Věc C‑164/17
Edel Grace
a
Peter Sweetman
v.
An Bord Pleanála
[žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Supreme Court (Nejvyšší soud, Irsko)]
„Řízení o předběžné otázce – Životní prostředí – Směrnice 92/43/ES – Ochrana přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin – Článek 6 odst. 3 a 4 – Posouzení důsledků plánu nebo projektu pro chráněnou lokalitu – Plán nebo projekt, který s lokalitou přímo nesouvisí nebo není pro péči o ni nezbytný – Projekt větrné farmy – Směrnice 2009/147/ES – Ochrana volně žijících ptáků – Článek 4 – Zvláště chráněná oblast (ZCHO) – Příloha I – Moták pilich (Circus cyaneus) – Vhodné stanoviště proměnlivé v průběhu času – Dočasné či trvalé snížení rozlohy potřebných území – Opatření, která jsou součástí projektu a jejichž účelem je zajistit, aby po dobu trvání projektu nebyla rozloha, která může skutečně chránit přírodní stanoviště daného druhu, snížena a případně mohla být i zvýšena“
Shrnutí – rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 25. července 2018
Životní prostředí – Ochrana přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin – Směrnice 92/43 – Odpovídající posouzení důsledků plánu či projektu na lokalitu – Ochranná opatření – Kompenzační opatření – Rozlišení
(Směrnice Rady 92/43, čl. 6 odst. 3 a 4)
Životní prostředí – Ochrana přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin – Směrnice 92/43 – Zvláštní oblasti ochrany – Povinnosti členských států – Posouzení vlivu projektu pro lokalitu – Zohlednění budoucího vytvoření nového stanoviště, které má kompenzovat ztrátu plochy a kvality způsobenou projektem – Vyloučení – Kvalifikace uvedeného vytvoření stanoviště jako kompenzačního opatření – Podmínka
(Směrnice Rady 92/43, čl. 6 odst. 3 a 4)
Viz znění rozhodnutí.
(viz bod 47)
Článek 6 směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin musí být vykládán v tom smyslu, že pokud má být projekt realizován v lokalitě určené k ochraně a zachování druhů, jejíž rozloha vhodná k uspokojení potřeb chráněného druhu se v průběhu času mění, a pokud takový projekt bude mít za následek, že některé části této lokality dočasně či trvale již nebudou s to poskytnout stanoviště vhodné pro dotčený druh, nelze okolnost, že tento projekt obsahuje opatření, jejichž cílem je zajistit – po provedení odpovídajícího posouzení důsledků uvedeného projektu a po dobu trvání uvedeného projektu – aby část uvedené lokality, která může v praxi poskytnout vhodné stanoviště, nebyla zmenšena, a případně mohla být zvětšena, zohlednit pro účely posouzení, které musí být provedeno podle odstavce 3 tohoto článku a jehož cílem je zajistit, aby dotčený projekt neměl nepříznivý účinek na celistvost dotyčné lokality, avšak případně spadá pod odstavec 4 téhož článku.
V tomto ohledu Soudní dvůr již rozhodl, že opatření předvídaná v určitém projektu, jejichž cílem je kompenzovat nepříznivé účinky tohoto projektu, nemohou být v rámci posuzování důsledků uvedeného projektu podle čl. 6 odst. 3 směrnice o stanovištích zohledněna (rozsudky ze dne 15. května 2014, Briels a další, C‑521/12, EU:C:2014:330, bod 29, jakož i ze dne 21. července 2016, Orleans a další, C‑387/15 a C‑388/15, EU:C:2016:583, bod 48).
Takové opatření může být při příslušném posuzování zohledněno pouze v případě, že existuje dostatečná jistota, že určité opatření účinně přispěje k zamezení nepříznivého účinku, a zaručí, že neexistuje žádná důvodná pochybnost o tom, že projekt nebude mít nepříznivý účinek na celistvost příslušné lokality (v tomto smyslu rozsudek ze dne 26. dubna 2017, Komise v. Německo, C‑142/16, EU:C:2017:301, bod 38).
Případné pozitivní účinky budoucího vytvoření nového stanoviště, které má kompenzovat ztrátu plochy a kvality tohoto typu stanoviště v chráněné lokalitě, lze přitom zpravidla jen stěží s jistotou předvídat nebo jsou viditelné až později (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 21. července 2016, Orleans a další, C‑387/15 a C‑388/15, EU:C:2016:583, body 52 a 56, jakož i citovaná judikatura).
Je třeba zdůraznit, že zdrojem nejistoty není okolnost, že stanoviště dotčené v původním řízení se neustále mění a že tato lokalita vyžaduje „dynamickou“ péči. Takováto nejistota vyplývá naproti tomu z identifikace nepochybného či potenciálního nepříznivého účinku na celistvost dotyčné lokality jakožto stanoviště a potravní oblasti, a tedy na jednu ze základních charakteristik této lokality, jakož i ze zahrnutí do posouzení důsledků budoucích výhod vyplývajících z přijetí opatření, která jsou ve fázi tohoto posouzení pouze možná, neboť jejich provedení není ještě dokončeno. Z tohoto důvodu a s výhradou ověření, která musí provést předkládající soud, nemohly být uvedené výhody předvídány s požadovanou jistotou v okamžiku, kdy orgány povolily dotčený projekt.
(viz body 50–53, 57 a výrok)