–

za maďarskou vládu M. Z. Fehérem a G. Koósem, jako zmocněnci,

–

za španělskou vládu S. Jiménez Garcíou, jako zmocněncem,

–

za Evropskou komisi L. Lozano Palacios a F. Clotuche-Duvieusart, jakož i L. Havasem, jako zmocněnci,

1

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se týká výkladu čl. 13 odst. 1 směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty (Úř. věst. 2006, L 347, s. 1).

2

Tato žádost byla předložena v rámci sporu mezi společností Nagyszénás Településszolgáltatási Nonprofit Kft. (dále jen „NTN“) a Nemzeti Adó- és Vámhivatal Fellebbviteli Igazgatóság (odvolací ředitelství národního finančního a celního úřadu, Maďarsko) (dále jen „Úřad“) ve věci povinnosti této společnosti k dani z přidané hodnoty (DPH) na základě některých činností, jimiž byla pověřena smlouvou uzavřenou s obcí Nagyszénás (Maďarsko) (dále jen „dotčená smlouva“).

3

Článek 2 odst. 1 písm. c) směrnice 2006/112 stanoví:

„Předmětem DPH jsou tato plnění:

[…]

4

Článek 9 odst. 1 uvedené směrnice stanoví:

„ ‚Osobou povinnou k dani‘ se rozumí jakákoliv osoba, která na jakémkoli místě vykonává samostatně ekonomickou činnost, a to bez ohledu na účel nebo výsledky této činnosti.

‚Ekonomickou činností‘ se rozumí veškerá činnost výrobců, obchodníků a osob poskytujících služby, včetně těžební činnosti, zemědělské výroby a výkonu svobodných a jiných obdobných povolání. Za ekonomickou činnost se považuje zejména využívání hmotného nebo nehmotného majetku za účelem získávání pravidelného příjmu z něj.“

5

Článek 13 uvedené směrnice stanoví:

„1.   Státy, kraje, [okresy], obce a jiné veřejnoprávní subjekty se nepovažují za osoby povinné k dani v souvislosti s činnostmi nebo plněními, při nichž vystupují jako orgány veřejné správy, a to [an]i tehdy, vybírají-li v souvislosti s těmito činnostmi nebo plněními dávky, poplatky, příspěvky či platby.

Uskutečňují-li takové činnosti nebo plnění, považují se však za osoby povinné k dani v souvislosti s těmito činnostmi či plněními, pokud by zacházení s nimi jako s osobami nepovinnými k dani vedlo k výraznému narušení hospodářské soutěže.

Veřejnoprávní subjekty se vždy považují za osoby povinné k dani, pokud uskutečňují činnosti uvedené v příloze I, nejsou-li tyto činnosti uskutečňovány v zanedbatelné míře.

2.   Členské státy mohou činnosti veřejnoprávních subjektů, které jsou osvobozeny od daně podle článk[u] 132[…] považovat za činnosti, které tyto subjekty vykonávají jako orgány veřejné moci.“

6

Článek 24 odst. 1 téže směrnice stanoví:

„ ‚Poskytnutím služby‘ se rozumí každé plnění, které není dodáním zboží.“

7

Článek 73 směrnice 2006/112 stanoví:

„Při dodání zboží nebo poskytnutí služby jiných, než jsou plnění uvedená v článcích 74 až 77, zahrnuje základ daně vše, co tvoří protiplnění, které dodavatel nebo poskytovatel získal nebo má získat od pořizovatele, příjemce nebo třetí osoby za takové dodání zboží nebo poskytnutí služby, včetně dotací přímo vázaných k ceně těchto plnění.“

8

Általános forgalmi adóról szóló 2007. évi CXXVII. törvény (zákon č. CXXVII z roku 2007 o dani z přidané hodnoty) ve svém § 7 stanoví:

„1)   Výkon veřejné moci subjektem či osobou, které jsou pověřeny výkonem veřejné moci maďarskou ústavou nebo právním předpisem přijatým na základě ústavního zmocnění, není hospodářskou činností a není předmětem zdanění.

2)   Výkon veřejné moci zahrnuje zejména zákonodárnou činnost, soudní činnost, činnost státních zástupců, obranu, udržování pořádku, výkon spravedlnosti a správu zahraničních věcí, činnosti správních orgánů pověřených uplatňováním práva, správní a finanční kontrolu, dozor nad zákonností a její přezkum, rozhodovací činnost tykající se rozdělování rozpočtových dotací, podpor Evropské unie a jiných mezinárodních podpor.“

9

Magyarország helyi önkormányzatairól szóló 2011. évi CLXXXIX. törvény (zákon č. CLXXXIX z roku 2011 o samosprávných celcích v Maďarsku) v § 13 stanoví:

„1)   Úkoly, které vykonávají orgány samosprávných územních celků ve vztahu k místním veřejným záležitostem, jsou zejména následující:

[…]

[…]

[…]

[…]

2)   Zákonem lze vymezit také jiné úkoly samosprávných územních celků, které mají být plněny ve vztahu k veřejným záležitostem, jakož i úkoly této povahy vykonávané na místní úrovni.“

10

Ustanovení § 41 odst. 6 a 8 uvedeného zákona stanoví:

„6)   Pro účely poskytování veřejných služeb spadajících do jeho kompetence může sbor zastupitelů zřizovat v souladu se zákonem rozpočtové organizace, organizace hospodářské povahy, které jsou upraveny v občanském soudním řádu, neziskové organizace a jiné subjekty […] a může uzavírat smlouvy s fyzickými a právnickými osobami nebo subjekty bez právní subjektivity.

[…]

8)   Zákon může vyžadovat, aby určité veřejné služby mohly být zajišťovány pouze rozpočtovými organizacemi zřízenými za tímto účelem, obchodními společnostmi s právní osobností vlastněnými státem nebo alespoň většinově vlastněnými samosprávným územním celkem, v nichž má stát nebo samosprávný územní celek alespoň většinový vliv, obchodními společnostmi s právní osobností alespoň většinově vlastněnými výše popsanými obchodními společnostmi, které v nich mají alespoň většinový vliv, nebo obecními sdruženími.“

11

Podle § 112 odst. 1 zákona č. CLXXXIX z roku 2011 o samosprávných celcích v Maďarsku:

„Samosprávný územní celek volí způsoby řízení v závislosti na daných úkolech a v rámci finančních předpisů samostatně stanoví způsoby účasti. Samosprávný územní celek vytvoří podmínky pro plnění úkolů z vlastních zdrojů, ze zdrojů od jiných spravujících subjektů, jakož i z podpor vyplácených ze státního rozpočtu.“

12

Ustanovení § 3/A odst. 1 a 2 államháztartásról szóló 2011. évi CXCV. törvény (zákon č. CXCV z roku 2011 o veřejných financích) zní následovně:

„1)   Úkolem ve veřejném zájmu je zákonem stanovený úkol, jehož plnění přísluší státu nebo samosprávným územním celkům.

2)   Plnění úkolů ve veřejném zájmu zřizováním a provozováním rozpočtových organizací nebo finanční krytí nutné pro jejich splnění je zcela nebo částečně zajišťováno přidělením prostředků podle tohoto zákona. Mimorozpočtové subjekty mohou přispívat k plnění úkolů ve veřejném zájmu za podmínek stanovených zákonem.“

13

Dne 1. července 2007 NTN, nezisková společnost s ručením omezeným ve 100% vlastnictví obce Nagyszénás, uzavřela s uvedenou obcí dotčenou smlouvu, „týkající se plnění úkolů a využívání majetku“, podle níž se zavázala k plnění určitých úkolů ve veřejném zájmu, vyjmenovaných v příloze k dané smlouvě, za což jí uvedená obec měla poskytovat určité vyrovnávací platby a dát k dispozici svůj majetek.

14

Jedná se zejména o správu bytových a nebytových prostor, správu místních veřejných komunikací, zajišťování karanténních opatření, odstraňování škůdců a postřiky proti komárům, údržbu parků, veřejných ploch a jiných zelených zón, řízení kafilérie a kafilerní služby, jakož i údržbu místní tržnice.

15

Podmínky plnění těchto úkolů jsou upřesněny v přílohách uvedené smlouvy. NTN je povinna vést záznamy o plnění jednotlivých úkolů s cílem umožnit obci kontrolovat, zda byly splněny ve stanovené lhůtě, a pokud tomu tak není, stanovit lhůtu ke zjednání nápravy. Pokud úkoly nebudou splněny ani po uplynutí nové lhůty, musí dle smlouvy NTN vrátit obci Nagyszénás část vyrovnávacích plateb odpovídající nesplněné povinnosti.

16

V příloze č. 6 dotčené smlouvy jsou vyjmenovány hmotné prostředky potřebné k plnění úkolů přenesených na společnost NTN.

17

Za rok 2014 zaplatila tato obec společnosti NTN jako vyrovnávací platby za plnění daných úkolů částku 23850000 maďarských forintů (HUF), tedy přibližně 93000 eur.

18

NTN obci Nagyszénás nevystavila za plnění daných úkolů faktury a do částky, kterou obdržela jako protihodnotu za toto plnění, nepromítla DPH.

19

V návaznosti na provedené kontroly prvoinstanční orgán finanční správy přijal dvě rozhodnutí stanovující nedoplatek DPH společnosti NTN za první tři čtvrtletí roku a uložil této společnosti pokutu, v souvislosti s níž stanovil penále za pozdní úhradu.

20

Úřad toto rozhodnutí potvrdil v podstatě na základě týchž důvodů, které uvedl prvoinstanční orgán finanční správy.

21

NTN orgánům finanční správy tvrdila, že podle dotčené smlouvy jí obec Nagyszénás svěřila provádění úkolů ve veřejném zájmu s použitím obcí poskytnutého majetku a tato smlouva není smlouvou o poskytování služeb. Mimoto je „rozpočtovou organizací“, jelikož své úkoly plní díky „podporám“, tj. finančním prostředkům, které jí byly poskytnuty danou obcí.

22

Úřad měl zejména za to, že NTN obdržela vyrovnávací platby dotčené v původním řízení jako protiplnění za konkrétní služby, a tudíž došlo ke zdanitelnému plnění, takže tyto vyrovnávací platby podléhaly dani. Skutečnost, že obec Nagyszénás může výslovně požádat NTN o předložení účtů a o to, aby ji pravidelně informovala o plnění dotčené smlouvy, je podle názoru úřadu dalším důkazem o tom, že uvedené společnosti nebyla vyplácena podpora, ale byla odměňována za poskytování konkrétních služeb.

23

Úřad měl rovněž za to, že NTN může být považován za osobu povinnou k dani. Tato společnost jednak nemá postavení subjektu oprávněného k požívání výsad veřejné moci, jelikož není rozpočtovou organizací, ale obchodní společností založenou obcí Nagyszénás a zapsanou do obchodního rejstříku. A dále není činnost vykonávaná společností NTN jednáním při výkonu veřejné moci, nýbrž hospodářskou činností, neboť tato jen přispívala k plnění úkolů obce, aniž je přímo vykonávala. V této souvislosti je relevantní také skutečnost, že NTN poskytovala služby nejen obci Nagyszénás, ale také jiným osobám, a v jejich rámci uplatnila právo na odpočet daně.

24

Soud prvního stupně žalobu podanou společností NTN proti rozhodnutím Úřadu zamítl. Měl za to, že nelze tvrdit, že NTN plnila na základě dotčené smlouvy úkoly, které jsou součástí výkonu veřejné moci, jelikož není „rozpočtovou organizací“, nýbrž neziskovou obchodní korporací, a obec Nagyszénás i nadále odpovídá za plnění těchto úkolů.

25

Mimoto podle uvedeného soudu byly vyrovnávací platby vypláceny jako protiplnění za služby, která měla NTN poskytovat podle této smlouvy, a nefinancují obecně její fungování, takže tvoří základ DPH. Skutečnost, že NTN uplatňovala odpočet daně zaplacené na vstupu v rámci pořízení zboží souvisejícího s plněním uvedených úkolů, hovoří rovněž ve prospěch zdanitelné povahy plnění, která jsou předmětem uvedené smlouvy.

26

Kúria (Nejvyšší soud, Maďarsko), k němuž NTN podala kasační opravný prostředek proti rozhodnutí vydanému v prvním stupni, má za to, že v projednávané věci vyvstává otázka, zda taková obchodní společnost, jako je NTN, spadá do působnosti čl. 13 odst. 1 směrnice 2006/112, a zda proto není osobou povinnou k DPH.

27

Podle judikatury Soudního dvora odpověď na tuto otázku vyžaduje zaprvé určit, zda uvedená korporace má být kvalifikována jako „jiný veřejnoprávní subjekt“ ve smyslu daného ustanovení, a zadruhé, zda při zajišťování veřejných služeb dotčených v původním řízení působila jako orgán veřejné moci.

28

Předkládající soud má za to, že druhá z těchto podmínek je zřejmě splněna, jelikož při zajišťování veřejných služeb specifikovaných v dotčené smlouvě NTN vykonávala jakožto orgán veřejné moci činnost uvedenou v zákoně č. CXXVII z roku 2007 o dani z přidané hodnoty, jako kdyby se jednalo o činnost při výkonu veřejné moci.

29

Naproti tomu není jisté, zda je v takové situaci, jako je situace ve věci v původním řízení, kdy nezisková obchodní společnost ve 100% vlastnictví obce je na základě s ní uzavřené smlouvy pověřena plnit určité úkoly obce v rámci protiplnění za vyrovnávací platbu vyplácenou uvedenou obcí, splněna první z uvedených podmínek.

30

Za těchto podmínek se Kúria (Nejvyšší soud) rozhodl přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžné otázky:

31

Podstatou třetí otázky předkládajícího soudu, kterou je třeba zodpovědět na prvním místě, je to, zda má být čl. 2 odst. 1 písm. c) směrnice 2006/112 vykládán v tom smyslu, že taková činnost, jako je činnost dotčená ve věci v původním řízení, sestávající z toho, že společnost plní určité úkoly ve veřejném zájmu na základě smlouvy uzavřené mezi touto společností a obcí, představuje poskytování služeb za úplatu, podléhající podle výše uvedeného ustanovení DPH.

32

V tomto ohledu je třeba připomenout, že možnost kvalifikovat službu jako „plnění za úplatu“ podléhající podle čl. 2 odst. 1 písm. c) směrnice 2006/112 zpravidla DPH, předpokládá pouze existenci přímé souvislosti mezi poskytnutím služby a protiplněním skutečně obdrženým osobou povinnou k dani. Taková přímá souvislost existuje, pokud je mezi poskytovatelem a příjemcem právní vztah, v rámci něhož jsou vzájemně poskytnuta plnění, přičemž odměna obdržená poskytovatelem představuje skutečnou protihodnotu služby poskytnuté příjemci (rozsudky ze dne 29. října 2015, Saudaçor, C‑174/14, EU:C:2015:733, bod 32, a ze dne 2. června 2016, Lajvér, C‑263/15, EU:C:2016:392, bod 26).

33

V této souvislosti Soudní dvůr rozhodl, že činnost musí být považována za činnost spadající pod pojem „ekonomická činnost“ ve smyslu čl. 9 odst. 1 směrnice 2006/112, pokud je prováděna za účelem dosahování pravidelného příjmu (rozsudek ze dne 2. června 2016, Lajvér, C‑263/15, EU:C:2016:392, bod 28).

34

V projednávaném případě musí předkládající soud ověřit, zda z písemností ve spise a zejména z dotčené smlouvy plyne, že činnosti NTN jsou vykonávány za úplatu, a tudíž mají ekonomickou povahu ve smyslu čl. 9 odst. 1 směrnice 2006/112, což by ze společnosti NTN činilo osobu povinnou k dani. Soudní dvůr může nicméně uvedenému soudu na základě skutečností uvedených v předkládacím rozhodnutí poskytnout prvky výkladu, které mu mohou umožnit rozhodnout (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 29. října 2015, Saudaçor, C‑174/14, EU:C:2015:733, bod 34).

35

V tomto ohledu se v uvedeném rozhodnutí uvádí, že podle dotčené smlouvy se NTN zavázala „za vyrovnávací platbu vyplácenou obcí [Nagyszénás]“ plnit určité úkoly ve veřejném zájmu, které podle maďarských právních předpisů přísluší uvedené obci.

36

Ve svém písemném vyjádření Komise uplatňuje rovněž trvalou a nepřetržitou povahu služeb poskytovaných NTN obci Nagyszénás a vyrovnávacích plateb vyplácených touto obcí za tyto služby, což je prokázáno tím, že služby, kterých se týká dotčená smlouva, poskytuje NTN uvedené obci od roku 2007 výměnou za vyrovnávací platby stanovené uvedenou smlouvou.

37

Pokud by se tato skutečnost potvrdila, plynulo by z toho, že okolnost, že vyrovnávací platba je případně stanovena nikoliv v závislosti na jednotlivých plněních, ale paušálně a na ročním základě tak, aby pokryla náklady na provoz této společnosti, sama o sobě nemá vliv na přímost vztahu mezi poskytnutými službami a obdrženým protiplněním (rozsudek ze dne 29. října 2015, Saudaçor, C‑174/14, EU:C:2015:733, bod 36).

38

Přímost tohoto vztahu nemůže být ostatně zpochybněna, potvrdí-li se tato skutečnost, tím, že dotčená smlouva obsahuje ujednání umožňující za určitých okolností výši této vyrovnávací platby upravit, ani tím, že její výše je stanovena na úrovni nižší, než je obvyklá tržní cena, pokud je tato výše určena předem podle jasně daných kritérií, která zaručují, že bude postačovat k pokrytí nákladů na provoz společnosti NTN (v tomto smyslu viz rozsudky ze dne 29. října 2015, Saudaçor, C‑174/14, EU:C:2015:733, bod 38, a ze dne 2. června 2016, Lajvér, C‑263/15, EU:C:2016:392, body 45 a 46).

39

Mimoto při posuzování úplatnosti činnosti dotčené v původním řízení nemůže okolnost, že plnění dotčených úkolů ve veřejném zájmu je obci Nagyszénás uloženo právním předpisem, zpochybnit kvalifikaci takové činnosti jako „poskytování služby“ ani přímý vztah mezi tímto poskytováním a protiplněním za něj (obdobně viz rozsudek ze dne 2. června 2016, Lajvér, C‑263/15, EU:C:2016:392, bod 41).

40

Skutečnost, že uvedená činnost spočívá ve výkonu funkcí svěřených a upravených zákonem v obecném zájmu, není totiž relevantní pro účely posouzení, zda tato činnost spočívá v poskytování služeb za úplatu. V této souvislosti Soudní dvůr rozhodl, že i když je cílem dotčené činnosti plnění ústavní povinnosti, která leží výlučně a přímo na dotčeném členskému státu, nemůže být z tohoto samotného důvodu zpochybněn přímý vztah mezi poskytováním služby a obdrženým protiplněním (viz zejména rozsudek ze dne 2. června 2016, Lajvér, C‑263/15, EU:C:2016:392, bod 42).

41

Kromě toho, i když je cíl obecného zájmu, k jehož dosažení jsou určeny některé služby poskytované zejména veřejnoprávními subjekty, zohledněn v rámci společného systému DPH, neboť podle čl. 132 odst. 1 směrnice 2006/112 musí být některé z těchto služeb osvobozeny od DPH, je nesporné, že činnost, jíž je pověřena NTN na základě dotčené smlouvy, nespadá pod žádnou z těchto výjimek (obdobně viz rozsudek ze dne 29. října 2015, Saudaçor, C‑174/14, EU:C:2015:733, bod 41).

42

S ohledem na výše uvedené úvahy je třeba na třetí otázku odpovědět tak, že čl. 2 odst. 1 písm. c) směrnice 2006/112 musí být vykládán v tom smyslu, že taková činnost, jako je činnost dotčená ve věci v původním řízení, sestávající z toho, že společnost plní určité úkoly ve veřejném zájmu na základě smlouvy uzavřené mezi touto společností a obcí, představuje, s výhradou ověření relevantních skutkových okolností předkládajícím soudem, poskytování služeb za úplatu, podléhající podle výše uvedeného ustanovení DPH.

43

Podstatou první a druhé otázky předkládajícího soudu, které je třeba zkoumat společně jako druhé v pořadí, je, zda má být čl. 13 odst. 1 směrnice 2006/112 vykládán v tom smyslu, že pravidlo vynětí z povinnosti k DPH uvedené v daném ustanovení platí pro takovou činnost, jako je činnost dotčená ve věci v původním řízení, v jejímž rámci společnost plní určité úkoly obce ve veřejném zájmu na základě smlouvy uzavřené mezi touto společností a danou obcí, pokud je tato služba ekonomickou činností ve smyslu čl. 9 odst. 1 uvedené směrnice.

44

Podle ustálené judikatury Soudního dvora z analýzy čl. 13 odst. 1 směrnice 2006/112 uskutečněné z hlediska cílů uvedené směrnice vyplývá, že k tomu, aby se uplatnilo ustanovení o vynětí z daňové povinnosti uvedené v uvedeném článku, musí být současně splněny dvě podmínky, a sice výkon činnosti veřejnoprávním subjektem a skutečnost, že jsou tyto činnosti vykonávány tímto subjektem jakožto orgánem veřejné moci (rozsudek ze dne 29. října 2015, Saudaçor, C‑174/14, EU:C:2015:733, bod 51 a citovaná judikatura).

45

Pokud jde o první z obou podmínek, tedy podmínku týkající se veřejnoprávního subjektu, Soudní dvůr rozhodl, že ačkoli pro účely uvedené kvalifikace není rozhodující, zda je předmětný subjekt podle použitelného vnitrostátního práva nadán výsadami veřejné moci, nemění to nic na tom, že tato skutečnost je indicií s nepochybným významem pro závěr, že tento subjekt musí být kvalifikován jako „veřejnoprávní subjekt“, jelikož jde o základní znak každého orgánu veřejné moci (rozsudek ze dne 29. října 2015, Saudaçor, C‑174/14, EU:C:2015:733, bod 58).

46

V projednávaném případě se přitom zdá, s výhradou ověření předkládajícím soudem, že NTN není pro účely plnění úkolů ve veřejném zájmu, které jí byly svěřeny podle dotčené smlouvy, nadána jednou z výsad veřejné moci, které má obec Nagyszénás.

47

Některé další aspekty NTN podle všeho rovněž hovoří proti její kvalifikaci jako „veřejnoprávní subjekt“ ve smyslu čl. 13 odst. 1 směrnice 2006/112, jelikož zpochybňují, že by tato společnost mohla být považována za dostatečně začleněnou do organizace veřejné správy uvedené obce.

48

Vzhledem k tomu, že byla založena obcí Nagyszénás ve formě neziskové společnost s ručením omezeným, je NTN především soukromoprávní právnickou osobou, která má na základě právních předpisů, které se na ni uplatní, v rámci svého fungování a každodenního řízení určitou nezávislost na uvedené obci.

49

V těchto souvislostech se nezdá, že by NTN a obec Nagyszénás byly organicky propojeny, jelikož tato společnost nebyla zřízena rozhodnutím přijatým uvedenou obcí, které by vymezovalo služby, které musí být této obci poskytovány (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 29. října 2015, Saudaçor, C‑174/14, EU:C:2015:733, bod 67).

50

Samostatnost společnosti NTN je sice omezena z důvodu, že její kapitál, který není otevřen účasti soukromých osob, je ve 100% vlastnictví obce Nagyszénás, jiné skutečnosti však mohou nasvědčovat tomu, že tato obec není schopna vykonávat rozhodující vliv na činnost uvedené společnosti.

51

Je nesporné, že obec Nagyszénás není jediným „zákazníkem“ společnosti NTN a že plnění poskytovaná touto společností třetím osobám nemají jen okrajový význam, podléhají zdanění a byla skutečně zdaněna.

52

Mimoto dotčená smlouva obsahuje určitá ustanovení, která umožňují obci Nagyszénás kontrolovat plnění úkolů svěřených společnosti NTN, což naznačuje neexistenci skutečné kontroly vykonávané uvedenou obcí.

53

A konečně, nezdá se, že by uvedená smlouva obsahovala ustanovení umožňující obci vymezit pokyny, které by NTN při plnění uvedených úkolů musela respektovat.

54

S výhradou ověření těchto jednotlivých skutkových okolností a vnitrostátního právního stavu předkládajícím soudem v rámci celkového posouzení zohledňujícího rovněž zásadu, podle níž čl. 13 odst. 1 směrnice 2006/112, jakožto výjimka z obecného pravidla zdanění veškeré hospodářské činnosti DPH, musí být vykládán striktně (rozsudek ze dne 29. října 2015, Saudaçor, C‑174/14, EU:C:2015:733, bod 49 a citovaná judikatura), se zdá, že dotyčná společnost nemůže být považována za „veřejnoprávní subjekt“ ve smyslu uvedeného ustanovení.

55

Pokud jde o druhou podmínku stanovenou v čl. 13 odst. 1 směrnice 2006/112, podle níž DPH nepodléhají pouze činnosti vykonávané veřejnoprávním subjektem jednajícím jako orgán veřejné moci, stačí uvést, že s ohledem na ustálenou judikaturu Soudního dvora (rozsudek ze dne 29. října 2015, Saudaçor, C‑174/14, EU:C:2015:733, body 70 a 71, jakož i citovaná judikatura) není ani tato podmínka v projednávaném případě splněna.

56

Vzhledem k tomu, že NTN se podle skutkových zjištění, jakož i vnitrostátního právního stavu, které musí ověřit předkládající soud, řídí ustanoveními soukromého práva a není pro plnění úkolů ve veřejném zájmu, které jí byly svěřeny dotčenou smlouvou, nadána některou z výsad veřejné moci, které má obec Nagyszénás, jak bylo konstatováno v bodě 46 tohoto rozsudku, nelze tvrdit, že tato společnost vykonává činnost v rámci režimu veřejného práva.

57

S ohledem na výše uvedené úvahy je třeba na první a druhou otázku odpovědět tak, že čl. 13 odst. 1 směrnice 2006/112 musí být vykládán v tom smyslu, že ustanovení o vynětí z povinnosti k DPH obsažené v tomto článku se, s výhradou ověření relevantních skutkových okolností, jakož i vnitrostátního právního stavu předkládajícím soudem, nevztahuje na takovou činnost, jako je činnost dotčená ve věci v původním řízení, v jejímž rámci společnost plní určité úkoly obce ve veřejném zájmu na základě smlouvy uzavřené mezi touto společností a danou obcí, pokud je tato služba ekonomickou činností ve smyslu čl. 9 odst. 1 uvedené směrnice.

58

Vzhledem k tomu, že řízení má, pokud jde o účastníky původního řízení, povahu incidenčního řízení ve vztahu ke sporu probíhajícímu před předkládajícím soudem, je k rozhodnutí o nákladech řízení příslušný uvedený soud. Výdaje vzniklé předložením jiných vyjádření Soudnímu dvoru než vyjádření uvedených účastníků řízení se nenahrazují.

Z těchto důvodů Soudní dvůr (sedmý senát) rozhodl takto: