11.7.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 251/38


Žaloba podaná dne 10. května 2016 – Internacional de Productos Metálicos v. Komise

(Věc T-217/16)

(2016/C 251/44)

Jednací jazyk: španělština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Internacional de Productos Metálicos, S.A. (Vitoria Gasteiz, Španělsko) (zástupci: C. Cañizares Pacheco, E. Tejedor de la Fuente, A. Monreal Lasheras, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

vyhověl žalobním důvodům směřujícím ke zrušení a zrušil článek 2 prováděcího nařízení Komise (EU) č. 2016/278 ze dne 26. února 2016 o zrušení konečného antidumpingového cla uloženého na dovoz některých spojovacích prostředků ze železa nebo oceli pocházejících z Čínské lidové republiky, rozšířeného na dovoz některých spojovacích prostředků ze železa nebo oceli zasílaných z Malajsie bez ohledu na to, zda je u nich deklarován původ z Malajsie, a

výslovně uznal retroaktivní účinky článku 1 prováděcího nařízení Komise (EU) č. 2016/278 ze dne 26. února 2016 o zrušení konečného antidumpingového cla uloženého na dovoz některých spojovacích prostředků ze železa nebo oceli pocházejících z Čínské lidové republiky, rozšířeného na dovoz některých spojovacích prostředků ze železa nebo oceli zasílaných z Malajsie bez ohledu na to, zda je u nich deklarován původ z Malajsie.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobkyně napadá uvedené nařízení, které navzdory tomu, že z důvodu rozhodnutí přijatých příslušnými orgány WTO zrušilo antidumpingové clo uložené na dovoz určitých spojovacích materiálů ze železa nebo z oceli původem z Čínské lidové republiky a Malajsie, obsahuje článek 2, který omezuje možnost vrácení zaplaceného cla, když zrušení odmítá přiznat zpětnou účinnost, čímž umožňuje, aby v právním řádu bylo zachováno antidumpingové clo, které je v rozporu s předpisy WTO, přičemž toto rozhodnutí nelze odůvodnit veřejným pořádkem.

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně tři žalobní důvody.

1.

První žalobní důvod vychází z protiprávnosti článku 2 napadeného nařízení z důvodu porušení antidumpingové dohody.

V tomto ohledu žalobkyně tvrdí, že - jak uznává sama Komise - zrušení antidumpingového cla vyplývá z toho, že Rada porušila antidumpingovou dohodu, přičemž zákonnost sporného článku je třeba posoudit s ohledem na povinnosti, k nimž se Unie podpisem uvedené dohody zavázala.

Krom toho, jak uvádí antidumpingová dohoda, Unie jako smluvní strana této dohody mohla zavést antidumpingové clo jen při dodržení postupu, který tato mezinárodní dohoda stanoví. Vzhledem k tomu, že Rada porušila několik ustanovení této dohody, když vyžadovala zaplacení zrušeného antidumpingového cla, jak výslovně uznává nařízení (EU) 2016/278, Evropská unie nebyla nikdy oprávněná uložit zrušené clo a nemohla tedy ani omezit účinky jeho zrušení.

2.

Druhý žalobní důvod vychází ze zásady právní jistoty a zásady zákazu bezdůvodného obohacení.

V tomto ohledu žalobkyně tvrdí, že potřeba uznat zpětnou účinnost zrušení antidumpingového cla spočívá v účelu dotčeného nařízení, které uznává porušení antidumpingové dohody, jehož se dopustila Rada, když zavedla antidumpingové clo.

Krom toho, pokud Soudní dvůr vyžaduje, aby členské státy vrátily částky přijaté v rozporu s unijním právem, platí to samé ohledně částek, které přijala Unie v rozporu s vlastními právními předpisy, včetně antidumpingové dohody. Pokud by zpětná účinnost zrušení byla zamítnuta, museli by jednotlivci snášet účinky protiprávního jednání, aniž by měli nárok na jakoukoli náhradu škody, která by jim jinak nevznikla.

3.

Třetí žalobní důvod vychází ze zásady legitimního očekávání.

Podle žalobkyně uznání, že Evropská unie tím, že v rozporu s antidumpingovou dohodou uložila antidumpingové clo, porušila mezinárodní závazky, k jejichž dodržování se zavázala, což vedlo ke vzniku očekávání založených na tom, že Komise přijme odpovídající právní úpravu, aniž by dále přetrvávaly účinky způsobené protiprávním antidumpingovým clem.