1)

Článek 28 odst. 2 rámcového rozhodnutí Rady 2008/909/SVV ze dne 27. listopadu 2008 o uplatňování zásady vzájemného uznávání rozsudků v trestních věcech, které ukládají trest odnětí svobody nebo opatření spojená se zbavením osobní svobody, za účelem jejich výkonu v Evropské unii musí být vykládán v tom smyslu, že prohlášení učiněné členským státem na základě tohoto ustanovení po dni přijetí tohoto rámcového rozhodnutí nemůže vyvolávat právní účinky.

2)

Zásada přednosti unijního práva musí být vykládána v tom smyslu, že nevyžaduje, aby vnitrostátní soud upustil od použití ustanovení vnitrostátního práva, které je neslučitelné s ustanoveními takového rámcového rozhodnutí, jako jsou rámcová rozhodnutí dotčená v původním řízení, jejichž právní účinky jsou podle článku 9 protokolu (č. 36) o přechodných ustanoveních, připojeného ke Smlouvám, zachovány, jelikož tato ustanovení nemají přímý účinek. Orgány členských států, včetně soudů, jsou však povinny vykládat své vnitrostátní právo v co možná největším rozsahu v souladu s těmito ustanoveními, a zajistit tak výsledek slučitelný s cílem sledovaným předmětným rámcovým rozhodnutím.