Věc C‑65/17

Oftalma Hospital Srl

proti

Commissione Istituti Ospitalieri Valdesi (CIOV) a Regione Piemonte

(žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Corte suprema di cassazione)

„Řízení o předběžné otázce – Veřejné zakázky na služby – Zdravotní a sociální služby – Zadání zakázky bez uplatnění pravidel pro zadávání veřejných zakázek – Nutnost dodržování zásad transparentnosti a rovného zacházení – Pojem ‚nepochybný přeshraniční význam‘ – Směrnice 92/50/EHS – Článek 27“

Shrnutí – rozsudek Soudního dvora (devátého senátu) ze dne 19. dubna 2018

1. Sbližování právních předpisů–Postupy při zadávání veřejných zakázek na služby–Směrnice 92/50–Služby spadající do přílohy I B–Dodržování zásad transparentnosti a rovného zacházení–Podmínka–Existence nepochybného přeshraničního významu–Kritéria pro posouzení

   (Směrnice Rady 92/50, články 9, 14 a 16 a příloha I B)

2. Sbližování právních předpisů–Postupy při zadávání veřejných zakázek na služby–Směrnice 92/50–Služby spadající do přílohy I B–Vyjednávací řízení–Nepoužitelnost požadavků týkajících se minimálního počtu zájemců, které lze připustit k vyjednávání

   (Směrnice Rady 92/50, články 9, 14, 16 a čl. 27 odst. 3, a příloha I B)

1.  Pokud se zadává veřejná zakázka na služby, jež spadá pod článek 9 směrnice Rady 92/50/EHS ze dne 18. června 1992 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/52/ES ze dne 13. října 1997, a v důsledku toho podléhá v zásadě pouze článkům 14 a 16 této směrnice, je veřejný zadavatel i přesto povinen dodržovat také základní pravidla a obecné zásady Smlouvy o FEU, zejména zásady rovného zacházení a zákazu diskriminace na základě státní příslušnosti, jakož i povinnost transparentnosti z nich vyplývající, pokud má taková zakázka k datu svého zadání nepochybný přeshraniční význam, což přísluší ověřit předkládajícímu soudu.

   V tomto ohledu je třeba zdůraznit, že při tomto přezkumu nelze existenci nepochybného přeshraničního významu hypoteticky vyvodit z určitých skutečností, které – posuzovány abstraktně – mohou být indiciemi v tomto smyslu, nýbrž musí pozitivně vyplývat z konkrétního posouzení okolností zakázky dotčené ve věci v původním řízení. To znamená, že nelze mít za to, že nepochybný přeshraniční význam je tvořen skutečnostmi nevylučujícími jeho existenci, ale za takový musí být považován v případě, že je jeho přeshraniční povaha prokázána na základě objektivních a shodujících se poznatků (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 6. října 2016, Tecnoedi Costruzioni,C‑318/15, EU:C:2016:747, bod 22). Nicméně je třeba připomenout, že pokud jde konkrétně o zdravotnickou činnost, měl Soudní dvůr v rámci žaloby pro nesplnění povinnosti státem za to, že nepochybný přeshraniční význam nebyl prokázán na základě pouhé skutečnosti, že dotčené veřejné zakázky měly značnou hospodářskou hodnotu (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 29. dubna 2010, Komise v. Německo,C‑160/08, EU:C:2010:230, body 18, 54 a 123).

   (viz body 39, 41, 46, výrok 1)

2.  Článek 27 odst. 3 směrnice 92/50 musí být vykládán v tom smyslu, že se nepoužije na veřejné zakázky na služby spadající do přílohy I B této směrnice.

   Je třeba uvést, že přijetím článku 9 směrnice 92/50 unijní normotvůrce výslovně stanovil, že na služby uvedené v příloze I B se použijí pouze články 14 a 16 této směrnice. Vzhledem k neexistenci ustanovení v opačném smyslu je třeba mít za to, že tomu je tak i v případě, kdy má veřejná zakázka týkající se takové služby nepochybný přeshraniční význam. Z toho plyne, že podrobení služeb uvedených v příloze I B směrnice 92/50 jiným článkům, než jsou články, na které výslovně odkazuje článek 9 této směrnice, by vedlo k výkladu, který by byl v rozporu s jasným zněním tohoto článku, a byl by tedy v rozporu s vůlí unijního normotvůrce. Z toho vyplývá, že povinnosti vyplývající z čl. 27 odst. 3 uvedené směrnice se nepoužijí na veřejnou zakázku týkající se služby uvedené v příloze I B směrnice, i když má tato služba nepochybný přeshraniční význam.

   (Viz body 50–52, 55, výrok 2)