyslu článku 5 nařízení č. 852/2004.

60

Kromě toho řádné provedení etapy čištění, jejímž výsledkem je zbavení jatečně upravených těl jakékoli viditelné kontaminace během fáze chlazení, porcování a balení, je o to zásadnější, že tyto fáze již samy o sobě představují kritický bod z důvodu četných kontaktů masa se znečištěnými povrchy a materiálem. Není-li nebezpečí v předchozí fázi odstraněno, hrozí jeho přenesení, nebo dokonce rozšíření v průběhu následující fáze. Cíl spočívající v dosažení vysoké úrovně ochrany spotřebitele by byl proto vážně ohrožen.

61

Na rozdíl od toho, co tvrdí žalobci v původním řízení, tedy není fáze chlazení určena k očištění jatečně upravených těl za účelem odstranění jakékoli viditelné kontaminace, ale má zejména za cíl zbrzdit rozmnožení mikroorganismů a zakonzervovat maso za účelem jeho předání do etapy porcování a balení za nejlepších podmínek.

62

Na první a třetí otázku je tedy třeba odpovědět tak, že body 5 a 8 kapitoly IV oddílu II přílohy III nařízení č. 853/2004 musí být vykládány v tom smyslu, že jatečně upravené tělo drůbeže již nesmí po fázi čištění a před fází chlazení vykazovat viditelnou kontaminaci.

63

S ohledem na odpověď podanou na první a třetí otázku není třeba odpovídat na pátou otázku.

64

Podstatou čtvrté otázky předkládajícího soudu je, zda musí být bod 1 části D kapitoly II oddílu I přílohy I nařízení č. 854/2004 vykládán v tom smyslu, že brání tomu, aby příslušný orgán pro účely prohlídky jatečně upravených těl drůbeže odebral tato těla z porážkové linky a provedl jak vnější, tak vnitřní prohlídku těchto těl, a v případě potřeby nahlédl pod jejich tukovou tkáň.

65

Z bodu 4 odůvodnění tohoto nařízení vyplývá, že úřední kontroly produktů živočišného původu by se měly vztahovat na všechny aspekty, které jsou důležité pro ochranu veřejného zdraví a popřípadě pro zdraví zvířat a dobré životní podmínky zvířat.

66

Kromě toho čl. 4 odst. 1 tohoto nařízení stanoví, že „[č]lenské státy zajistí, aby provozovatelé potravinářských podniků poskytovali příslušnému orgánu veškerou pomoc potřebnou pro účinné provádění úředních kontrol“.

67

Je třeba rovněž připomenout, že bod 1 části D kapitoly II oddílu I přílohy I uvedeného nařízení stanoví, že pro účely prohlídky po porážce „[s]e musí prohlédnout celý vnější povrch“ a „[m]ůže být přitom nezbytné s jatečně upravenými těly a droby omezeným způsobem manipulovat a použít zvláštní technická zařízení“, „[přičemž] rychlost porážkové linky a počet pracovníků provádějících prohlídku musí umožňovat řádnou prohlídku“. Navíc bod 1 písm. a) části B kapitoly V oddílu IV přílohy I tohoto nařízení stanoví, že kromě prohlídky po porážce stanovené pro veškeré čerstvé maso „musí úřední veterinární lékař osobně provést […] [d]enní prohlídku vnitřností a tělních dutin reprezentativního vzorku drůbeže“.

68

Kromě toho bod 2 části D kapitoly II oddílu I přílohy I nařízení č. 854/2004 stanoví, že příslušný orgán může, pokud je to považováno za nezbytné, provést další vyšetření, např. prohmatání některých částí jatečně upraveného těla a drobů nebo jejich nařezání, jakož i laboratorní testy.

69

Z výše uvedeného vyplývá, že za účelem dosažení vysoké úrovně ochrany veřejného zdraví stanovil unijní normotvůrce normy minimální kontroly u masa drůbeže, a sice vnější prohlídku jatečně upravených těl, jakož i vnitřní kontrolu vzorku jatečně upravených těl, zároveň ale příslušnému orgánu ponechal široký rozhodovací prostor, aby v případě, že to považuje za nezbytné, mohl provádět důkladnější kontroly, jako jsou analýzy.

70

V tomto ohledu se může odebrání jatečně upraveného těla drůbeže z porážkové linky za účelem kontroly tukové tkáně jevit jako nezbytné zejména k odhalení škodlivého onemocnění nepříznivého pro lidské zdraví, jako je ptačí chřipka, a přiměřené s ohledem na význam, který má cíl ochrany veřejného zdraví.

71

Je v každém případě na vnitrostátním soudu, aby s ohledem na skutečnosti, které mu byly předloženy, určil, zda prostředky použité k provedení prohlídky jatečně upravených těl drůbeže byly vhodné k dosažení cíle legitimně sledovaného dotčenou právní úpravou a nepřekračovaly meze toho, co bylo nezbytné k jeho dosažení.

72

Na čtvrtou otázku je tedy třeba odpovědět tak, že bod 1 části D kapitoly II oddílu I přílohy I nařízení č. 854/2004 musí být vykládán v tom smyslu, že nebrání tomu, aby příslušný orgán pro účely prohlídky jatečně upravených těl drůbeže odebral tato těla z porážkové linky a provedl jak vnější, tak vnitřní prohlídku těchto těl, a v případě potřeby nahlédl pod jejich tukovou tkáň, za podmínky, že tato prohlídka nepřekračuje meze toho, co je nezbytné k zaručení účinnosti této kontroly, což musí ověřit vnitrostátní soud.

73

Vzhledem k tomu, že řízení má, pokud jde o účastníky původního řízení, povahu incidenčního řízení ve vztahu ke sporu probíhajícímu před předkládajícím soudem, je k rozhodnutí o nákladech řízení příslušný uvedený soud. Výdaje vzniklé předložením jiných vyjádření Soudnímu dvoru než vyjádření uvedených účastníků řízení se nenahrazují.

Z těchto důvodů Soudní dvůr (třetí senát) rozhodl takto: