|
7.1.2019 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 4/3 |
Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 24. října 2018 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Oberster Gerichtshof – Rakousko) – XC, YB, ZA
(Věc C-234/17) (1)
(„Řízení o předběžné otázce - Zásady unijního práva - Loajální spolupráce - Procesní autonomie - Zásady rovnocennosti a efektivity - Vnitrostátní právní předpis, který upravuje opravný prostředek umožňující obnovu trestního řízení v případě porušení Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod - Povinnost rozšířit toto řízení i na případy tvrzeného porušení základních práv stanovených unijním právem - Neexistence“)
(2019/C 4/03)
Jednací jazyk: němčina
Předkládající soud
Oberster Gerichtshof
Účastníci původního řízení
Navrhovatelé: XC, YB, ZA
Za přítomnosti: Generalprokuratur
Výrok
Unijní právo, zejména zásady rovnocennosti a efektivity, musí být vykládáno v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu neukládá povinnost vztáhnout vnitrostátní opravný prostředek, který umožňuje domoci se obnovy trestního řízení ukončeného vnitrostátním rozhodnutím zakládajícím překážku věci rozsouzené výlučně v případě porušení Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, podepsané v Římě dne 4. listopadu 1950, nebo některého z jejích protokolů, i na případy porušení unijního práva, zejména na zásahy do základního práva zaručeného článkem 50 Listiny základních práv Evropské unie a článkem 54 Úmluvy k provedení Schengenské dohody ze dne 14. června 1985 mezi vládami států Hospodářské unie Beneluxu, Spolkové republiky Německo a Francouzské republiky o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích, která byla podepsána v Schengenu (Lucembursko) dne 19. června 1990 a vstoupila v platnost dne 26. března 1995.