18.7.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 260/43

Žaloba podaná dne 17. května 2016 – NI v. SEPD

(Věc T-237/16)

(2016/C 260/54)

Jednací jazyk: španělština

Účastníci řízení

Žalobkyně: NI (Madrid, Španělsko) (zástupce: A. Gómez Acebo Dennes, advokát)

Žalovaný: Evropský inspektor ochrany údajů (EIOÚ)

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—

zrušil rozhodnutí Evropského inspektora ochrany údajů ze dne 18. března 2016, kterým byla zamítnuta žádost žalobkyně o přezkum rozhodnutí Evropského inspektora ochrany údajů ze dne 8. prosince 2015 a nařídil, že Evropský veřejný ochránce práv je povinen ukončit zpracovávání osobních údajů obsažených ve smlouvě uzavřené žalobkyní,

—

nařídil Evropskému veřejnému ochránci práv, aby nezveřejnil žádný osobní údaj žalobkyně nebo údaj umožňující jí identifikovat a zejména žádný údaj, který odkazuje na pracovní místo, které zastávala,

—

nařídil Evropskému veřejnému ochránci práv, aby zohlednil a dodržel právo na vznesení námitky proti zpracování osobních údajů žalobkyně v řízení Own Initiative Inquiry 2/2014 nebo jakémkoli jiném řízení týkajícím se podobného předmětu, jehož může být žalobkyně účastnicí;

—

uložil Evropskému inspektorovi ochrany údajů náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Projednávaná žaloba se týká především rozhodnutí Evropského inspektora ochrany údajů nevyhovět stížnosti žalobkyně podané poté, co bylo odepřeno utajení některých osobních údajů v rámci dvou šetření vedených Evropským veřejným ochráncem práv, která se týkala povolení vykonávat profesní činnost v soukromém sektoru po skončení její funkce členky Evropské komise, které bylo uděleno žalobkyni.

Na podporu své žaloby uplatňuje žalobkyně následující žalobní důvody.

1.

Evropský inspektor ochrany údajů ve svých rozhodnutích náležitě nezohlednil z hlediska platné právní úpravy a judikatury činnost žalobkyně, řízení Komise, v němž jí bylo uděleno povolení k výkonu její činnosti po skončení funkce členky Komise, první šetření vedené Evropským veřejným ochráncem práv ohledně uvedeného povolení, znovuotevření šetření novým Evropským veřejným ochráncem práv, jakož i jeho úmysl zveřejnit osobní údaje žalobkyně, které ji umožňují přímo nebo nepřímo identifikovat.

2.

Anonymní shromažďování údajů neumožňuje nezbytnou sledovatelnost k tomu, aby bylo možné prokázat, že zpracování údajů Evropským veřejným ochráncem práv bylo oprávněné, jelikož tyto údaje byly získány anonymně a protiprávně.

3.

Zpracování údajů, které je předmětem projednávané žaloby, musí být podle žalobkyně kvalifikováno jako nepřiměřené, nevhodné a nerelevantní s ohledem na účel, pro který byly shromážděny, i když byly shromážděny anonymně. Smlouva, která byla předána, se týká výlučně vztahu mezi žalobkyní a soukromým podnikem poté, co ukončila funkci komisařky, přičemž předmět této smlouvy se nijak netýká funkce, kterou u Komise zastávala.

4.

Neexistuje žádná nová skutečnost ani informace, které by odůvodňovaly zpracování a zveřejnění osobních údajů žalobkyně, o nichž již bylo navíc v předchozím šetření vedeném Evropským veřejným ochráncem práv rozhodnuto, že jsou důvěrné. Změna učiněná ve věci důvěrnosti dotčených údajů není právně odůvodněna a nebyla nikdy odůvodněna Evropským veřejným ochráncem práv.

5.

Zveřejnění dotčených osobních údajů nijak nepřispívá k lepšímu průběhu šetření, neboť Evropský veřejný ochránce práv může vést šetření týkající se povolení uděleného žalobkyni za účelem výkonu soukromé činnosti, aniž použije údaje týkající se jejího soukromí, a tím spíše, aniž je zveřejní.