|
1.7.2019 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 220/3 |
Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 30. dubna 2019 — Italská republika v. Rada Evropské unie
(Věc C-611/17) (1)
(„Žaloba na neplatnost - Společná rybářská politika - Zachování zdrojů - Mezinárodní úmluva na ochranu tuňáků v Atlantiku - Celkový přípustný odlov (TAC) mečouna obecného - Nařízení (EU) 2017/1398 - Stanovení rybolovných práv pro rok 2017 - Výlučná pravomoc Unie - Stanovení referenčního období - Spolehlivost základních údajů - Rozsah soudního přezkumu - Článek 17 SEU - Zastupování Unie v mezinárodních orgánech - Zásada relativní stability - Podmínky pro uplatnění - Zásady zákazu zpětné účinnosti, právní jistoty, legitimního očekávání a zákazu diskriminace“)
(2019/C 220/04)
Jednací jazyk: italština
Účastníci řízení
Žalobkyně: Italská republika (zástupkyně: G. Palmieri, zmocněnkyně, ve spolupráci s P. Gentilim, avvocato dello Stato)
Žalovaná: Rada Evropské unie (zástupci: F. Naert a E. Moro, zmocněnci)
Vedlejší účastníci podporující žalovanou: Španělské království (zástupkyně: původně V. Ester Casas, poté M. J. García-Valdecasas Dorrego, zmocněnkyně), Evropská komise (zástupkyně: F. Moro a A. Stobiecka-Kuik, zmocněnkyně)
Výrok
|
1) |
Žaloba se zamítá. |
|
2) |
Italská republika ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Radou Evropské unie. |
|
3) |
Španělské království a Evropská komise ponesou vlastní náklady řízení. |