10.10.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 371/20


Žaloba podaná dne 5. srpna 2016 – Itálie v. Komise

(Věc T-437/16)

(2016/C 371/22)

Jednací jazyk: italština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Italská republika (zástupci: G. Palmieri, zmocněnkyně, P. Gentili, avvocato dello Stato)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

zrušil oznámení o otevřeném výběrovém řízení EPSO/AD/322/16 za účelem sestavení rezervního seznamu 86 kandidátů vhodných na přijetí na volná pracovní místa administrátorů (AD 5 a AD 7) v oboru audit, zveřejněné ve svazku C 171 A Úředního věstníku Evropské unie ze dne 12. května 2016;

uložil Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně sedm žalobních důvodů.

1.

První žalobní důvod vycházející z porušení článků 263, 264 a 266 SFEU.

Komise přehlédla právní moc rozsudku Soudního dvora ve věci C-566/10 P, který prohlásil za protiprávní oznámení Evropské unie o otevřeném výběrovém řízení, která omezují jazyky, jež mohou kandidáti uvést jako druhý jazyk, jen na angličtinu, francouzštinu a němčinu.

2.

Druhý žalobní důvod vycházející z porušení článku 342 SFEU a článků 1 a 6 nařízení č. 1/58 o užívání jazyků v Evropském hospodářském společenství (Úř. věst. 1958, 17, s. 385).

V této souvislosti žalobkyně tvrdí, že omezením počtu jazyků, které je možné použít jako druhý jazyk kandidátů v rámci výběrových řízení Evropské unie, Komise v praxi zavedla nové pravidlo týkající se jazyků orgánů, čímž zasáhla do výlučné pravomoci Rady v této oblasti.

3.

Třetí žalobní důvod vycházející z porušení článku 12 ES (nyní článek 18 SFEU), článku 12 Listiny základních práv Evropské unie, čl. 6 odst. 3 SEU, čl. 1 odst. 2 a 3 přílohy služebního řádu, článků 1 a 6 nařízení č. 1/58 a čl. 1d odst. 1 a 6, druhého pododstavce článku 27 a článku 28f služebního řádu.

Podle žalobkyně je omezení jazykového režimu, které ukládá Komise, diskriminační, protože výše citovaná právní ustanovení zakazují uložit občanům Unie a úředníkům orgánů jazyková omezení, která nejsou obecně a objektivně stanovena jednacími řády orgánů uvedených v článku 6 nařízení č. 1/58 a která nebyla dosud přijata a zakazují zavedení takových omezení, pokud pro to neexistuje zvláštní a odůvodněný zájem služby.

4.

Čtvrtý žalobní důvod vycházející z porušení čl. 6 odst. 3 SEU v rozsahu, v němž zakotvuje zásadu ochrany legitimního očekávání jako základní právo vyplývající z ústavních tradic společných členským státům.

Žalobkyně v tomto ohledu tvrdí, že Komise porušila očekávání občanů, pokud jde o výběr druhého jazyka ze kteréhokoliv jazyka Unie, jak to bylo možné až do roku 2007 a jak to Soudní dvůr potvrdil ve svém pravomocném rozsudku C-566/10 P.

5.

Pátý žalobní důvod vycházející ze zneužití pravomoci a porušení hmotně právních předpisů týkajících se povahy a účelu oznámení o výběrových řízeních.

Podle žalobkyně Komise preventivním a obecným omezením jazyků, které je možné si zvolit jako druhý jazyk, na tři jazyky, předčasně přistoupila ve fázi oznámení a podmínek přijetí k ověřování jazykových znalostí kandidátů, které se má uskutečnit až v rámci výběrového řízení. Z toho vyplývá, že jazykové znalosti se staly rozhodující v porovnání s odbornými znalostmi.

6.

Šestý žalobní důvod vycházející z porušení článku 18 a čl. 24 odst. 4 SFEU, článku 22 Listiny základních práv Evropské unie, článku 2 nařízení č. 1/58 a článku 1d odst. 1 a 6 služebního řádu.

Žalobkyně v tomto ohledu tvrdí, že stanovením podmínky, že žádosti o účast musí být povinně zaslané v angličtině, francouzštině nebo v němčině a že EPSO v témže jazyce zašle uchazečům oznámení o průběhu výběrového řízení, Komise porušila právo občanů Unie komunikovat ve svém vlastním jazyce s orgány a vytvořila další diskriminaci osob, které dostatečně neovládají tyto tři jazyky.

7.

Sedmý žalobní důvod vycházející z porušení článků 1 a 6 nařízení č. 1/58, článku 1d odst. 1 a 6 služebního řádu, článku 1 odst. 1 písm. f) přílohy III služebního řádu a druhého podstavce článku 296 SFEU (nedostatečné odůvodnění), zásady proporcionality, a zkreslení skutkového stavu.

Podle žalobkyně Komise odůvodnila toto omezení na tři jazyky tím, že uvedla, že osoby přijaté na základě nových výběrových řízení by měly být okamžitě schopné komunikovat v rámci orgánů. Toto odůvodnění zkresluje skutkový stav, protože se nezdá, že tyto tři jazyky by měly být nejvíc používané v komunikaci mezi jednotlivými jazykovými skupinami v rámci orgánů; toto odůvodnění je navíc nepřiměřené v porovnání s omezením základního práva, jako je právo na zákaz jazykové diskriminace.