1)

Článek 2 odst. 6 směrnice Rady 89/665/EHS ze dne 21. prosince 1989 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se přezkumného řízení při zadávání veřejných zakázek na dodávky a stavební práce, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/23/EU ze dne 26. února 2014 o udělování koncesí, musí být vykládán v tom smyslu, že nebrání takové vnitrostátní procesněprávní úpravě, jako je úprava dotčená ve věci v původním řízení, která podmiňuje možnost uplatnit občanskoprávní nárok v případě porušení právních předpisů v oblasti veřejných zakázek nebo řízení o zadávání těchto zakázek tím, že rozhodčí komise pro veřejné zakázky nebo – v případě soudního přezkumu nálezu této rozhodčí komise – soud pravomocně konstatoval existenci takového porušení.

2)

Unijní právo, a konkrétně ustanovení čl. 1 odst. 1 a 3 směrnice 89/665, ve znění směrnice 2014/23, ve spojení s článkem 47 Listiny základních práv Evropské unie, musí být vykládáno v tom smyslu, že v kontextu žaloby na náhradu škody nebrání takovému vnitrostátnímu procesnímu pravidlu, jako je pravidlo dotčené ve věci v původním řízení, které omezuje soudní přezkum nálezů rozhodčí komise, jež je orgánem prvního stupně příslušným přezkumu rozhodnutí přijatých veřejným zadavatelem v rámci postupů při zadávání veřejných zakázek, pouze na důvody, které byly vzneseny před touto komisí.