Věc T‑170/16

Guardian Glass España, Central Vidriera, SLU

proti

Evropské komisi

„Žaloba na neplatnost – Státní podpory – Daňové výhody poskytnuté územním celkem členského státu – Režim podpor prohlášený za neslučitelný s vnitřním trhem – Výkon rozhodnutí – Povinnost ověřit individuální situaci příjemců – Nevyjádření Komise – Akt, který nelze napadnout žalobou – Nepřípustnost“

Shrnutí – usnesení Tribunálu (prvního senátu) ze dne 11. října 2017

  1. Žaloba na neplatnost – Akty napadnutelné žalobou – Pojem – Akty s právně závaznými účinky – Posouzení těchto účinků podle podstaty aktu – Zohlednění způsobu, jakým akt vnímají jeho adresáti – Vyloučení

    (Článek 263 první pododstavec SFEU)

  2. Podpory poskytované státy – Přezkum Komisí – Celkový přezkum režimu podpor – Přípustnost

    (Článek 107 odst. 3 a článek 108 SFEU)

  3. Podpory poskytované státy – Navrácení protiprávní podpory – Povinnost – Obtíže při provádění – Vyjádření Komise k prováděcím opatřením navrženým členským státem – Závazná povaha – Absence

    (Článek 108 odst. 2 SFEU)

  4. Žaloba na neplatnost – Akty napadnutelné žalobou – Pojem – Akty s právně závaznými účinky – Zohlednění formy aktu – Meze

    (Článek 263 první pododstavec SFEU)

  1.  Pro účely určení, zda určitý akt vyvolává právně závazné účinky ve smyslu čl. 263 prvního pododstavce SFEU, je třeba se zaměřit na samotný obsah tohoto aktu. Existence takových účinků musí být konstatována na základě obsahu dotyčného aktu a nemůže být založena na jiných skutečnostech, zejména na způsobu, jakým by účinky daného aktu mohli vnímat jeho adresáti. Tento způsob vnímání má totiž z povahy věci subjektivní charakter. Podmínky pro připuštění žaloby nemohou být přitom závislé na skutečnostech, které se mohou měnit v závislosti na orgánech, podnicích či jednotlivcích.

    (viz body 68, 114, 115)

  2.  Komise není v případě, kdy se jedná o režim podpor, povinna provést analýzu podpor poskytnutých v jednotlivých případech na základě tohoto režimu. Komise může rozhodnout o obecných charakteristických znacích dotčeného režimu, aniž je povinna provést přezkum každého konkrétního případu použití. Pokud takto Komise obecným a abstraktním způsobem rozhodne o režimu státních podpor, který prohlásí za neslučitelný s vnitřním trhem, a nařídí navrácení částek přijatých v rámci tohoto režimu, přísluší členskému státu, aby za účelem takového vymáhání ověřil individuální situaci každého dotčeného podniku.

    (viz body 70, 71)

  3.  Potýká-li se členský stát při výkonu rozhodnutí v oblasti státních podpor s neočekávanými a nepředvídatelnými obtížemi, je povinen se obrátit na Komisi. Dopisy Komise adresované vnitrostátním orgánům v rámci výkonu rozhodnutí Komise, kterým se režim podpor prohlašuje za protiprávní a neslučitelný s vnitřním trhem a ukládá se navrácení dotčených podpor, avšak neurčují se jednotliví příjemci těchto podpor ani přesné částky, které musí být navráceny, zcela postrádají závaznost. V tomto rámci Komise pouze vyjadřuje svůj názor ohledně přijatelnosti prováděcích opatření navržených dotyčným členským státem ve vztahu k obtížím, s nimiž se potýká, z hlediska práva Evropské unie.

    (viz body 72, 74, 75)

  4.  Forma, v níž je akt nebo rozhodnutí přijato, je pro přípustnost žaloby na neplatnost v zásadě nerozhodná. Tím se zabraňuje tomu, aby forma či označení, které pro akt zvolí jeho autor, mohly vést k vyloučení podávání žalob na neplatnost proti tomuto aktu, přestože by ve skutečnosti vyvolával právní účinky. Formu aktu lze naproti tomu vzít v úvahu, jestliže tato forma může přispět k identifikaci jeho povahy.

    K tomu je třeba poznamenat, že akt ve formě nedatovaného a nepodepsaného dopisu nevyhotoveného na hlavičkovém papíře Komise vypadá jako neformální dokument, který nemá formální znaky obecně používané orgánem při přijímání aktu, jehož důsledkem nebo účelem má být vyvolání právních účinků. Forma, ve které byl napadený akt přijat, potvrzuje absenci právně závazných účinků vyvolaných tímto aktem, která plyne z jeho podstaty.

    (viz body 85–89, 92)